M I S K Y ...

Podvečer objal hřejivý šál
světlušky blikaly 
     v síti s perlami
šepot dávných chvil
nařasená šedá dálka
otisk čela na okně
do misek z dlaní
        jsi hlavu položil.

Na chvilku kniha
  ještě zahnala spánek
      než sen do čárek
             oči zpečetil.
Mysl zacouvala
z hloubky vyvstaly
příšerky z báchorek
touhou zpocený vzdech
svět co jsi běhal
           dlouhými kroky.

Ráno chladivým dotykem
roztáhlo křídla
nad řekou
s lemem obarveným dorůžova
          mlhavé cáry.

Ve zlatavé koupeli
další den zvedl návěstí.
Další den
    obyčejných událostí - -
Milovaná kniha pohádek
           padá na zem - -