Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+16 neviditelných
Zdá se vám, že jste staří? Štípněte se! Štípněte si! - fejeton
datum / id15.12.2014 / 451490Vytisknout |
autorkuča
kategorieFejetony
zobrazeno608x
počet tipů6
v oblíbených1x
do výběru zařadilemizat,
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Zdá se vám, že jste staří? Štípněte se! Štípněte si! - fejeton

 

    Byv upozorněn jednou z náruživých čtenářek, že téma připravované do prosincového fejetonu jsem obšírně podal již před dvěma lety, zpanikařil jsem. Kde při mém zápecnickém způsobu života hledat stále nové, dosud nezpracované náměty? Mé pisatelské nápady i postupy se začínají zřejmě opakovat, přestože literárně (zdůrazňuji - LITERÁRNĚ) nejsem příliš potentní.  Zapomínám, nevzpomínám. Například včera jsem dlouhé minuty bezútěšně dumal, kterak pojmenovat lehký stavební materiál sloužící ke stavbě příček či obložení. Ten, do něhož se dá při prudším pohybu prorazit nechtěný otvor. Přece ten, jak se dobře řeže. Ten… Sádrokarton! Že si nepamatuji obličeje, je všeobecně známo; po novu zapomínám i jména osob. Nejen těch dlouho neviděných, ale též spatřených i zcela nedávno … 

  Následné pochyby o dataci bitvy u Las Navas de Tolosa už mně jakožto historikovi způsobily nervový otřes. Neschopnost udržet v hlavě podrobnosti ozbrojené vřavy u Vilémova, kde Poděbradský Jiří vypráskal Uhra Matyáše, pak jen stvrdila tušené – jsem starej! Úlevně jsem vydechl. Raději truchlivá jistota, než lživé růžové brýle!

   A plíživé příznaky víc než vyššího věku lze čím dál častěji pozorovat nejen na duchu, ale i na těle. Ačkoliv mě letos při štípání většiny dubových špalků zastoupil syn, nebyla moje pravice téměř dva dny schopna přesnějších pohybů a jemnější práce. Otočit klíčem bylo vyloučeno. Copak domů – to jsem se dozvonil či dobouchal, ale jak nastartovat vůz? Noha nešikovná, zuby paradentózní… Okolnostmi jsem byl přinucen objevit v sobě improvizační talent a přestal se bát překvapivých řešení. Startoval jsem obouruč. Během nezbytné hygieny se ze mě stal zarytý levičák. A že chvějící se ruka neudržela sklenku? Nevadí! Křečovitě jsem zaťal prsty do lahve, všema deseti přitiskl k ústům a popíjel stylem ostřílených sunarových batolat.  

   Poselství opakujících se příznaků jsem pochopil zcela jasně a na zpracování následující fůry dříví zakoupil robustní štípačku. Jelikož stručnému návodu psaného kostrbatou sudetskou češtinou nikdo z nás neporozuměl, ujal se montáže podpůrného stojanu technicky nejzdatnější člen nastoupeného oddílu - můj otec. Syn a vnuk plnili roli sil nekvalifikovaných, pomocných, většinou spíše překážejících. Těsně před uvedením štípačky do zkušebního provozu otec dotčeně odmítl pracovní rukavice, ochranné brýle i bezpečnostní motocyklovou přilbu. Jeho bezstarostnost mi začala dělat starosti...

  Zahnal nás za roh, s dychtivě rozzářenýma očima se postavil ke stroji a odhodlaně stisknul tlačítka. Šlo to jako po másle, šikovnější mašinku si lze těžko představit. Prvních pár polen sice štípačku opustilo s odskokem dospělého klokaního samce, ale správný pracovní postup a optimální tempo bylo rychle nalezeno a zúčastnění se nestačili divit síle šestitunového přítlaku.

    Dnes dřevorubecká sekyra plní roli pouhé chlapácké dekorace v garážové Síni zašlé slávy. Nejenže s ní byla dřina, ale občas (mrcha!) ťala do živého. Vyhazovat ji ale nebudu - co kdyby? Ruční práce je pořád ruční práce!

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

18.12.2014 10:36:01a2a2a
redaktor poezie

byl jsem zvědav poté, co jsem nejednou ocenil vtip tvých blbůstek, jak si poradíš s poněkud delším útvarem a zklamán nejsem. Oceňuji především briskní fejetonistický jazyk, čistý, bez zbytečností, rytmický a nepostrádající i přiměřenou míru humoru. A navíc jsi mne získal společným handicapem, totiž i já mám po dlouhá léta výrazný problém s rozeznáváním obličejů. Nedávno jsem dokonce nepoznal ani vlastního syna, kterého jsem náhodou potkal na ulici, šel naproti, usmíval se na mně v čepici a já si říkal, asi nějaký můj bývalý klient.

15.12.2014 21:15:14HildegardaWolf

nezklamal...

15.12.2014 21:07:16pedvo

Mám drobnou vychytávku: Když se sklenka drží oběma rukama, dá se z ní pít a vybryndá se minimum. Většina kmitů se totiž vzájemně vyruší. Zapření lahve o zuby je šikovné, je-li o něco opřena brada.

15.12.2014 20:28:25aleš-novák

přesně o tom jsem přemýšlel včera při štípání dříví: to, že jsem starý, se pozná ve chvíli, kdy si pořídím místo kalače hydraulickou štípačku :o)

15.12.2014 20:26:02Diana
To se mi tak líbilo! A jak mě to potěšilo!(škodolibě!) Moc vtipně a s nadhledem napsáno a já posílám úsměvy a tip!
15.12.2014 19:50:52Kočkodan
Podle mne na fejetony drevo nejsi a ostudu sis opet neuseknul. :-)

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.