Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

A zítra zas

17. 03. 2015
2
3
440
Autor
smokrew_b8ie
Tak tady, čekám sám na sebe. A ty, zasněná. A má bolest není z tohoto světa. Naplň mě světlem jasným. Kéž bych tak alespoň jedinou hvězdu. Vidím snad dál, než můžu dojít? Tak miluj a neboj se, nechej už toho. Sprosté ženy, ruce od čokolády. Ve dvě hodiny. Vzhůru do léta. Tady zatoužil jsem poprvé po tobě. A vzhůru létat, to klidné nebe. Když mraky berou mě mezi sebe. Že žiju ve tvém těle. Jak jsem šťastný a bolestiplný současně. Mít tak něco, to není jako nic. Když celý svět je tady, je tam venku. Čeká na tebe za dveřmi. Když já, když jen tak, když sám pro sebe. A na kus papíru, blázne. A světlo nad propastí. A dnešní den, tato svatá chvíle. Ani víc nemáš, neměls, mít doopravdy nemůžeš. Že ten okamžik vyšumí a noc opět přijde. Být tak zajícem a něco si i pamatovat. Plout nebem s měsícem. A něco si i pamatovat. Už jsem na tebe přestal čekat. Vyhlížet tě. Zírat projíždějícím autům do oken. Radost mi dělají oblaka a vlhká hlína. Kéž už mě tak obejme. Nikam jsem neodešel. A strach padá odnikud, jako němá výčitka. Je lepší si nevšímat. Temnota, že ji neunesu. Tak věřím, stačí vytrvat. Marná je sláva. Krákorání, noční proud. Ticho hlad a tma. Když znova se začne odněkud vkrádat napětí. Hraje na bolestivou strunu. Tak nestávej se obětí. Do hlavy jehly, hřebíky zatlouct. Ruce řetězem svázat. Do tmy zavřít a zapomenout. Znám jen do temnoty padat světem bloudit. Jako bych padal celým svým životem. A odejít tam, kde je domov nás všech. Prosit o život a zakopnout o své štěstí. Ale nic si nepodmiňuj. Pak jít spát a zítra zas. Jak marná je sláva, ale něco je to přece. co je lepší něž nic. Když jen nic existuje. Tak láskou mě naplň, polij obejmi. Pak přijde úplněk, pak se rozední. To všecko až pak. A zítra zas. Omotej mě pletivem, polej čokoládou. Není to neštěstí, ale svátek pro vidomé. Jak překonat všechen ten strach a přijmout svoji podobu. A ty zasněná.

3 názory

smyčka
18. 03. 2015
Dát tip
Pekna mista, jako vzdy

díky, taky nemám rád tyhle naivní básníky, málo kdo z nich má v sobě krom romantické touhy i trochu posedlosti, píšu delší texty které přepisuju z mobilu a lehce proškrtávám, ale to samotné psaní je pro me asi nevíc důležité, myslím samotný proces a tvorba, ve smyslu žité performance, a dekuju ...

Spontánní psaní... s ním je trošku potíž, záleží hodně na mozkovně autora... ale aspoň to není vyumělkovaný. Osobně s tím vůbec nemám problém, mnohem lepší, než zdejší frky typu "a zašla luna a má duše se vznáší na blankytném nebíčku... bla bla bla... ;-) Sedlo *t 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru