Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+15 neviditelných
Nahota
datum / id07.12.2015 / 462138Vytisknout |
autorMovsar
kategoriePovídky
zobrazeno677x
počet tipů7
v oblíbených1x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Nahota

Tělo pokryté lávovými kameny spočívalo jako v relaxační rakvi. Stres odcházel, odcházela jedovatá pěna plovoucí na hladině všedních dní. Z páry, která sytila celou místnost, vycházely a zase v ní mizely postavy. Jedna manipulovala s kameny, druhá polévala tělo vodou, další lehce roztírala do hebké pleti olej. Kameník, vodonoš a olejář, pomyslela si obsluhovaná a v úsměvu odhalila peroxidová ústa.

Vše bylo tak nenucené v tomto hnízdě dobroty.

A pak bazén. Tělo zmizelo ve vodě, na dobrou chvíli – ostatně jiná než dobrá tady žádná chvíle být nemohla. A hned se vynořilo, průzračná voda obtékala křivky a pod hladinou je ještě více křivila – jistě že krásně a ne ošklivě. Voda rozrážená s každým tempem šplouchala vykachlíkovanou místností a mělo to zvuk moře v nejpřátelštější hodině.

Když plavkyně vystoupila na kraj bazénu, voda stékající z jejího těla učinila zadost erotice: z kůže se stal na chvíli dokonale umělý a přesto přirozený povrch. Výjimečný obraz pro nikoho, protože nikdo další tady nebyl. O to větší vzácnost: erotika spalovaná vlastním žárem.

Chodby spojující místnosti byly jen nutností. I proto byly vysypány magnoliovými květy a potřísněny parfémy. Prošla tou bláhovou loukou do svého pokoje.

Před zrcadlem, s ohromnou postelí za zády, vyzkoušela několikero šatů. Všechny byly dokonalé, ale uvykla o dokonalosti pochybovat. Ne vážně, jen jako úlitbu zrcadlu: kolik krásného jí dopřává, krásně chladného, bez příkras krásného; ať tedy na chvíli živo je scénou pochybností.

Sešla do jídelny. Lustry se dotýkaly ostří příborů v blýskavých ranách, bílá ubrusů a ubrousků na to svítila všeobecný mír a personál v orientálním úklonu čekal na signál. Byl to klid mrtvého zvířete z talíře. S kousky zeleniny ho pozřela na způsob mírně okrvavělého bifteku. Muž v zástěře pak v přesné choreografii vlil do sklenice vzácné víno. Lehce se opila.

Vyšla ven, kam mezitím padla tma večera, a zadívala se do nebe. Právě po něm tryskal ohňostroj. Tlumené rány plašily vtíravé myšlenky, jež přinášel čerstvý vzduch, a barevné jiskry je vypalovaly ke kořeni. Když produkce skončila, vystoupily z indigového oceánu nekonečna studené oči hvězd. Neměla před nimi žádné tajemství. Stála pod nimi nahá jako ryba.   

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

02.11.2017 11:10:53Štírka

Pro mě je tam krásně dokonale a paradoxem je, že je to o úplné samotě...Je to popis malého fragmentu života. Dobrý popis

11.12.2015 17:19:52Movsar

sluncebunce: děkuju, těší mě. že jsme se takto v textech potkali. umělec nejsem, ale výtvarné umění je pro mě asi největší paralelní svět.

11.12.2015 13:38:16slunceblunce

mám ráda, když se povede autorovi dostat se mi do hlavy. U tebe to mám skoro pořád. Umíš nazvat věci zvláštními slovy, které se mi líbí. jsi umělec? nejspíš ano, protože ti vidí trošku jinak než ostatní... není to psaní pro všechny

mě se líbí a budu se vracet

09.12.2015 13:45:17Lakrov
redaktor prózy

V tom uklidňujícím textu na mě slovo ...rakev... působí mírně rušivě. Po dočtení sice tápu nad smyslem, ale četlo se to dobře. Nálada klidu, smyslnosti -- skoro ji vidím před sebou :-) Tip.

08.12.2015 21:13:11Lnice

mi se to moc líbí, hezky popsané a tak trochu kritizující rozmařilost mladých dam:-)*

08.12.2015 17:26:33Adélkalaide

Nevim, dál...

08.12.2015 12:48:10Movsar

katten: díky za potěšující komentář. s tou kategorií: píšu sem většinou mnohem kratší texty, takže jsem - ano, trochu účelově a nespráně - volil povídku, abych tento formálně odlišil. byl to takový drobný podvod na čtenáři. snad neškodný.

08.12.2015 10:26:58katten79

Líbí se mi atmosféra, smyslnost. Autor má evidentně schopnost zachytit smyslové chvění okamžiku. Myslím, že se jedná o skvělou etudy. Na povídku bych to neviděla, chybí zápletka, kolize, pointa.

Nicméně stačí změnit kategorii a bude to fajn:)

Spousta lidí má v hlavě četné zápletky, ale neumí se zastavit a věrohodně popsat daný moment pomocí detailů vnímaných našimi smysly  - a tady to je, to se mi líbí...

07.12.2015 14:13:47Gora
redaktor poezie a prózy

Tak jsem pochopila správně: pozorovatel života jej popisuje neotřele a objevně: pro mne velmi pěkné a dostačujíci. Ale já jsem /dle jiných/ jen nepříliš chápavá a přitakávající komukoliv...

07.12.2015 14:04:18Movsar

díky za četní a zprávy. 

je nakonec dobře, že se kolem toho vede aspoň nějaká debata, byť z ní odnáším i tvrdé rány. možná jsem v tom horku páry, co jsem chtěl navodit, nechal utlumit dech smyslu přespříliš, zlstal v páře skryt. tedy záměr: veškerá snaha dobýt na tomto světě štěstí podle předepsaného plánu (wellness, dovolená v karibiku, ajfoun, mercedes, dvě děti, mladá milenka, biftek a pod.) zůstávají hloupě nahé "sub specie aeternitatis".  


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.