Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+1 neviditelných
Vlaštovky rozlétlé sobotou
datum / id29.12.2015 / 462850Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno497x
počet tipů3
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Skicář sobotního putování.

Vlaštovky rozlétlé sobotou

Uzavřen v kameni města, člověk ztrácí představu kupříkladu - vodopádu. Je-li kde nějaký, ta dívka černých rozvlněných vlasů k pasu musí být doma právě pod ním. Jsem jí víc než uchvácen, jsem jí zaplaven. A pod tím vodopádem ji má někdo rád. A chtěl bych to být já.

Seděla v bezmasé jídelně, už sytá, a četla knihu přes svá drobná prsa. Takové vlaštovky. Snad si je večer natírá vlaštovičníkem. A ony prospívají. A pak, před bouřkou, kdy jsou dle Leony M. ženy opět nedospělé, vylétají vstříc mouchám.

Ze zákulisí, kterému se nejspíš i tady říká kuchyně, vybíhá dívka a dolévá kovové konve na stolech  vodou: vodonoška. A má pěkné nohy: vodonožka. Možná má doma chlapce, který jí je cucá a svádí to na žízeň.

Přišla delegace ze Španěl. Dívky mají tmavý inkarnát, sdostatek slunce je z nich znát. Budou se těšit rýží a kořínky, a protože fungují co afrodsiakum, přijde jim pak chuť na zdejší pobledlé lulínky.

Před jídelnou zaparkoval velký mercedes. Jeho majitel je jistě pořádný samec, co se nezastaví ani před hovězí šlajškou. Jen dík té své úporné vůli sežrat, co pajšl snese, může teď jezdit černým mercedesem.

Venku mezitím slunce bloudí po fasádách. Čtenářům za okny k dobru.

A zrzka, co voní čajem, jde městem, tím kamenným krajem.

Perštýnem zas jdou tři mahagonové Japonky. Každá nejméně snoubenka šógunova. Mají zvědavý pohled, zkosený dráhou snů. Tam v jejich zemi je vše tak jiné.

V Husově je množství galerií s obrázky, malovanými dlaněmi horkými od lásky. Některé musely pořádně pálit.

Na Karlově mostě barokně hojné slunce, barokní sochy a dav zbaroknělý hojnou krmí.

Má uplé džíny do zvonu a zadnicí kroutí těm svatým poklonu. Pouštím se za ní a je mi tak nějak do růžového lhaní.

A vůbec: na tomhle mostě se mísí viry celého světa. Tady už se neumírá na pravdu, tajnosti a lži, ale na docela neviditelné mikroorganismy.

Thaječka. Měla rty jak dva pohlavností nalité plže z pláže Kho Pi Pi.

Tři orientálky z arabské pouště voněly lékořicí. Z nich muži stiženi jsou motolicí. Ani nemusejí pálit oranžový tabák v dýmce.

Tanečnice v latexových džínách si odskočila pro svačinu. Proč jen mají rohlíky falický tvar? probleskne jí hlavou a přidá do pytlíku bílý jogurt.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

04.01.2016 10:55:22Lnice

už dlouho jsem se tak nepobavila.-)

30.12.2015 00:31:06Gora
redaktor poezie a prózy

Co věta, to perlička, vodonožkou začínaje přes lulínky k růžovému lhaní...díky za zábavu.../T.

29.12.2015 19:50:46Kočkodan
Lidová moudrost sice říká, že dvě vlaštovky blaho nedělají, ale já bych to tak černě neviděl..

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.