Dobřany X

Dobřany X

-------------------

 

toulám se chodbou zapomnění

tou jedinou a studenou, co tu je

v hlavě čelenku a tři copánky, upletené z nudy

ruce mi zdobí náramky

opravdové i psychické

potkala jsem se s úzkostí a chtěla jsem vědět proč

mlčela a já věděla, 

jsme obě stejné

obě chcem to samé

nebýt vidět a přesto zářit jako polárka...

 

ukradla jsem slova potěšení

a mé nehty se lesknou tyrkysovou

prý se to nehodí

prý jsem divná

(nikdo se mnou nemluví)

až naprší a uschne

(po uklízečce je podlaha vždy kluzká)

 

sbírám slova do mého herbáře

a nejvzácnější je láska

 

útěchu nacházím ve slovech, která nebyla nikdy

vyslovená

těžko se se mnou komunikuje

mám tajemstí papírků

v každé kapse jeden

a tužku za uchem

 

(ne, nejsem malíř, i když si to ostatní mohou myslet

jenom amatér s přesnou rukou a fantazií)

 

 

 

 

 

 

 

---