Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+13 neviditelných
Liebesné gymnazistky
datum / id20.03.2015 / 453744Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno1009x
počet tipů6
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Liebesné gymnazistky

Liebesné gymnazistky

Německé gymnazistky naslouchají naučným slovům své profesorky; pod sousoším velké slávy, za temného nebeského úkazu. Snad jsou odněkud z Schwarzwaldu, jejich zadnice přilepené k chladnému soklu kypí zdravím, je do nich vepsán příběh borovicového medu, mléka a vůbec nejlepší péče. Na opačnou stranu země měli soudruzi poslat zvací dopis, nyní, pohledem chodce stoupajícího od stanice Muzeum, je to již jasné. Těch několik měkce a slastně trůnících německých gymnazistek za dopis stojí. A když ne za něj, za miniaturu docela určitě. A ani v ní nenastydnou, nestydy.


Obrození

Po střeše muzea už zase stéká jižní slunce v plné parádě. A jak s sebou bere všechno to zlato národního obrození, je z toho dole příboj zlatého deště. Narkomani přicházejí jako první, zprvu nedůvěřivě jako Kubrickovi pralidé k fetiši, strkají pod tu hřejivou záplavu ruce, pak se ale paprsky nechávají omývat celí. A svlékají se, neboť ani pralidé na šaty nedbali, a koupou se, jak na svět přišli. Zanedlouho budou obrozeni, prožene se tím antickým tichem hlas sirén. Je první středa v měsíci.


Nemakarská

Slunce procházející okny kanceláří už kreslí do zátylků trasu na jih. Kdekdo se rozesnil nad slovem riviéra. Ať už bude makarská, nebo francouzská, značně to slovo a trasa vypalovaná do kůže svádějí nemakat. Tak nějak na jižní způsob.


 Rybářky v tramvaji

Přes skla v širokých brýlích zamžouraly velké oči. K čtenářce si přisedla jiná. Dívka v brýlích zkontrolovala titul v rukách spolucestující, podobná žárlivému dítěti. Je v té knize více vědění? vzrušení? tajemství? Bez odpovědi ponořila zas oči na hladinu papíru, kde se to hemží slovy. Chová snad ta vedle ve svých vodách tučnější slova? nedá to jedné. A co teprve druhá.


Šťastní rodiči

Pod Vyšehradem je večer v plném proudu. Porodníci nestíhají přestřihávat pupeční šňůry spojující pípy se sklenicemi. Ještě učesat napěněné vlásky a už se ty rzivé dětičky odnášejí tatínkům k radostnému pomazlení. První cinknutí do světa a už se nesou další. A těm mužům se samou radostí klenou břicha do mateřských tvarů. Těhotní únavou upadají pak do krátkých spánků; a oni je vyslyší, neboť vědí, že o sebe musí náležitě pečovat – vstupují do odpovědné fáze večera. Po půlnoci budou vyhnáni k domovům, způsobem, jež se příčí radám dobrých knih. Pozor na bříško, stihne ještě zamručet piják letící dveřmi. Ráno ho najdou v trávě pod skálou a snad nebude sám. V noci vydá světu rzivé tajemství, ten pyšný rodič. 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

23.03.2015 10:51:09Marcela.K.

...co veselého bys chtěl zažít o noční v nemocnici?

23.03.2015 10:40:49Movsar

tak to jsou smutné příběhy. snad bude pro všechny vše lepší!

 

 

23.03.2015 10:28:32Marcela.K.

:-) O Praze je asi spousta knih fotografíí...ale tahle je černobílá, na přebalu spíš žena v dálce shrabává lisí na Střeleckém ostrově. Vytáhla jsem ji před chvílí z knihovny, ne, že bych si to tak pamatovala...

 

..a jaké "dobrodružství"? kdybys mě včera nezdržel až do chvíle,kdy se mi zavíraly oči, asi bych to nejspíš napsala.. první noc, první příběh by asi byl o sestře, která musí sevřít zuby a několikrát si zopakovat, že pacientka za své chování nemůže, když má v hlavě rostoucí nádor...

a druhá o studu, poznání...o mladé ženě, která se rve se životem.     O tom, že netřeba plánovat na tři roky dopředu, když netušíme, co bude zítra...

 

 

 

23.03.2015 10:07:09Movsar

tak to se mi plete. sýs taky doplnil nějakou knihu fotografií textem a měl jsem za to, že právě s titulem pražský chodec. praha v těch knihách má ještě kouzlo. dneska to vše přikryl kýč disneylandu. jsem v tomto nostalgik. a víše kde ještě taková stará praha existuje? já to chovám jako tajemství, ale tobě ho, marcelo, svěřím: v žatci. tam je praha jak z schikanedera a místy právě jako z těch fotografií z 70./80. let.

za oblíbence díky! ;-)

a jaká dobrodružství jsi zažila o těch dvou nocích?

23.03.2015 09:23:15Marcela.K.

Ne, ne...Vítězslav Nezval. Fotografie jsou od Jiřího Všetečky a jsou tam použity citáty z Nezvalova díla. Vlastně vůbec nechápu, proč jsem si Tě už dávno nedala mezi oblíbené...Musím se nad tím zamyslet ;-)

Včera večer se mi nechtělo spát, mám rozhozený denní rytmus po dvou nočních...

 

23.03.2015 09:12:38Movsar

znám. myslím, že text přidal karel sýs. je to tak? v anticích ji mívají. tvůj muž se má, že tě má. :-)

23.03.2015 09:09:51Marcela.K.

Pražský chodec - tak se jmenuje kniha fotografíí, kterou mi připomínáš. Koupila jsem ji kdysi dávno svému budoucímu muži...tehdy studoval v Praze. Znáš ji?

23.03.2015 08:10:16Movsar

tak to bych rád, ale nejsem, nejsem... kdybych byl, přibyly by miniatury z pustin středozemního moře, z kajut všeilkých jachet, leč to se nestane. :-)

22.03.2015 23:53:21Marcela.K.

...docela by mě zajímalo, čím se živíš :-)

Tipla bych na rentiéra ...

22.03.2015 12:13:21aleš-novák

pivní...jedna báseň...


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.