Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

květina

20. 06. 2015
3
6
1006

inspirace z čajovnického prostředí, kdy si každý přinesl svůj příběh...

slova

 

v náručí popelavých

přání

přidávám plameňákům

trochu růžové

 

ve tvých očích

zdají se tak malí

 

škoda slov..

těch zapomenutých slov

která už z nebe nenaprší

 

(marně hledám je v loužích)

 

 

 

 

přání

 

rysy jemně řezané

a vlasy po pás

v obou očích najdeš ticho

 

bez kompromisu upřímné

a na rukou rány osudu

kterým se nešlo vyhnout

 

neznáš celý můj příběh

a nikdy celý nesdělím

 

lidé se na mě obracejí

žádají to, co dobře znám

 

ale má přání?

 

 

 

květina

 

možná, že nerozumíš

možná, že neumíš číst

mezi řádky

 

nejsem tou květinkou

ale motýlem, který na ni

nikdy nezapomněl

 

mé zbarvení je proměnlivé

a povaha nestálá

jsem opitá nemocí

 

a bez výhrad svá

 

 

 

 

 

 


6 názorů

Feliz
06. 07. 2015
Dát tip
květiny vykvetou a přání se naplní bez výhrad. nezdá se mi, že by to byly jen slova / -rány osudu, kterým se nešlo vyhnout. Dotkla jsi se, přiznávám plný zásah*:)

děkuju :)


patricia w.
21. 06. 2015
Dát tip

pěkné :)


děkuju vám za čtení :)


florian
20. 06. 2015
Dát tip

Prostě - netuctová osobní poezie (panenkovská:)


4U
20. 06. 2015
Dát tip

líbí *


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru