Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+17 neviditelných
Interview s neznámou malířkou
datum / id16.01.2016 / 463507Vytisknout |
autorGogin
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno726x
počet tipů4
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

nereportáž

Interview s neznámou malířkou

Možná právě čtverce čajových vůní  způsobily, že se myšlenky na chvíli obrátily jenom k barvám... Karmínová, šarlatová, cihlová, korálová, královská, ultramarínová, kobaltová a další, další barvy. A když se jedná o barvy, tak je už to jenom krůček, aby se pozornost zaměřila třeba na obraz na stěně. Všechno dohromady září v jedné velké kytici.


Na světle už byl nápad dozvědět se něco víc o této malířce. Co dozvědět se, přímo si s ní popovídat, nebo dokonce s ní udělat rozhovor. A tak jsem se svěřil s tímto nápadem – řekněme – kontaktní osobě, jejímž prostřednictvím se ke mně zmíněný obraz dostal.  Tato kontaktní osoba souhlasně přikývla.


Jenže za pár dní už všechno bylo jinak. Prý to zmíněné malířce ani neříkala. Ona výtvarnice se nedokáže prezentovat. Zkrátka své obrazy nedovede prodat. Několikrát jí navrhovala aby zašla do rámařství a nabídla, že své malby vystaví, třeba si je někdo koupí. A nic.


Tak jsem se smířil, že žádný rozhovor tedy nebude. Tedy žádné interview . Nakonec všechno nechť je jak má být, za zmíněnou malířku hovoří především její obrazy. A nějaké informace jsou přece jenom známy. Jmenuje se Jaroslava Oravová a není bez zajímavosti, že byla manželkou nedávno zesnulého  básníka Miroslava Oravy. Její obrazy nejsou ve velkých galeriích, za to vnášejí  radostnou náladu do příbytků přátel a známých.


Malířka Jaroslava maluje téměř výhradně obrazy květin, ale pořádných květin. Nejsou to žádné skleníkové kytičky. Tyto květiny jsou plné slunce, ohně, větru, který se rodí někde možná v horách na Balkáně.


Je pátek večer, nikam se nejde, venku slabě nasněžilo, z rádia zní jazz, voní čaj… Je pátek večer, možná už sobota nad ránem, hodinka mezi drakem a hadem.  Na stěně se usmívá obraz kytice divokých květin, stejně  jako každý den.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

17.01.2016 14:43:30Minty

Místy mě zarazila nadbytečná interpunkce, trochu přitěžuje plynulému čtení textu.

Na druhou stranu obrazově to plynulo docela hezky, asociačně se mi to líbilo a dávám tip.

17.01.2016 10:42:45Gogin

upravil jsem to, podle výše uvedených připomínek...

16.01.2016 19:41:17Gogin

zítra večer, dneska už mám něco rozdělaného:)

16.01.2016 19:34:32careful

...jo, ještě by to chtělo opravit nějakou tu chybku (bacha zejména na čárky) ...rozdělit některá souvětí a tak...

jinak není zač:)

16.01.2016 19:06:29Gogin

díky za konstruktivní připomínky...pokusím se je zapracovat :)

16.01.2016 18:39:08careful

Dnes už druhá věc u které bych sázela na zcela reálný základ...poetika imho trochu kulhá, cítím tam o ni snahu... logicky mi v textu vázné ta zmínka o tom, že se neumí prezentovat...čtenář neví zda kontaktní osoba, nebo malířka, ale podle všeho asi obě... tedy dle autora...možná ta paní prostě nic prodávat netouží...což někteří lidé neumí pobrat, ale já sama to mám podobně.:)

..jinak mám výhradu k názvu barev...brusinková červená a borůvkově modrá mi zní až dost infantilně-naivně..co třeba si vyhledat "lépe" znějící názvy odstínů barev...karmínová, šarlatová, cihlová, korálová a královská, ultramarínová, kobaltová...prostě aby to trochu znělo...


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.