Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+1 neviditelných
Tlačítko pana Obamy
datum / id02.04.2015 / 454066Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno715x
počet tipů10
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Vše pozorováno z tramvaje.

Tlačítko pana Obamy

Provokace?

Provokuj sebevědomím stojí na billboardu. Mají pootevřená ústa manekýny provokovat, nebo svádět? Jsou výrazem sebevědomí, nebo mentálního hendikepu? Vše je dnes nejasné a autor sotva kdy vydá počet ze svého díla. Možná lze stopu pravdy hledat v obchodním centru, kam manekýna láká.


Prám Medúzy

Na zastávce Vodičkova se k sobě tisknou lidé. Podobní trosečníkům z Gericaultova obrazu Prám Medúzy bojují s přírodou: zima naposledy dává zprávu po sněhu a vichru o tom, že ještě je, ještě existuje.


Magické prostory

Namířila na sebe zrcátko, otevřela ústa dokořán a obkroužila je rtěnkou. Poznamenala tím to malé místo v tramvaji intimní atmosférou. Černá díra těch úst stahovala pohledy mužů, mizely v ní spolu s fantaziemi a sny, v mžiku rozdrceny ohromnou silou magického prostoru. Neboť i něžná chvíle toalety má svůj děsivý rozměr. To bylo ráno.

V podvečerní tramvaji se kosmické živly proměnily v docela obyčejná těla, uondaná dobýváním chleba a vůbec všemi věcmi vezdejšími. Za okny vozu se objevil měsíc a na okamžik tam na tom skle byl jak otisk po rtěnce, jak bílá díra, co stahuje pohledy. 


Havaj na Smíchově

Dvě Havajanky v tramvaji na Smíchov. Jedou cvičit, podvečer uvalil klatbu na jejich těla. Ta, co více mluví, dává zprávu o stavu svého chrupu: je bílý, vyšisovaný sluncem a solí a tichomořským vánkem, ach jak ten chrup je tichý. Druhá je pevná v přesvědčení, a tak mlčí, nechává se unášet hudbou pražců, snad jí šplouchá do uší jak vlny oceánu. A ona je znova doma, s kokosovými skořápkami na prsou sedí v horkém písku a pozoruje perličky v ústech své kamarádky. A je v tom láska. Prostě Havaj na Smíchově. 


O hranicích a zradách

Transsexuál na rohu Vodičkovy svědčí o tom, jak tenká hranice je mezi mužem a ženou. Vypadá úžasně, napasovaný do kožíšku pleť filmových hvězd, dramatické řasy, rtěnka a všechny ty věci. Když vezme do přece jen trochu širších prstů s rudým lakem bílý ajfoun (sám o sobě transsexuální přístroj) a promluví, je to hlas zrady. Jenže každá figura má svůj stín.


Kočka

Ta dívka pod řeznickým baldachýnem má oči a postavu kočky. I její pohyby jsou kočičí, když plachým pohledem hledá linii úniku. Snad jen vůně vyvěrající v hovězích doušcích skrze dveře ji drží na místě. Ta blonďatá roštěnka. Jdu jí koupit kus roštěnky.

 

Tlačítko pana Obamy

Tramvaj se otřásá člověčinou. Cestující se tísní, ale žádný dosud nevzal odvahu použít tlačítko s nápisem Jen v tísni. Ten signální tam u stropu nepoužit dlí, podoben atomovému kufříku pana Obamy.


Happy hours

O sedmé večerní v pražských tramvajích začínají happy hours: lidé cestující z práce už ztratili energii k neshodám a ponořeni do svých světů jsou jako planety v přátelském souhvězdí. Chuchvalce mraků na modrém nebi rozptyluje vítr a muže v tramvaji nohy ve strakatých punčochách. Pak zmizí v chuchvalci vystupujících, i nebe nad tramvají už je docela mrakuprosté. Happy hours mají také svůj konec.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

08.04.2015 12:11:09Lakrov
redaktor prózy

Zvláštní, mnohými netušené postřehy z "obyčejných" cest; co vše lze zahlédnou, podíváme-li se "odjinud". V Magických prostorech je (pro mě) toho odjninud nejvíc. A snad taky v O hranicích a zradách, ve větě ...jak tenká je hranice...

06.04.2015 23:24:58Dept

dobrý...  Magické prostory výborný a v Happy hours mě trošičku ruší dvakrát chuchvalce ale jinak se mi taky líbí.

hezky se umíš koukat a zprostředkovat ty okamžiky o svém...

03.04.2015 07:54:17Markel

tebou nastíněné obrazy mám před sebou živě a plasticky, líbí moc***

02.04.2015 18:19:36R. L.
lidé cestující z práce už ztratili energii k neshodám a ponořeni do svých světů jsou jako planety v přátelském souhvězdí. Chuchvalce mraků na modrém nebi rozptyluje vítr a muže v tramvaji nohy ve strakatých punčochách. Pak zmizí v chuchvalci vystupujících, i nebe nad tramvají už je docela mrakuprosté. Happy hours mají také svůj konec./***
01.04.2015 21:24:24aleš-novák

popsané azbukou mění se na výhružné tlačítko pana Putina?


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.