Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Petr Bezruč na odpis

17. 12. 2015
8
41
3117
Autor
Fruhling

 

Domy to mají těžké. Bez vlastního souhlasu jsou vrženy na svět a stejně bezmocně z něj odcházejí. Dnešním zpravodajstvím probleskla zpráva, že dům Petra Bezruče bude vyřazen ze seznamu kulturních památek. Básník byl prý přeceňován. Nevím, co na to to říká dům, ale vás bych se rád zeptal, jaký máte vztah k Petru Bezručovi vy? Byl skutečně nadhodnocen nebo je jeho poezie platná i dnes? 

 

Admina A zdravím a připomínám, že toto je literární diskuze.


41 názorů

Ozzozorba
18. 01. 2018
Dát tip
Každý básník má cenu větší než zlato a diamanty. Pomáhá druhému dostat se "Za Zrcadlo" dění a v tom je nenahraditelný.

Těžko, fakt těžko říct, první půlka promyšlená, druhá jakoby domyslena.

Babiš říkal, že Bezruče si odepsat nelze, tak nás tady nebalamuť!


každá doba má své. Nejedlý měl taky zcela odlišný vztah ke Smetanovi a ke Dvořákovi...:o)


Oldjerry
25. 12. 2015
Dát tip

Ale  Aleši, z textu vyplývá, že hlavně  nesouhlasím s tím, že byl Bezruč přeceňován. K tomu dospěl někdo, kdo přemýšlí na půl: nelze zatratit seriózní a dobré dílo jen proto, že se těm komunistickým kašparům hodil jeho sociální aspekt.

Barák vzal čert, i když...


Oldjerry: Bezručovo dílo nikdo nezpochybňuje. Zatím. V tomto případě jde jen o údajnou "historickou" hodnotu domu, kde Bezruč přebýval. K tomu nechť se vyjadřují památkáři.


Oldjerry
25. 12. 2015
Dát tip

Dílo Petra Bezruče je unikátní svědectví o kusu naší historie. Pokud tohle nepochopili lidé, kteří chtějí  dům PB  vyřadit z kulturního povědomí národa, tak jsou to duševní barbaři bez citu pro  hodnoty literatury a zejména poezie a jejího místa v kulturním bohatství národa.  Nakopat do hyždí a jak říká jeden z mých drsnějších přátel »sprdelit uši« (:-D

Sociální ladění Bezručovy poezie sice nahrávalo komunistickým ideologům, ale není to přece aspekt, který by měl vadit jejímu trvalému umístěni v literární pokladnici českého národa...


Bohužel, stalo se to, co nikdo nečekal. Lumírovská tiskárna pomrvila sazbu titulní stránky a Vrchlický byl už natolik zaměstnaný prací nad další sbírkou (však jich stihl asi 80-90, včetně překladových), že nad tím mávl rukou. Od té doby se osudný omyl přenáší z generace na generaci. Čili: zjednávám nápravu. Správně se sbírka jmenuje Ekology… Jenže koho to dnes zajímá, když se každý naučí nanejvýš titul, budiž toho ty sama dokladem, a nikoho nenapadne knihu ani otevřít… Já ji otevřel a odhalil jsem, že jde o sbírku s idealizovanou ekologickou tematikou (ale to mu nevytýkám, naprosto ne. Pouze říkám, co by to znamenalo pro naši diskuzi.)

Promiň, ale tohle bylo nezbytné dodat. Promiň, Side… :)


careful
19. 12. 2015
Dát tip

...pro mě|Vrchlický jako Bezruč...jsem spravedlivá...oba jsou mi spravedlivě u zádi a ve wiki čtu eklogy... což má být kratší báseň s idealizovanou venkovskou tématikou... a už nevotravuj, vole:P


Druhý odstavec, teď už to mohu prozradit, byl pro bratry a sestry esoteriky. Rozmístil jsem do něj několik zednářských znamení, podle nichž se poznáváme a oddělujeme tak sebe od zbytku světa. Škoda, že mezi nás nepatříš, pěvecké těleso je třeba obnovovat. My tvým zpěvem nepohrdáme.

(Ale tak složité to není, vskutku: Jaroslav Vrchlický, jehož bratrsko-písmácký původ, stejně jako výše u Petra Bezruče, rozpoznávám, napsal vizionářskou sbírku Ekology a písně (viz Wiki), v době kdy většina jeho čtenářů, aktivních spolkařů, ať už šlo o cokoliv, od stromků podél řek po ruční vyšívání, užasla nad do té doby neznámým slovem, a oněměla při četbě jeho ekologického programu. Vrchlický v úvodní básni postavil symbol ekologa na piedestal, kde jej nechal vyzpívat svůj zelený program, a do konce sbírky jej z piedestalu nenechal slézt. Z toho usuzuji, že kdyby šlo o domek Vrchlického, nikoliv Bezruče, bylo by zřejmé komu straní, a dům by již dávno nestál, protože… — viz předchozí úvaha. Byli bychom, všichni diskutéři, v jednodušší situaci. Uf. :) )


careful
19. 12. 2015
Dát tip

..když chci, tak si tu vyzpívám i ten tvůj komentář...můžu ho repovat i zpívat jak operu... :Dsamozřejmě, že jsou slova i celé jazyky, co dřou jak šmirgl a pak angličtina, nebo jiné jazyky, které jsou pro textaře a interprety lepšejší... druhý odstavec nějak nechápu, a tak se k němu nebudu vyjadřovat... asi moc složité mentální pochody na mě, ale zazpívat by to šlo taky:DD


Nevěřím, že bys neuslyšela. rytmus jsem ti vysvětlil, to je jedna část. A potom jsou zde prvky, které sama při mluvení používáš; schválně se zkus do svých slov zaposlouchat: dynamika a intonace. tj. jak nahlas a na jakém tónu v jaké části věty, zde tedy verše. A verš, ve srovnání s běžnou mluvenou řečí, je používá výrazněji. s rytmem souvisí i tempo, přestože je na něm nezávislé. to už je víc než dost na hudbu. Vem si, prosím, nějakou moji rýmovánku a přečti si ji nahlas. Uslyšíš, jak je to zpěvné… a jen málo váhám tvrdit, že jazzové a místy snad až groteskní. Jak by jinak textař spojil slovo s hudbou, kdyby v textu nebyl přepoklad ke zpěvu? JAK?!! :)

Opakování je matka moudrosti. Nicméně ano, situace by byla přehlednější, kdyby byl s onín domem spjat náš slavný předchůdce písmák a lumírovec Vrchlický (my dnes máme Proseckého, o nic nepřicházíme), jenž v geniálním zření již ve 2. pol. 19. stol, zase v dobách posledního císaře, zkoprnělým spolkařům nabídl rozhodující titul Ekology a písně. Kdo by si troufl zpochybnit vizi národního klasika a překladatele? Byl sám proti sobě, ano, na jeho parcele by se dnes recyklovaly plasty, nebo by bečely eko-ovce, ale my bychom teď nemuseli zbytečně diskutovat, vyvolávat se, vyvolávat Bezručova ducha a zase ho zahánět…


careful
19. 12. 2015
Dát tip

..tak o existenci něčeho jako je metrum a atd. vím, ale slyšet v tom hudbu,... to snad nedokáže ani ten místní nadbásník...:D

...ale to už jsme trochu daleko od původního téma, které samo o sobě je imho mimózní a nedoceněnost a přeceněnost  jen prskanec médií, kterým se dělat z památkářů debily vyloženě šikne...protože kdopak nám ta média vlastní, že?... ono je pro tyhle pracháče výhodný, když má prostý lid památkáře a ekology v neúctě, protože se jim pak líp prosazují různé projekty, co na tyhle věci nechtějí brát ohled a zblblí lidé pak stojí za nima...protože tihle památkáři a ekologové jsou v jejich očích právě díky médiím už jen banda směšných debilů... a navíc se už trochu opakujeme... hlavně to opakování už sleduju na sobě..,.takže už mě tu nevyvolávej:DD


No vida, rýmem to začíná, asonancí pokračuje, potom čtenář zjistí, že verš má nějaké "metrum" (omlouvám se za odborný výraz), objeví rytmus, přízvučnost a nepřízvučnost slabik, jejich rozmístění (distribuci), někdo si dokonce všimne i takových zvukových figur, jakými jsou aliterace nebo onomatopoia (čili zvukomalebnost, při níž zvuk hlásek napodobuje význam), a ti odvážnější nakonec hledají, zda se nějaké hláskové skupiny neopakují též na začátcích verše, nebo podle jiného vzorce různě po verších. Řekl bych, že básnická strofa je taková malá rytmicko-melodická kapela, co ty na to? (jasně, badatelé – písmáci si tykají)

Karel Gott neholduje guturálnímu zpěvu, nepochybně, tam je jeho slabina… ;)


careful
19. 12. 2015
Dát tip

..no, to můžou být, ale dokud neznáme rozpočet památkářů na příští rok a nevíme o všech stavbách a jejich významu a hodnotě to co oni, nemůžeme jejich rozhodnutí relevantně hodnotit, že? ...musíme prostě věřit tomu, že své důvody mají a maximálně volat po zvýšení částek, které jdou na kulturní dědictví...

ne, nikdy jksem tam nebyla a neznám i celou řadu jiných zadnic světa a můj život není dost dlouhý na to, abych dokonale znala každou marginálii...

... docela by mě zajímalo, co ta paní, co v tom slyší hudbu reálně za hudbu pposlouchá...pokud je to Kája Gott, nebo jiná srajda, tak se nedivím, že radši hledá hudbu jinde...  můj vkus ostatně docela znáš a myslím, že já se nemám hudebně zač stydět... hledám hudbu v hudbě... v básni hledám hlubší význam, symboliku a občas i nějaký ten rým...


to je ale velká, přímo kruciální chyba… synestézie, co Vám na to poví Wiki? Barvy hrají, zvuky chutnají, obrazy se dotýkají atd. – máte pocit, že na vás padá to nešťastné uhlí, že tragický osud Maryčky vám hvízdá v uších. Ale nemusíme ani tak daleko. Hudebnost, melodičnost, rytmičnost verše, která přímo volá po dechové hudbě, když Vám tedy Janáček nezní dost akurátně… 

Nikdy jste nebyla v Kostelci na Hané, viďte? Ale za to se na Vás nikdo zlobit nemůže, milá kolegyně. To není jako bydlet ve městě s renesančním nebo barokním jádrem. Tam jsou rádi za každou chaloupku, která pamatuje císaře pána. 


careful
19. 12. 2015
Dát tip

Jinak soráč, že jsem tak naivní a důvěřuju spíš názoru památkářu, kteří by se v historické hodně staby měli orientovat daleko víc než někdo z písmáku, nebo mediální kecálkům... asi na to mají školy a mají co s čím porovnávat a peněz je holt u nás na udržování kulturního dědictví sakra málo a tak prostě chtějí investovat do toho lepšího, protože vysoké rozpočty jsou u nás  spíš u fotbalových stadionů....


careful
19. 12. 2015
Dát tip

zrovna Janáčka nemusím:D

proč na ušním? porozumění textu nemá s ušním asi nic společného a ty sám s ním máš evidentně problém...

...psala jsem o stavbě, že nevím, jestli to je nějaký skvost...jen z obrázku jsem usoudila, že asi ne... myslím, že je u nás ale řada domů daleko starších, nebo minimálně stejně výjimečných a přitom chátrají (a nejen domů...jsou to i zámky a spol.)... tedy když odmyslíme Bezruče, který v nich náhodou nebydlel...

 

..jinak od bezruče znám jen tu o uhlí.... což mu moc nevěřím, že by tak drsně fáral a  vůbec hudbu slyším v hudbě a ne v básni, zámku, fotce nebo jiné věci, kde žádná hudba reálně není... ale tak jasný kdo chce, může tam vidět  a slyšet třeba svit měsíce...


Vidím, že odb. as. careful se do problému pustila přes kamaráda Wikiho… Milá kolegyně, kdy jste byla naposledy na ušním? A na stavebním? Ten dům je nádherně cihlový, nádherně z 2. pol. 19. století, jichž na Hané kvapem pod omítkou ubývá. A jestli nebyl Petr Bezruč bard, jemuž to zpívalo tak nějak samo, od sociálního bydlení, věru, tak přisámbůh, že sním vlastní trenkoslipy. Nicméně, souhlasím s Vámi alespoň v tom, že ty nejúžasnější Janáčkovy operní pasáže inspiroval skřípot těžebních rumpálů, který se nesl Podbeskydím až na Hukvaldy, až ke štramberské trúbě.

(a teď mě omluvte, běží biathlon)


careful
19. 12. 2015
Dát tip

...no, to s tím přeceňováním bylo nejspíš celé překroucené...co tak čtu ty články...víte, co umí média, ne?  Ráda dělají z památkářů a ekologů úplný kretény.... Tak hlavně tím asi nemysleli, že byl přeceněný jako básník (ať už je autorem vlastní tvorby nebo ne...ostatně za mě je to podle wiki i tak trochu "syn")...bylo tím spíš myšleno právě to, že ho minulý režim vyzdvihoval i mezi básníky  jako "komunistu" a právě proto se nejspíš i jeho dům stal tehdy památkově chráněným... diskuze o tom jak jeb přeceněný a nedoceněný mi po získání těchto informací a pár mozkových pochodech připadá irelevantní...jo a pokud chcete podpořit kulturu, tak jděte třeba na operu...jeden zdejší koumes mi řekl, že by se to nemělo podporovat, když si to na sebe nevydělá...že prej je to stejně přežitý umění a tak... což mě jako milovníka opery fakt potěšilo... 

...co se domu týká, tak nejsem odborník ale jinou historickou hodnotu, než toho bezruče asi nemá... nevím, na to mám málo infa

..jinak že domy a stavby nic neznamenají si všeobecně může taky myslet jen barbar

..a slyšet v Bezručovi hudbu...no proč ne, fantazii máme každý jinou, jenže on prý hudbě nerozuměl  a tak pochybuju, že by ji někam pašoval (píšou na wiki).... možná bych místo hledání hudby, tam kde asi vůbec není někdy zkusila tu skutečnou...


Miroslawek
19. 12. 2015
Dát tip

Bezruč je nedoceněný


Janina6
18. 12. 2015
Dát tip

Bezruče mám ráda, ve škole se nám ho sice snažili vykládat téměř jako komunistu, ale síla jeho individua se naštěstí dost dobře zakrýt nedala... Domy nic neznamenají, myslím si teda, čím jsem starší :-)


Umbratica
18. 12. 2015
Dát tip

Zajímavá otázka.

V mém případě to byl právě Petr Bezruč,co mě přivedlo k poezii.

Chodila jsem za hlubokého komunismu do recitátorského kroužku,

a ta "hudba slov" v Bezručovi mě dojímala až k slzám. Ze sociálního

pathosu jsem nevnímala nic, To mi bylo fuk.

Ale doba se změnila a "hudba" z poezie zcela vymizela.


careful
18. 12. 2015
Dát tip

oprava: hrály..tedi spíš hráli:D, jeho ( chybí mi tu editace)


careful
18. 12. 2015
Dát tip

btw: U jedný studny je pamětní deska, že tam hlaly Maxim Turbulenc.

 

...občas procházím blogy urbexerů, ostatně i ten můj Rod je tím inspirovaný...o Bezručovi vím dost prd a je mi to celkem jedno, jedo barabiznu neznám, ale považuju ji za ještě to "nejmenší"... tady chátrá takových budov a nikdo to nechce...místo toho si každej pracháč radši postaví hnus s věžičkou a se třema vyhřejvanýma bazénama ... aneb, je vidět, že asi bohatnou ty pravé osobnosti na úrovni a chudí intoši z písmáka tu brečí nad domem po Bezručovi a uvažují nad tím , jak velký básník to vlastně byl, či nebyl...


Ano, a nakonec přijde nějaký impotentní „badatel“ z jakési provinční katedry, třeba z Budějc nebo z Ústí, a prohlásí Václava Hájka z Libočan za nestoudného fabulátora… A to bude konec tohohle národa, tohohle pravého českého národa, neboť národ bez minulosti, jak víme, jako by neexistoval. Pouze v tomto případě to nebude „jako“, nýbrž doopravdy. A toho jsem se musel dožít po 40 letech ve fabrice, přátelé písmáci. A začneme mluvit německy a „Angela“ bude vysmátá jako bratři v triku. A proč? Protože Petr Bezruč nebyl neoliberál…


rád bych připomněl, že památka samotného Petra Bezruče, na rozdíl od jeho domu, rozhodně zapomenuta nebude.

jeho jménem budeme hezky česky nazývat jeden velmi současný přístroj pro komunikaci: HANDS FREE - BEZRUČ .

Myslím, že autorem tohoto přiléhavého počeštění je písmácký autor Květoň Zahájský...


z dnešního pohledu je Bezruč prostě málo "proevropský". Nijak se svým negativním vztahem k Židům a Němcům netajil, což se považovalo za kulturní přínos v časech rudých khmérů, dnes už to tak nefrčí.

Začíná to Bezručem...Za pár let bude z piedestalu svržen Jirásek, Palacký, obrozenci...

 


Takže já děkuju Miluně za správné chlapské slovo a nyní je, myslím, zřejmé, kterým směrem by se mělo ubírat naše bádání. Navrhuji rozdělit sbírku do sektorů za účelem objevit v ní dispozice či indispozice k otázce ze všech nejpřirozenější: mají Slezské písně koule? Protože, a to není tajemství, jeden můj kamarád mi kdysi na otázku, jak pozná dobrou poezii, odpověděl, že „to musí mít koule“. Leckdo nahoře už leccos naznačuje, zatím jaksi nesměle, nikomu se do té chladné vody nechce skočit šipku. Ani placáka.

Já tedy prohlašuji, že Maryčka Magdónová koule nemá, tolik k mému sektoru sbírky. A nyní vyzývám další děcka, aby se podělila o své nálezy.


Mně na básnikách zajimá enem eslik maji svinsky vyvinuté přirozeni, kurva.


„jak psát o blízkém tak, aby v něm zaznělo něco ze světa“

To si musím poznamenat, to je moc pěkně řečeno. Tím se líší obyčejný písmák od neobyčejného, rozumím-li správně.

S dovolením bych poslal ještě avízo Miluně Voškový, která coby Hanačka tělem i textilem k tomu z nás má asi nejvíc co říct.


Fruhling
17. 12. 2015
Dát tip

Dík za komentář. Ostatně dnešní Slezané a obyvatelé Sudet jsou defacto z generace přistěhovalců, a když se podívám i sám na sebe, musím konstatovat, že takový Halfar mi je skutečně lhostejný.  

Pak je tu otázka té nadhodnocenosti. Sládek a Vrchický mi skutečně splývají. Bezruč je však pro mě neobvyklý tou úzkou provázaností doby, sociálního prostředí a výhružností. Neotesanost v níž se uhlí zalesknou naprosto nečekané obraty, hněv, který je přes přesnou adresaci hrubě antisystémový. Ta zvláštní směs lokálnosti a obecného významu mi nikdy nedovolila redukovat Bezruče jen na postavu z čítanky a i dnes jej podle mě činí docela pěkným příkladem jak psát o blízkém tak, aby v něm zaznělo něco ze světa.


Prosecký
17. 12. 2015
Dát tip

Jako teenager jsem měl Beruče velmi rád. Připomínal mi náladu opušzěných a vybrakovaných Sudet (to jsem ještě neznal Slezsko na vlastní kůži) - Slezké lesy, mé lesy, smutek se na věve, koruny věsí, hledíte teskno a hledíte přísně ...

Teď, když jsem strávil ve Slezsku mnoho let, musím říct, že pro samotné Slezany (ačkoli jsou všude Bezručova áměstí, domy, knihovny apod.) velký význam nemá. Jeho stesk nad odnárodňováním jim je cizí. Odpor vůči Židům a Němcům už nemá opostatnění,mládeži nic neříká. jedině zůstal ještě záporný vztah ke kapitalistům a šlechtě, ale z toho už po odchodu Bakaly nic nezbylo. Kníže Lichtenštejn se ani nenamáhal na své někdejší obrovské statky ve Slezsku přjet a spokojil se s jižní Moravou.

To ale není případ jenom Bezruče, stejně dopadl i Sládek, Vrchlický atd.. A s těmi domy, kde někdo slavný bydlel, je to zlé. Snad kdyby se našel nějaký bohatý mecenáš typu Svěltíka, mohl by ho zachránit. od našeho státu to nemůžeme chtít. Takovýc staveb jsou mraky.    


Moje řeč. Heleď, jestli máš ty prachy, tak mi ho kup a já se tam hned přestěhuju. Kostelec je sice strašná díra, ale já mám hanácký trénink, já to tam vydržím, o to žádný strach. Budu topit, a snad to teda nespadne nikomu na hlavu. Já bych tam otevřel písmácké muzeum. Hele, já bych toho Bezruče klidně vzal mezi písmáky, jako trochu ex post in memoriam, vždyť on byl jedním z nás, bezejmenných. Někdo prostě musel být slavný, padlo to na něj, to nebylo nic, nad čím by obyčejnej člověk jásal, Vždyť mu to šlo i na hlavu, viz ty opravy atd. – ale na tím přihmuřme oko, prosím. On nepsal o moc hůř než leckdo z nás, ruku na srdce… Je to taky písmák a do našeho muzea patří.

Což mi připomnělo, že v parku ve Světlé nad Sázavou je deska, připomínající, že tam tudy se ubíral ke svému prvnímu noclehu na skautu J. A. Svojsík. A hned vedle nebo pod ní je deska, že o čtyři roky později se tam tudy ke svému tábořišti ubíral Jirka Wolker, tehdy šestnáctiletý. Čímž chci říct, že to je podobný případ a že bychom si ze skautů měli vzít příklad a otevřít Petru Bezručovi dveře a nastěhovat se do jeho baráku. 

To je můj návrh a já o něm nechávám hlasovat.


Fruhling
17. 12. 2015
Dát tip

Hele, souhlasím, že zachovávat dům kvůli jeho majiteli (pokud teda nebyl jeho autorem) nemá smysl. Mně se třeba ten domek líbí, a kdyby byl na prode za cenu přístupnou dnešnímu prekariátu (řekněme tak 20 tisíc), tak si ho i koupím. Paradoxně až po tom, co jej vyřadí ze seznamu kulturních památek, protože s památkou se v podstatě nedá nijak užitně nakládat.

Ale hlavní otázka vlastně zní: Co bezruč a ty?


Zeptal bych se jinak: kolik básní ten dům, kterých na Hané pomalu ubývá, napsal panu Bezručovi básní? Vždyť on tam bydlel v době, kdy básně už dávno neuměl psát. Nechci otevírat již mnohokrát zavřenou diskuzi o tom, kdo byl skutečným autorem a potažmo kdo byl skutečným nájemníkem. Pochybností je celá řada, např. 

„Podstatné změny ve svých básních nechával [tj. Bezruč] bez povšimnutí po celý svůj život, zato velmi rád ručně „opravoval“ již vytištěné Slezské písně, které mu dal kdokoliv k podpisu, a to vždy ke škodě básní.“

Chci říct alespoň tolik, že onen dům za svého „básníka“ prostě nemohl a nezaslouží být na jeho konto zbourán. Souhlasím s autorem příspěvku, že domy si své obyvatele přímo nevybírají, jakkoliv je možné, že přitahují určité typy. Jenomže onen klasicky hanácký dům, kterých pod omítkou ubývá, měl prostě smůlu. 

P. S. prof. Oldřich Králík, významný olomoucký badatel v době, kdy katedru ještě neovládali Machala s Gilkem, se odmítal na téma autorství Slezských písní později vůbec bavit, považoval záležitost za uzavřenou.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru