liška

I ty liško proklatá

zavedla si mě, ale pěkně hluboko do lesa!

kde je ten poklad?

odměna za mou dobrotu?

co se šklebíš... povídám

nebojím se tě, já ti dám...

 

Snažil jsem se,

chránil tě před svými.

Svůj život za tebe bych dal

přes řeku na zádech jsem tě nesl

po pas se brodil

od krokodýlů nohy pokousané

liško, liško řekni mi

kde je ten poklad slibovaný

kde jsou ty hory zlatého kamení

 

když úlomky skal na nás padaly

já hnedle přiskočil a tělem svým tě kryl

když se na nás řítil medvěd

rozzuřený tvým pošťuchováním

já  měl ruce rozedrané, polámané 

já ho svými kamennými hody zapudil

liško, liško proklatá

slíbila si mi život v přepychu, spousty jídla

zklamala si mou důvěru

liško, liško prohnaná

já měl rád tu tvou rezavou oháňku

když tu teď stojím

v lese čarovném a temném

koukám na tebe

snažím se vyčíst alespoň

náznak studu ve výrazu tvém

 

řekni po tom všem

tak dlouho si vydržela mi lhát a klamat

teď tu zhynu

poněvadž jsem slepě důvěřoval

prostému rozumu, němému zvířeti

umřu tu...?

.................

liška netušila  proč ji následoval

jednou v noci na něj narazila

a on se ji ptal

ona však nerozuměla tomu co povídal

jen slušně se usmála a pokračovala dál

on si svou pohádku dokreslil sám...

---