Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Alchymistův úspěch

Výběr: Lyryk
04. 09. 2015
11
23
1608
Autor
MartinBurget

  

    ,,Mám to! Je to tam! Heuréka! Povedlo se!’’ jeden z předních alchymistů Rudolfova dvora  Ulrich Nagangast řval až drnčely tabulky v jeho laboratoři.
,,To snad není možné! Nikdo tomu nevěřil, ale já to dokázal! To je něco pro Rudíka.’’
    O půlhodinu později už Nagangast řečnil k narychlo shromážděným pánům včetně samotného císaře stoje za výhružně se ježícím Ulrichovým nářadím.
,,Urození, a milostiví šlechtici dvořané, nejmilostivější císaři’’ oslnil vladaře úsměvem a pomyslel si: jen počkej starochu, budeš solit jako… nenapadl ho vhodný příměr, proto raději pokračoval: ,,žádné duté tyčinky, dvojitá dna, nebo zlato v rukávech, ostatně všechny pomůcky, jakožto i oblečení bylo podrobeno důkladné prohlídce’’ kysele se zapitvořil při vzpomínce jak se musel převléct do takových nemožných hadrů, jen aby měli vznešení pánové jistotu že to, co uvidí nebude trik nebo eskamotérství.
,,Doba šarlatánství a podvodů na poli výroby zlata patří minulosti, s mojí novou zaručeně fungující metodou budou zakrátko pokladnice dvorských klenotnic přetékat zlatem. Nic nestojí v cestě největší revoluci lidských dějin.’’
,,Zkrať to’’ ozval se vyšňořený hejsek z řad měšťanů, nějaký nabubřelý vašnosta z radnice.
,,Ovšem, ovšem, právě jsem chtěl přejít k samotné výrobě’’ nasypal do kelímku pod nímž na kovovém podstavci planul oheň, hrudky železa. Chabě se pousmál při představě jak tomu hejskovi sklapne až uvidí výskledek pokusu. Nagangast po očku pozoroval jak se v nádobce železu daří.
,,Anó železo se taví, železo bublá, nyní vsypávám namodralý prášek, který je nejdůležitější složkou celého složitého procesu a zároveň mým výsostným tajemstvím, jediné co prozradím,je, že všecko, všecinko je naprosto vědecké, žádné extrakty z pavoučích nožiček a podobné kraviny. Celou směs necháme chvíli působit. Mezitím vám vysvětlím princip celé bouřlivé reakce, revoluční přeměna železa ve zlato nemající nikde jinde a nikdy jindy obdoby tkví v transkontinuálně hyperdimenziální rekombinaci strukturního dyformismu prvků tvořících železo.’’ vítězoslavně se rozhlédl po ohromených posluchačích, i ten radniční papaláš nebyl schopen slova, vida, stačí použít směsici nicneříkajících pojmů, jejichž význam ani sám nechápal, a hned vypadal jako kdovíjaký odborník. Vzal do ruky dřevěnou tyčinku, takovou nóbl špejli.
,,Jak se můžete sami přesvědčit, není dutá, tudíž ji nelze použít pro podvody ale pouze pro seriózní alchymii’’ prošel s ní před posluchači a tomu radničnímu potentátovi s ní zašermoval před obličejem, až mu málem vybodl oko, samozřejmě náhodou. Vrátil se zpět na své místo. ,,Před okamžiky byla zkontrolována důvěryhodnými osobami, takže můžete věřit tomu že opravdu není dutá’’ narozdíl od vašich zabedněných palic, vy ignoranti, pomyslel si. Zamíchal roztavenou směsí, důležitě se po kolemstojících rozhlédl, zhluboka se nadechl a prohlásil: ,,A nyní se přesvědčíme, zda je přítomno zlato.’’ Nahlédl do kelímku, a s kamennou tváří alchymisty pronesl:
,,Pokus se zdařil, mýtus o neuskutečnitelnosti této tajemné přeměny je zbořen, račte se přesvědčit’’ ustoupil a užaslým šlechticům a mocipánům tísnícím se s lačným pohledem hrabivce kolem obyčejné kovové nádobky se před očima zatřpytilo tuhnoucí zlato.
    
    O pár dní později zaklepal na dveře jedné alchymistické laboratoře vousatý mužíček. Dveře se s vrznutím otevřely a příchozí promluvil:
,,Buď zdráv, drahý kolego, ani nevíš, jak rád tě zase po letech vidím, jestlipak si ještě vzpomínáš na svého hodného kamaráda Konráda?’’
,,To víš že si vzpomínám Konráde’’ vzhlédl Nagangast apaticky k úlisně se křenícímu návštěvníkovi.
,,Přišel jsem ti vlastně pogratulovat k tomu, jak se ti podařilo podfouknout ty zazobance’’ Aha, tak to tedy je, přišel na výzvědy, došlo Ulrichovi. Asi mi Kondrád těžko uvěří že to nebyl podfuk.
,,Asi mi Kondráde těžko uvěříš že to nebyl podfuk.’’
,,Děláš si srandu kolego? Nechceš mi snad říct že tajemství výroby zlata je odhaleno? To není možné’’
,,Bohužel je’’ přisvědčil zasmušile alchymista.
,,Tomu se snad ani nedá věřit. Když si vzpomenu, kolik času jsem promarnil vymýšlením různých nevinných žertíků jako je třeba dutá tyčinka, dvojité dno, však to znáš, a ty zatím přijdeš a vymyslíš jak na to, no je toto vůbec možné? Ne že bych ti to nepřál, to teda ne, já jsem člověk přejícný’’ šlehl pohledem po Nagangastoi, který sledoval z okna monotónní rej na tržišti. ,,To asi musíš být nechutně bohatý a císař tě určitě zahrnul zlatem.’’
,,Hm, jo, to zahrnul’’ utrousil bezvýrazně Nagangast.
,,Říkáš to jakoby tě tvůj úspěch netěšil, nebo ty snad nemáš radost?’’
,,Ne, to teda nemám, císař mi daroval dvě bedny zlata’’ odmlčel se a odvrátil se od okna ,, Zlata, které si můžu vyrobit, kdykoliv budu chtít, zlata, které ztrácí den po dni hodnotu, zanedlouho budou ze zlata i kadibudky největších nuzáků, jó, zato železo stouplo na ceně, vlastně je skoro dražší než zlato za starých dobrých časů. Klenotníci už začínají vyrábět šperky ze železa, protože se stalo nejcennějším kovem. Majitelé železných dolů mi posílají děkovné dopisy, zato vlastníci těch zlatých dopisy výhružné, kolikrát i anonymní. Císař mi dal najevo svou přízeň tím že mi udělil titul prvního alchymisty, což neznamená v podstatě vůbec nic, kromě toho že jsem k tomu zatracenému titulu dostal ještě úkol: Co nejdřív vynalézt přeměnu zlata v železo.’’ První alchymista se s povzdechem uvelebil v křesle a znaveně zavřel oči.   


23 názorů

Tetřev
19. 10. 2015
Dát tip

Nápad je to dobrý a zaslouží si tip, obzvlášť, pokud je autorovi skutečně patnáct let. Chyby v textu neřeším. Co se týče zpracování, měla bych výhrady, ale omezím je pouze na to, že mě text moc nebavil - obtížně jsem se prokousávala dlouhými monology hlavní postavy.


Fruhling
13. 10. 2015
Dát tip

Zdendo, zdá se to divné, ale Prosecký má z odborného hlediska pravdu. Devalvace jakožto pojem je skutečná navázána výhradně na měnové soustavy a nikoliv suroviny. Na druhou stranu, všichni víme, co sousloví devalvace zlata v kontextu Španělska znamená.


Gerty2
13. 10. 2015
Dát tip

Tahle věta se ti vyloženě nepovedla - přešti si ji ještě jednou:

O půlhodinu později už Nagangast řečnil k narychlo shromážděným pánům včetně samotného císaře stoje za výhružně se ježícím Ulrichovým nářadím.

Nagantast v ní stojí za Ulrichovým (tedy Nagangastovým) nářadím. Takhle bych to raději nekombinoval.

K ději - až do setkání s Konrádem jsem byl přesvědčen, že Ulrich je, stejně jako všichni ostatní, podvodník. Zlato lze vyrobit ze železa jedině jadernou fůzí a podle toho, že u železa s ní končí i reakce v nitru hvězd, bude to asi docela fuška. (Zlato a ostatní těžké prvky vznikly teprve při explozích "zemřelých" superhvězd - zjednodušeně řečeno). Ale pokud hodím fyziku přes palubu, pointa se mi líbila, alchymista má zase co vymýšlet.


Prosecký
13. 10. 2015
Dát tip

O ne, Zdendo, zlato hodnotu ztratit nemůže. Změní se jenom vyjádření této hodnoty v nějaké neplnohodnotné měnové jednotce. Proto se devalvace používá u měn, nikoli u fyzických veličin, jakoje zlato nebo stříbro. 


Prosecký
11. 10. 2015
Dát tip

Nerostn bohatství je pro každou zemi prokletím: pro Norsko i pro Katar. Podporuje lenost a brání vzniku efektivních splečenských struktur. všichni si myslí, že neí třeba nic dělat, protože jsou bohatí.


Prosecký
11. 10. 2015
Dát tip

Frühlingu: Zlato nemůže devalvovat. Je to fyzická měna. Co ovšem podlehlo deflaci, byla měnová soustava. Přílivem drahých kovů z Ameriky do Evropy (primárně na Iberský pooostrov) pruce vzrostla jejich nabídka a proti ní stála jen pomalu rostoucí nabídka zboží. Drajé španělské zbož bylo nahrazeno levnějším zbožím ze zemí vzdálenějších a to vedlo k úpadku španělské ekonomiky. V tehdejší době vlastně neexistoval způsob jak deflaci zabránit. Dnes by se znehodnotila virtuální měna.

Španělské války s Anglií a Nizozemím a ve střední Evropě byly z jistého pohledu pokuse zahrnout do deflační sféry i ostatní země a nechat dopadout deflaci i na ně. To se nepovedlo. Zásadní španělská chyba se potom stala po roce 1700. Nebyla nastolena včs a v dostatečném rozsahu papírová měna a rámcové podmínky nepřály průmyslové výrobě. vše zůstalo stát na feudálním velkostatku. 


Oldjerry
10. 10. 2015
Dát tip

Něco podobného znám  ve schematu chleba X maso... ale to neubírá  mikropovídce na kvalitě. S chutí tipuji *


Fruhling
10. 10. 2015
Dát tip

Historická lekce: V 16. století zažilo Španělsko sérii bankrotů, která byla (mimojiné) zapříčiněna přilivem levného zlata ze zámořských kolonií. Množství zlata vedlo prve k prudkému rozmachu. Po devalvaci zlata však Španělsko nemohlo dále splácet státní vydaje, včetně armády. Krize skončila až na začátku 18. století.


Diana
10. 10. 2015
Dát tip
Dobrý nápad, dobře zpracovaný *

StvN
04. 10. 2015
Dát tip

Celkem fajn.

Mám jen jednu připomínku psychologického rázu. Když někdo jedná v apatii, tak nebude říkat: "To víš že si vzpomínám Konráde"

Tohle mi tam prostě nesedlo.


myslím, že nápad není špatný a i při všech chybách, které lze opravit, si nominaci zaslouží, T


Danny
01. 10. 2015
Dát tip
pěkná pointa, dobrý nápad, tip

K3
30. 09. 2015
Dát tip

Snad s tím obratem v závěru by se to dalo použít jako humorná povídka.


K3
30. 09. 2015
Dát tip

Moc mě to nepřesvědčilo. Spíš se mi to zdá jako pohádka pro malé děti. Závěr je příliš jednoduchý, až naivní. Nejvíc to ale kazí ta neuvěřitelně dlouhá souvětí. Navíc v nich chybí tečky a čárky, takže působí chaoticky a rušivě. Námět přeměny kovu ve zlato není také žádné novum.


Janina6
30. 09. 2015
Dát tip

Díky :-)


Děkuji za komentář. (Už je mi jasné co je konstruktivní kritika)

Něco jsem opravil.

S tou nominací rád souhlasím


Janina6
29. 09. 2015
Dát tip

Musím pochválit vtipný závěr, nápad je opravdu dobrý. Než jsem se k němu ale pročetla, zarazilo mě hodně chyb (hlavně chybějící větná interpunkce) a místy mi vadí nadbytečné vysvětlovací dodatky. Třeba: „v jeho laboratoři, vlastně jakési místnůstce…“ atd. Čtenář ví, co je laboratoř. Samozřejmě ji můžeš popsat, ale jiným způsobem. Třeba nechat Ulricha poskakovat mezi tím nářadíčkem, jehož některé části přitom jaksi mimochodem vyjmenuješ. Nebo tady: „pro Rudíka – tedy jeho císařskou milost“. Pokud mu Ulrich po straně říká Rudík, určitě by takhle sám sebe neopravoval. A že jde o císaře, se dá naznačit v následujícím textu (řečnil k pánům včetně samotného císaře Rudolfa). Podobně mi připadá zbytečné po tom krásném proslovu o „transkontinuálně hyperdimenziální….“ vysvětlovat „vida, stačí použít směsici nicneříkajících pojmů…“ atd. Čtenáři je přece jasné, co a proč Ulrich právě dělá. Působí to trochu, jako bys vysvětloval vtip, kterému se už všichni zasmáli.Nesedí mi moderní formulace „budeš solit“ (ve smyslu platit) nebo „kraviny“, které se v té době určitě neužívaly. „Chabě se pousmál“ – tady mi nepřipadne vhodné slovo „chabě“, které značí něco slabého, nepovedeného, ale přitom mělo jít o úsměv spokojený, vítězný – tak proč chabě?Takže doporučuju číst to po sobě s odstupem a vylepšovat detaily. Samotný příběh je fajn.Máme tady povídkářskou soutěž Povídka měsíce, můžu do ní tuhle povídku nominovat? Ceny nerozdáváme, ale většinou se soutěžní povídky aspoň víc čtou a komentují. 


Lakrov
23. 09. 2015
Dát tip

Hezký nápad. Od poloviny čtení mě sice napadá, že musí dojít k té devalvaci drahého kovu, ale další čtení tím tušením znehodnoceno není a požadavek vznesený v předposlední větě z toho dělá celkem slušnou komedii. "Nikdy neříkej, že něco nejde, protože vždycky se najde nějaký blbec, který neví, že to nejde a udělá to," napadá mě po dočtení. Tip.


Původně jsem chtěl dílu, podobně jako Zdenda, vytknout některé drobné nedostatky. Jestliže je však autorovi skutečně pouhých patnáct let, tak smekám, klaním se a tleskám vestoje.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru