Slza

Podzim je jako rozlité listí 
myšlenky stoupají za párou polibků 
jimiž se dozvídáme o tichu 
nebo o dalších pitomých loučeních
nad rány a u vstupů do městských doprav
a tak modlím se 
beránku boží v čem to jen jedeš 
že si tě berou do úst vrazi a kurvy  
a mně nedáš pěstí za můj strach ze smrti  
a ty to dopustíš
píchli ti snad závist do žil nebo z tebe udělali komunistu
a oženili tě s nějakou příšernou ženskou
která nemá ráda bigbít ani dlouhé vlasy
ani nešuká 
že tě nepotkávám na koncertech ani ve své samotě 
která je temnotou  
když hodiny tikají, jakoby slepý průvodčí štípal věčné lístky 
do měst sedmibolestných 
s aleji se psy a prvňáčky     
kde všechny ulice vedou k vězením a hotelům
s názvy pokoušejícími se o Paříž    
jako se i my o ni pokoušíme 
těly v pavučině tmy?
a kolem hoří  
milion lidí s inverzí v duši
a myslí na peníze
a celá tahle kapka modré vody 
která se z tvé dálky Bože nejeví větší 
než planeta rosy na stéble trávy
se všemi New Yorky, Prahami a Berlíny
a jinou špínou 
vím 
ti visí u očí Pane 
jako slza   
a chutná jako moře