Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+15 neviditelných
Vlak mezi sadem a zahradou
datum / id22.04.2015 / 454546Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno592x
počet tipů8
v oblíbených1x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Vlak mezi sadem a zahradou

Skály nad Berounkou se lesknou rosou, nebo močí horolezců. Nikde žádný Prométheus, tuto krajinu nezabydlely postavy hrdinů.

A nejspíš už ani nezabydlí. Lidé se stáhli ke komputerům a veškerou svou sílu vkládají do cest elektronickými pustinami. Čím déle putují, tím více žízní po oáze. Ale ona nikde. Vyčerpáni usínají s malými digitálními přístroji v rukách a probouzejí se s popraskanými rty. A hned se zas pouštějí do hledání, stačí jen trocha elektřiny a důmyslný systém poutníka staví před nekonečno možností.

Ten časný vlak do Plzně ale jakoby byl jedoucím Edenem: kdo nespal, jen tak hleděl skrze okna na řeku a skály, žádná obrazovka nesvítila jako oči hada do tmy kupé. Byli jsme jako první lidé vržení do světa, kterému nikdy nelze rozumět a nejméně tehdy, když je nazírán skrze digitální okna.

Budou někdy napsány nové mýty? Hrdinové ukováni do skal? Budou si ještě někdy lidé řítící se vlakem vyprávět a ztrácet se ve ztrácející se krajině? Ten časný vlak dával určitou naději.

Pak přišel Beroun a obraz za oknem ztratil svou dramatickou tvář. Vlak zastavoval častěji, a přestože jsme vplouvali do stále širší pustiny, přibývalo cestujících. Bylo jen věcí času, kdy některý z nich podlehne zakázanému ovoci. Nikoli náhodou je na hřbetu jistých přístrojů symbol nakousnutého jablka.

Vzali na sebe ti dva lidé nevděčnou úlohu vědomě? Chlapec a dívka, sotva dospělí, se k sobě přitiskli jako by byli ještě nazí, vytáhli tenký laptop, namířili ho proti sobě a spustili. A padali. Padali propastí nekonečného množství pixelů a zvuků.

Neposlušni zákona podobně jako Prométheus museli snášet svůj trest po celou zbylou cestu do Plzně: ukováni k obrazovce, požíráni zaživa digitálním programem, žíznící v pustině pixelů.

Jak se ale mýty převracejí: ti dva ve skutečnosti neporušili zákon, oni ho naopak příkladně vyslyšeli: ovoce konzumu a zábavy se dávno stalo příkazem. Byli jsme vrženi do elektronicko-mediálně-zábavního sadu a povinováni k nezřízené konzumaci.

Ten vlak byl tu krátkou chvíli mezi Prahou a Berounem, když se skláněl nad řekou a kymácel pod skalami, svobodný od podivuhodného sadu a znovu byl rajskou zahradou.       

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

23.04.2015 21:06:424U

líbí ... (i okolí Srbska) ... :-)

23.04.2015 12:37:54Lakrov
redaktor prózy

Hezky to začíná a od druhého odstavce mě to začíná zajímat; řeknu-li ,že naléhavou aktuálností, snad tě tím slovním spojením neurazím. Symbolem ...nakousnutého jablka... jsi mě dostal, stejně jako dvojím výkladem zákona a rajskou zahradou za opravdovými okny. Tip.

20.04.2015 16:12:47malej_blazen

pro me uz moc mentorske, kazatelske a tim padem i obsahove chude.

20.04.2015 14:07:29Josephina

copak skály! Copak Berounka! :-)

19.04.2015 23:47:59Zbora
redaktor poezie

Nikoli náhodou je na hřbetu jistých přístrojů symbol nakousnutého jablka. 

:)

 

Rád jsem četl.

19.04.2015 22:20:13Kočkodan
Dosel jsem na nahryzlou renetu
a úsmev se objevil na retu. :-)

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.