Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zelený osud

21. 03. 2016
3
8
905
Autor
Ozzozorba

 

O našem osudu bylo rozhodnuto, dříve než jsme spadli z mateřského stromu!“ Naříká drobný klíček a pokračuje: „S podzimním listím jsme padli na zem a přes zimní mráz jsme se drželi až do Jara. Mnozí z nás umrzli, zplesnivěli, nebo byli sežráni ptáky. Z těch tisíců co nás „parašutistů“ spadlo na zem, dokázalo vzklíčit a zapustit kořeny jen hrstka.

A jakou máme naději? Člověk nás nenechá vyrůst, budeme posečeni spolu s trávou a vším, co přesahuje délku tří centimetrů. My jsme vítězové, ale je to podivné vítězství; snad jen na to, abychom si uvědomili marnost našeho růstu. Budeme popraveni sekačkou. Všichni do jediného. Nikdo z nás se neskloní, aby ušel svému osudu. V tomto parku nemáme budoucnost.“

Mateřský strom se tváří smutně, když poslouchá nářky svých dětí ze zdola. Starý javor ale ví své. Co může dělat? Nemá nohy, aby se přesunul, a sám se musí držet svých kořenů. Je mu v parku krásně a tváří se majestátně. Ví, že několik „parašutistů“ doletělo daleko za hranice parku, za řeku, kam ani on ze své výšky nedohlédne. V houštinách, mají naději. Tam se tráva neseče. Za řekou bují křoviny a uchylují se tam všichni desperáti, neboť jen v džungli mohou žít a přežít.

„Nesměj se, Platane!“ zvolá klíček „byl jsi vysazen a rosteš a díváš se na naše marné počínání, ty víš že se na Jaře, bude sekat, jen co se tráva zazelená a povyroste. Říkají tomu kultivace nebo výběr druhů. Jak dlouho už jsi v parku, Platane? Dvacet let?“ Platan mlčí i on zná osud svých dětí.  

Ozve se nejmenší klíček. „To co jsi pověděl o našem osudu, zní logicky a bude to asi pravda, zahyneme ještě dříve, než dosáhneme výšky pampelišky. Ale poslyš, protloukli jsme se od semene, kde byla tma tady na světlo, pod oblohu. Díváme se na hvězdy! Jaký zázrak, jaký vděk, že se nám to vůbec přihodilo. Ano musíme zemřít, ale zemřít musí nakonec i tento velký Platan i tamten urostlý dub. Tisíce z nás, kteří nevzklíčili, této krásy nedosáhli! I když zahyneme, víme, kam směřujeme, můžeme se zrodit jako ptáci a budeme létat z jednoho parku do druhého. Už se nemusíme rodit jako stromy, které jsou odsouzeny k jednomu místu. Budeme bez kořenů, ale s křídly. Možná, kdyby nás nechali v parku růst, by se z nás stal krásný a starý javor, a plodili bychom další javory, ale křídla by nám nenarostla a chtěli bychom být zase tím starým stromem, třeba jiným ale zase stromem. Máme vlastně obrovské štěstí, že jsme vše prohlédli tak brzy, ještě jako malinkatí. My jsme tím zázrakem! Není nic sladšího, než co je nyní.“


8 názorů

Jamardi
před 6 měsíci
Dát tip Ozzozorba

Kdo je spokojený, líbí se mu stávající, kdo není, chce něco jiného a je vždy výřečnější a má větší fantazii. Akorát kde by ti vyšší tvorové byli bez té blbé zeleně! Ale je pravda, že z pocitu malinkatosti se rodí velká pýcha.


Lakrov
10. 05. 2016
Dát tip

 Životnost (zde pochopitelná) slovesných koncovek u neživotných podmětů  ve mně probudí gramatickou podezřívavost, takže hend vidím chybu v interpunkci  V téhle větě ...Z těch tisíců co nás parašutistů spadlo na zem...  ## chybí čárka před CO.  Hezká pohádka je to -- tedy spíš bajka, protože pro děti to moc není,  ale co oceňuji je, že se z počáteční bezvýchodnosti nálada přesouvá  do pozice naděje, naděje na lepší zítřky a na volnost.  Tip.  


Ozzozorba
24. 03. 2016
Dát tip

Realita je pouhou interpretací Pravdy. Pravda se nedá napsat, jen prožít. Vše co se napíše nebo řekne, už je deformováno právě proto, že prostředky pro její vyjádření jsou tak nedokonalé. 


careful
23. 03. 2016
Dát tip

Protože personifikace je používaná celkem často...mluvit může třeba i záchodová mísa, ale když probírá volby v USA, tak je divný, že ji zajímají zrovna ty volby.

...jinak jsem ráda, že si npíšu s někým, kdo není zakořeněný v těle... já si prostě myslím, že rostliny nemají nervovou soustavu a tak se nemohou převtělovat do ptáků, pokud tedy bereš mozek a nervy za centrum něčeho,l jako je duše...ale pokud se dle tebe, může převtělit i kámen...no, třeba jsi převtělený šutr...


Ozzozorba
22. 03. 2016
Dát tip

Careful, jsi ještě zakořeněná příliš v těle ........... Hmota je logika, a to co je za hmotou je nesktuečno, kde je možno vše. 

Tážeš se na to, jak by mohl klíček vědět, že ho někdo poseče, ale proč se tě nezaráží že klíček mluví ?

měj se,  


careful
21. 03. 2016
Dát tip

Skončila bych tím třetím opdstavcem..dál je to takové hrozné blabla...míchání vyšších zvířat a rostlin...proč? Je to od sebe strtašně daleko po všech stranách...Navíc mi moc nehraje, jak by ty myslící sazeničky věděly, že je někdo poseče...to jim jako někdo zlomyslně oznámil?

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru