první vrána

inspirace čistě osobní, ... když zmeškáte vlak, který jede do vašeho světa barev a obrazů... když jste na světě sami a druzí vám nerozumí... když nemáte o koho se opřít.... a pak najednou máte pocit, že už ste tu chvíli zažili miliónkrát....

 

první vrána

 

každý večer odcházím

do svého světa obrazů

(bezpečí, jež nepomíjí)

 

mé srdce bije do rytmu

tvého dechu

(mizím s oparem rána)

 

mé vnitřní dítě

je už dávno dospělé

(přesto mám stále ty

dětské oči)

 

schizofrenie mi dala..

a přátel nemám moc

(a tak volám o pomoc)

 

jsem tou první vránou

co klepala tě na okno

(s kravatou kolem krku)

 

 

 

obloha

 

dokážu projít mlhou

aniž bys to věděl

možná proto, že mlha je

tak pomíjivá

jako vločky v teplých dlaních

 

(proč jsou ty mé tak studené?)

 

umím si učesat vlasy

a vplést do nich upřímnost

naše setkání mi dávají inspiraci

probouzím se v noci

snad abych viděla měsíc

 

lidé jako by chtěli

podepřít oblohu

svými činy

a tak ve snaze být první

zapomínají na lásku, radost..

 

má slova možná nejsou dost

šeptám tiše

ahoj člověče

umíš cítit?

 

 

 

 

 

---