Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seFakt, mami!
Autor
malykuba01
Fakt, mami,
tobě to přiznám.
Jen stěží se v něm i v sobě vyznám.
Je jinej mužskej,
než jsem doteď měla,
tak nějak jinak všímá si mého těla,
povídá si s ním, rozumí,
skoro líp než se mnou
a kůži má tak voňavou a dětsky jemnou...
Ale i v jiných chvílích se tak odlišuje!
Je smutný, kde se normální chlap rozčiluje,
kdy by měl vybuchnout, je chladný, mrazivý,
jako by uměl číst myšlenky a moc se těm mým nediví,
v klidu z něj pohoda jen sálá,
jakoby hladil, když šeptá:\"moje malá\"
a když to nejmíň čekám, vtipem mě odzbrojí.
Jo, to je jeho zbraň, smíchu se nebojí
a rozdává ho na vše strany.
A nejvíc se mnou, když jsme spolu sami.
Nehledá chyby jiných,svoje zveličuje,
až ho musím okřiknout, jinak si ubližuje,
jen bývá nervózní, když čuje,
že kolem mne cizí muž možná obletuje,
poznám to okamžitě z jeho esemesek,
zní hned jak hudba z poškrábaných desek,
praská v něm, skřípe, až to srdce trhá,
ač jeho poslední, jako bych byla prvá.
Dlouho to stejně nevydrží.
První pohlazení
ho zpátky otočí a změní
dynamo smíchu, sopku něhy, citu.
A píše mi: \"Haló, milá jsi tu?,
chci, abys byla pořád se mnou...\"
Fakt, mami,
má duši tak voňavou a dětsky jemnou...