Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Cesta do lesa

07. 01. 2016

1140

Autor

Miluna Vošková

Tuhle su ležila rozvalená na gauču, dávala si do mordy jednohupki z pokrájených rohliků a kočičího žrádloachutného, mlaskala na celé baráčisko, nohó od stola pobíjala šváby, co lozily po zdi, a bola masivně spokojená, kurva. Starý v dilně na dvoře rasil starů ledničku, vite, viráběl z ni krásnů novů ikeácků skřiň do přecině, tchyňa dostala napit odvaru ze zelených makovic a rohypnolů, tož bola v limbu krásně a nepůšťala jedy, a ten náš svinský čokl Žerik si za kamnami vikusoval přisáté štěnice. Skrátka a dobře selanka veliká, ogárci a robky!

Tož a jak tama tak heski ležim, žeru a byju, kurva, tak najednó sinátor celý zkormócený sa za mnó přisere, sedne si na křeslo ze slisovaných kartonových krabic a Maminko, víš, já ti chci cosik řect...

To vite! Já bola hnetkaj na kytárách! Strčila su sinátorovi k čuchometru nožisko od stola a Hajzle jeden, eslik mi oznámiš, že si buzik, nebo že potřáš pučit love na nějaků chujovinu do školi, tož tě tadyk na mistě zabyju!

A sinátor Ale kdepak, maminko, nejsem kvír anik nepotřám půjčit peníze, jen mě cosik trápí.

A já Já vim, debílku muj milí, tebe trápí, že si degenerovaný mongoloidek aspirujici na tytul nejvječí dylina z Horky nad Moravó, že su to uhodla, kurva?

A darmožrůt Viš, maminko, je to o tem, že mám pocit, že za poslední roky mi dva tak nějak odcizujeme a tak bich stim chcel cosik udělať.

A Já Tož dělej, dělej, nemáme na to celí den!

A on Maminko, viš, co třeba kdybychom spolu opčas zašli někam do kina, na prochásku, do lesa třeba...

V tu chvilu su, ogárci a robky, ožila svinsky a Debílku muj milí, ty bys skutečně chtěl s maminkó podniknůt cestu do lesa?

A darmožrůt No jasně, maminko, moc rád!

A já Čupr gut! A vážně si misláš, že to zvládneš a nezesereš sa už cestó?

A darmožrůt Proč bych měl? Maminko, bode to heské, moc sa těším!

Tož su ho mateřsky popleskala levým ceckem po řbetu, kurva a Su na tebe hrdá, ty moje malé polochcíplé nedochůtče! Tož tedyk půjdeme do lesa rovnó teť! Di sa připraviť, já sa takik připravím a za deseť minut sraz v kuchyni. Sinátor lechce zmateně pokýval kefó a odběhl konat přípravy.

Já su zatím ze špajzu vitáhla proprijety důležité pro cestu do lesa, kurva. Dva krígly, dva lahváče šeráku a dvě flašky fefrimintsky. Šecko su to nachystala na stůl, nastrojila sa do svátečního kroja a kydla si ke stolu na svoju krásnů morafsků sicnu široků jak pul valniku naloženého řezankó, kurva!

Sinátor bol bole cobydup. Vubec nevim proč, ale navlékl sa do šusťákofki, co mu kdysik poslala Bláža k patnáctinám, na kefu si nasadil čepicu a kůkal na mě zklamaně a Maminko, já myslel, že půjdeme do teho lesa.

A já To si piš, že pudeme do lesa, prde. Kydni si tadyk vedle mně a jdeme!

Tož si kydl, eště aby si nekydl, hajzl, on se mně svinsky bojí! Kůkal, co to jako je, skrátka je to debil, co neví, co znamená, když se řekne Cesta do lesa, kurva.

Otevřila su jednoho lahváča, nalila ho do kriglu a řikla darmožrůtovi, ať to udělá po mně. A on Maminko, ale já to nemůžu pít, eště mi nebylo osumnáct járů a navíc su abstynment!

A já Hajzle! Eště jednó visloviš sprosté slovo a přísámbohu na vajca tvojeho fotra, že tě ruchnu ve spánku! Okaž že si správné hanácké ogár, hoď dřepkins na štokrle a de se do lesa!

Hajzl dostal strach, tož už ani necekl, sedl na štokrle a já mu nalila plný krígl piva. Vite, alkehol a noha od stolu je to jediné, na čem sa u harantů nidy nemá šetřiť! Sinátor na to kůkal, chudák debilek asi ještě nidy pivo nepil, tož su mu okázala, jak si správně zavdat! Trochec sa u teho sicek zašklebil a pěna mu višla z nozder, ale na začátečníka jinak čupr gut!

Tož oba sme mněli odpito. Čopla su tedyk fefrmintsku a to dopité su nám tím chutným tlamolepem heski dolila. Sinátor hned nastartoval a Maminko, to nende, to je tvrdý alkehol, to nemožu!

A já, bo mám vištróna Neboj, to je enem takoví zelení sirupek, to dáváme enem pro barvu, žádný alkehol v tem neni!

Bolo tedyk dolito a zasik sme upili a zasik dolili, enem cinátor upil svinsky málo, takže po dalšim dolití fefrimckó su už mněla obsah svojeho kríglu mnohem zelenějši než on a bola su mnohem bliž lesisku než darmožrůt.

Potřeti už si sinátor nechcel zavdať, tož su mu mosila jednu přišit nohó od stola. Pak uposlechl a trošku usrkl, ale enem svinski málo! Ostuda, zabékala su hromovo, svůj krígl do sebe řácky naklopila, vichlastala šecko, co su mněla, a nalila si plný krásně zelené fefrimntsky. Bola su v lese a sinátor teprve něgde ve třetině cesty pomalu padal pod stul. Sotva si cucnul a bolo vimalováno. Anik nevite, jak su se za něj styděla! Seděl tama zkormóceně jako jakýsik čehůn po půl frťáku terkelice, kurva!

Dala su si pazóry v bok a Viš, mislila su si, že to s tim našim špacírováním myslíš vážně a ty si tadyk zatim ze mně deláš šprťóchlata! To si nechej pro ty svoje ploché spolužačky, kurva! A jak su to dořikla, tak su sa rozkohótila kvalitně, adrenalin sa ve mně zdvihnul jak banikofci, dyž dostane slávyja branku, čopla su nohu od stola a masivně su teho malého prda porubala!

Když bolo dorubáno, šla su na dvur a tama přes plot vidim Veru a Sůsedečko moje Milá, právě su se sinátorem podnikla Cestu do lesa a ten muj ksindl nedošel, to je svinsky hrozné, viť? A Veru přitakala a ten večer sme si do lesa zašli eště jednó spolu a bolo nám krásně.

Skrátka a dobře, ono to s těmi našemi podsvinčaty je rok od roku těší a těší, kurva. Nápady to má debilní, v jednom kuse to o čemsi žvani a když donde na lámání chleba, tož sa to posere a enem vás to zklame!

Tož tak, kurva!

19 názorů

Profesionální básník, kterému také brzo vyjde sbírka

08. 01. 2016

Československá literární komunita

Cesta do lesa

Autor

19 názorů

Sdílení