Tragická

Jednou ti, můj milý, napíšu psaní,
o tom, že špatně sis vybral svou paní.
Že jsem se mýlila a v klamu žila,
že jsem si tvé jméno do duše vryla.

Jednou ti, můj milý, zanechám list,
budu už v pánu, až budeš ho číst.
O tom, že srdci se poručit nedá,
že světlo v temnotě těžko se hledá.

Jednou ti, můj milý, napíšu vzkaz,
o tom, že můj plamen navěky zhas.
Budu psát o tom, proč ve lži jsem žila,
o tom, že darmo jsem o nás dvou snila.

Jednou ti, můj milý, zanechám zprávu,
že už mě nespatříš živu a zdrávu.
Do srdce jámu jsi vyhloubil příkře,
ve sklence s jedem já utopím zítřek.

Jednou ti, můj milý, napíšu psaní,
o tom, že měl jsi se vykašlat na ni.
S ní budeš nešťasten jako já nyní,
jak můžeš milovat takovou svini?

Jednou ti, můj milý, napíšu list,
jestli svým výběrem byl jsi si jist.
Snad nešťastný budeš, pak budem si kvit,
to já už budu však pod zemí hnít.

Jednou ti, můj milý, napíšu vzkaz,
o tom, že se mnou bys šťastný byl snáz.
K smrti mi zbývají dva krátké krůčky,
ne s tebou, však s Bohem mám srovnané účty.

Jednou ti, můj milý, zanechám zprávu,
jak sis moh vyvolit takovou krávu?
A celý tvůj život, já přeji ti teď,
aby ti chutnal tak jako mně jed.