Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+7 neviditelných
Rodina
datum / id06.09.2015 / 459186Vytisknout |
autorMovsar
kategoriePovídky
zobrazeno1049x
počet tipů12
v oblíbených0x
zařazeno do klubůPovídka měsíce,
Rodina

Rodina

„Chci dítě,“ vykřikla Judita a plácla se dlaní do břicha. „Chci dítě,“ vykulila oči na Pastora. Ten pohled s ním div nezacloumal. Vulgárnost Juditina gesta a slov ho ale přikovala k situaci. Čekal, co bude dál. Judita už nepokračovala, vysílená váhou vyznaného přání.

Na Prahu, která byla dvojici domovem, padal soumrak; krátký, pozdně letní. Nábřežím ještě procházely postavy anonymních chodců, ale vzduchem už šla stopa konců. Pastor na tu stopu myslel, dal by se za ní jako pes, jako pes Boží. Za jiných okolností by Juditě svou touhu svěřil, vyzpovídal by se z ní, jenže stále v její tváři četl stopy vyčerpání; usoudil, že hovořit o koncích, byť jen abstraktních, letících atmosférou, by nemělo smysl. Dál šli mlčky.

Přešli řeku a starou ulici až ke skleněnému domu na Andělu. Západ je stahoval svou magií daleko ke Košířům, jenže vědomí povinností dotíralo tak dlouho, až dosáhlo změny kurzu: obrátili se a šli k nádraží. Smíchovské nádraží bylo prvním a posledním společným bodem v topografii jejich životů: z Luk i z Barrandova to k němu bylo stejně daleko; tam se cesty dvou lidí počínaly, křížily a končily; nádraží jim bylo rajskou zahradou, místem prvních lidí.

Jako obvykle před rozloučením strávili pár chvil v nádražní hale. Nahlédli do dávno zavřeného stánku se starými knihami, pod ohromnými lustry prošli až k výčepu. Zakouřený prostor byl i tentokrát obsazený, někdo postával, jiný hleděl k televizi visící u stropu, výčepní v klasickém černobílém oděvu byl jako sudí na hřišti beznaděje. U jednoho stolu seděl mladý muž v plísňové džínovině, hitu pozdních osmdesátých let, s dvěma dětmi. Děti fascinovaně hleděly do digitální obrazovky, zatímco muž hleděl fascinovaně do pivní pěny. Nejspíš mu končí soudem stanovený styk a chystá se děti odvézt do Berouna nebo někam tam za matkou, neboť vlaky odsud vyjíždějí tím směrem, napadlo Pastora. Za chvíli je vezme, posadí se s nimi na půl hodiny do vlaku, možná bude pozorovat krajinu a děti ještě stihnou odehrát další kolo digitální hry. Pak zazvoní u dveří, formálně se s ženou pozdraví a před cestou zpátky si sedne na jedno do nádražní restaurace. Hlavou mu potáhnou vzpomínky, pak zmizí jak cigaretový kouř, ale ten pach ještě dobrou chvíli zůstane.

Judita naléhala dát si alespoň nyní v nádražní pivnici kofolu; dobře věděla, že si ji tam nikdy nedají. Pastor chtěl být už pryč z toho stísněného místa, jako pokaždé, vzal Juditu za ruku a táhl ji ven. Ven – zpátky do nádražní haly. Opět se kolem nich rozevřel prostor katedrály modernosti, sídliště cestujících. Mohli vprostřed toho domu zasvěceného cestám přemýšlet, o tísni pivnic, otcovství džínového muže nebo o čemkoli. Namísto toho se vydali k podzemce, bylo pozdě.

Pastor doprovázel Juditu domů. Na sídlišti seděly tři ožralé ženské. Bosý chlapec jim nesl tašku s pivy. A ony se mu chechtaly jak nejlepšímu vtipu. Sem tam zasyčely oplzlost a bylo to docela podobné zvuku otevírané flašky. Kolikáté asi už. Když kolem nich Pastor šel později, jednu z nich právě škrtil opilec, co tam prve nebyl. V jeho oteklé tváři šlo rozpoznat rysy bosého chlapce. Patrně rodina. 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

19.10.2015 20:19:59Tetřev

Atmosféra povídky je dost ponurá a zobrazení rodiny skličující, ale text mě text bavil a oslovil. Líbil se mi autorův obrazný jazyk, vadilo mi, že v popisu rodinných vztahů (otec u piva, děti u digitální hry, vulgární matky) sklouzl ke generalizaci. Celkově tip.

13.10.2015 20:07:53Gerty2

Nemám tušení, o čem by to mohlo být. Vnímám to jen jako fragment mnohem delšího příběhu. Napsané to je ale velmi hezky, dobře jsem si představil ty popisované scény.

11.10.2015 20:34:55Oldjerry
korektor

Prosecký: do sáčku! já ti a nikomu nic nevyčítám... jen konstatuji (:-D

11.10.2015 08:42:18Prosecký

Oldjerry: Máš jistě pravdu, že primitivnější a plodnější obyvatelstvo nahradí původní obyvatelstvo. To už se tady ale stalo několikrát:

- původní lid popelnicových polí byl nahrazen lidem zvoncových pohárů,

- původní Keltové byi nahrazeni Germány. Původní Germáni byli nahrazeni Slovany a v po roce 1945 Romy.

Takže si nemáme co vyčítat.

10.10.2015 19:08:59Oldjerry
korektor

Z pohledu katastrofálně nízké natality v Česku by taková díla měla být zakázána. Štěstí je, že na ženu toužící po dítěti je antikoncepční účinek  povídky, jinak dobře napsané, nedostatečný. Nakonec  se to nabízí, neboť to je popsaný pohled muže, kterému jde jen a jen o ejakulaci bez následků. Zdůvodní to třeba tím, že nenarozené dítě se zcela jistě nestane obětí pedofilů...

Málo dětí... To je to, co způsobí, že primitivnější lidé nahradí původní obyvatelstvo a nakonec ovládnou nejen Česko...

08.10.2015 11:04:13Movsar

tak jsem rád, že jsem ti, fruhlingu, padl do noty. ten hoch ze závěru, ten tam v podvečerních stodůlkách skutečně byl. za pár let by mohl být pomocníkem kata; představoval bych si ho jako pomocníka z kieslowského krátkého filmu o zabíjení, toho mladíkea z jedné z nejbizarnějších scén v dějinách kinematografie. jenže to bys evše muselo odehrát o pár desítek let dříve. pomocník kata z něj už nebude.

díky za čtení a zprávu.

07.10.2015 22:54:06Fruhling

Hele, původně jsem chtěl rýpnout, že formálně to v delším úseku ztrácí náboj, ale... o tom to vlastně je. Atmosféra působí silně.

Jméno Pastor je pro text klíčové, podtrhává moralizující rovinu i s trochou upřímného pokrytectví (toto není urážka), která je podobným kázaním vlastní. StvN to bvypichuje dobře, ale je třeba říct že pastoři na toto mají právo až skoro povinnost. Za mě tip.

04.10.2015 21:21:15Movsar

tak aplikovat kategorii rozumění na literaturu je poněkud zvláštní. ve vědě ano, ale v literatuře? tady platí názory a k těm se hlásím.

pointa. pokud je dolovaná a k tomu horká, tak to není tak špatné. text jako ponor. to je dobré!

04.10.2015 19:48:26StvN

Začíná to dobře, ale pak jsi odbočil úplně jinam, takže je vlastně úvodní odstavec zbytečný. Popis je popis. Opět tvá kritika věcí který nerzumíš, protože je nežiješ a horko těžko vydolovaná pointa.

01.10.2015 21:51:07K3
redaktor prózy

Každý výraz se dá nahradit méně nápadně, aby splýval s textem. A někde bych výrazy přímo ubral. Např.: už jenom:...hleděl do pivní pěny... nebo: ... jako sudí na hřišti. Pro mě by to tak bylo lepší. Některá ta slova, jakoby vyčnívala. /zbytečně/.

Ale to je můj subjekt. názor. Takže to je věc názoru...


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.