Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+1 neviditelných
Nuda veritas
datum / id03.09.2015 / 458994Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno499x
počet tipů4
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Ze Zlatých lázní., z konce léta.

Nuda veritas

Brunetčina toaleta

Polštář má ráno zasypaný kaštany, a to teprve končí srpen. Posbírá je s něhou dítěte a doprostřed vetkne sponu. To ještě stihne. Zbytek jí čeká v autobusu. A tak tu sedí v lince číslo 170 a maluje si linky. Tah jí neruší ani bránické serpentýny, oči už má jako Avignonská slečna od Picassa, dva černočerné stíny. 


Růžové sněhy

Padly sem jak sněhy, dvě plavovlásky v růžových bikinách. Nohy plné energie vanou je zas pryč. Lavina to není, jen taková malá sněhová vánice.


Nuda veritas

Sem chodí se pod přísahou: tajemství cizí nahoty podléhá mlčenlivosti; svědectví je vyloučeno. A bývá tady o horkých dnech více svědků než na stadiónu o hromadném křtu. Ale nehlásají pak na nárožích zjevenou pravdu, neboť nuda veritas je příliš ošemetná věc. A pak – přijali závazek mlčení.


Milovník z pláže

Odezírat ze srdcí, práce milovníka. Jeden tudy obchází, nakloní se tu a tam k osamělé dívce na ručníku a nabídne seznámení: jmenuje se David. Drobná blondýnka za černými brýlemi odmítne. David plavným pohybem opustí loviště, aby načerpal síly na své dece. Snad si v duchu opakuje dialektiku srdce, možná má na dně tašky, hned vedle iontového nápoje a mýdla, i poznámky. Jenže srdce, to je daleko spíš hieroglyf, a číst ho věc nekonečného hledání a jen občasného rozpoznávání.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

02.10.2015 17:21:48Movsar

díky, lakrov, a vše je utentické. milovníky tedy z pláží už vzal říjen...

02.10.2015 14:08:57Lakrov
redaktor prózy

Při čtení Brunetčiny toalety si tu scénu v duchu představuji. Nevím proč mi z toho vychází tak trochu groteska -- snad ty serpentýny. Hezký obraz vytvářejí i Růžové sněhy, ale mám při něm zmatek v ročních obdobích. Milovník z pláže se mi líbí nejvíc; krom obrazové poetiky je v něm i trochu akčnosti a pohledu do duše onoho zmiňovaného.

02.09.2015 12:25:34Marcela.K.

Bylo mi tehdy 14. Ležela jsem vedle Davida na dece u rybníka... dotýkali jsme se holými rameny...ještě dnes to cítím. I když on už dávno, pradávno zmizel...

31.08.2015 21:32:00Kočkodan
Nejsem si úplně jistý, jestli jsem to správně pochopil – nějaký David v růžových bikinách se maluje v autobuse?

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.