Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Cítím

23. 10. 2014
5
8
667
Autor
MAJKL65

My jedeme vlakem 
z Narodit se k Umřít
a cítím to zrakem 
a vidím co tušit.

A Slunce vejce rudé
z něj světlo se ven klube
kuřátko moje chudé
hvězdy mi z ruky zobe.

Dívá se skrz mé tělo 
oči jako dvě noci
ticho se rozeznělo  
jsme spolucestující.

Kolik mám ještě stanic
k Nanebevystoupení 
pod žárovkami hranic
se s lístky v popel měním.

Stavím za všechny smutky 
do polí bílé kříže
Ježíše za mé skutky
kočka si tmu pryč líže.

Za okny se svět mění
bůhví zda nestojíme
a on už dávno není
zatímco projíždíme.

Na perónech jsou vidět
již příští pasažéři 
ránem v bílé křídě  
námi pološeří. 


8 názorů

Antoncek
16. 11. 2014
Dát tip

Občas je mi líto nedat těm nápadům lepší formu. Ale právě za to políbení Můzou tip. No ....škoda prostě.


Sarrah
04. 11. 2014
Dát tip
*miluji vázaný verš

Když se to zpívá, je to náhodou moc moc dobré...:-)

 


Že jsou verše naivní, bych odpustila, ale že autor neumí škrtat, je tristní. Škrtat, škrtat, škrtat, slov je dnes všude příliš mnoho. Například poslední sloka je krásná - a úplně jiná než ty ostatní. A to je ta cesta!


Hrušková
23. 10. 2014
Dát tip

***


Marthin
23. 10. 2014
Dát tip

Pekelníku, nanebevystoupení tě nečeká a hlavně takovou zastávku neznám.


helgard
23. 10. 2014
Dát tip

proč je tam tolik rýmů nepochopitelných zbytečně složitých a nelogických? nápad dobrý, forma v pohodě...ale tyněkteréobraty fakt zbytečně složité a neuchopitelné. 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru