- nesváteční pozdravy ze severu -

(jsem naživu. Znám hlas, který mě vyvolá a ten ještě zní na tomto světě)




- sebe sama -

ještě si nevšiml že žije v jiném příběhu
že nestačí ani na to aby ji ztratil


nezbývá nic
co by se o něm ještě mohla naučit

v zrcadle naráží na tvůj stín

slyší na tvé jméno
a dávno zná nazpaměť každou která tam ležela před ní

jen sebe už ne







- Sieg -

není to žádná krásná lež ale možná ti bude stačit:

ve tvých snech jsem to nebyla já kdo se díval jak stárneš



a smutek je řeka
pomalý silný proud

chtěl by sis vzpomenout
chtěl by sis vzpomenout?






- ale za to se neomlouvám -

potom jsme odešli a z bytu po nás mizelo všechno
skříně
lichá bota
smích
i výčitky

naposledy ses vrátil pro obraz vlka na západní zdi

ale rám už byl prázdný




- můj milý -
Sieg

mezi vším

čistší než lež
před kterou žádná pravda neobstojí

příběh bez směřování v čase

můj původce
dech
zlomený ve dřevě










- už nepotřebuje jméno -

odešla
jejím snům byl malý strop i naše nebe

dnes spí na místech kde se nezůstává
i když z nich vede jen jedna cesta

jednou najde svůj přístav
nikdo o tom nepodá zprávu
ani ty to nepoznáš
vůbec si nevšimneš že se ti na dně schránky hromadí třísky z lodě