Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNávraty III.
10. 03. 2002
1
0
1511
Autor
JARUB
Ta tíha v srdci schoulená
jak táhne dolů ramena
a hlavu sklání ke hrudi,
tak usnout, chtít se nevzbudit.
Ve snu jít cestou potají,
kde stromy tolik volají.
Překročit troje koleje
a stanout, kde moje naděje.
To žluté světlo v kuchyni,
ticho tikají hodiny.
Je za okny tma a uvnitř čaj,
v němž odraz světla hraje báj.
Příběhy číst zas prsty v kůře stromů,
po starých cestách navracet se domů
kam voňavou dojdu lesní pěšinou,
kde větve bříz mne sladce ovinou.
"po starých cestách navracet se domů
kam voňavou dojdu lesní pěšinou,
kde větve bříz mne sladce ovinou."
Je to velmi milá deprese...tedy číst o ní...ne prožívat, já vím...
TIP...a díky!
kdo si chválu zaslouží, ať se klidně počůrává............. na velkých lidech ty drobné nedostatky jsou tak krásné... :o)))))
máš tím na mysli mé skvrny od pochcání na prostěradle? ;o))))))))))))))))))))))))
m.
Prokletí: jasně, chápu :o)
píšeš hezky - něco nemusim, ale spousta se mi líbí, něco je na mě příliš surrealistický ;o))
mluvíš o mých věcech? Tak ty nejsou ani v nejmenším surrealistické... já jen popisuju to, co vidím kolem sebe, tu drobnou dávku imaginace dávám do vyjadřování... nevím...
ale dík, jen mě nechval, bych se pak začlo v noci počůrávat ;o))))))))))))))))))))
m.
Ač v klubu depresářů, mám ráda romantiku a šťastný konec je jedna z variant, kterou vždy ráda zvolím pro sebe i pro svět. (To, že to tak dopadnout nemusí je nasnadě a o tom v básni řeč není) :o)
nejde mi o dějovost, ale o vyjdřovací sladké techniky, víš? Asi peešu strafně zmrtheně ;o)
m.
pasáž koleje/ naděje hodně polopatistická, nicméně dobře stavěná... čaj/báuj působí přiblble... nechutně hepyjendový sladký konec.... jak bolestivé ;o)
m.