slova a pohledy

                                                                                                   verulinda

 

slova z laskavce

a  kousky   karneolu  v jablkách

už  občas  tiše  pláče  vítr v korunách

jeho  pláč  podobá  se  podzimnímu splínu

ale já nemám strach                     

okoralé  vzpomínky  si  drolím  k čaji  

a  pomalu  upíjím

dnes  mi  ale  nechutnají

 

do slova a do písmene

den po dni  se  k nicotě  žene   

ráno  i  s  podvečerem

buší  podzim   do  spánků 

však  zvlhlé  řeči  o létě

do  rána  se  vysuší

tak  mne   ještě  Slunce  hlaď

svým  pohledem

 

 

 

 

 

 

 

---