Na nudy (speciélně pro Zdendu)

Na nudy    

Stojím po pás ve vodě a čekám, až se vyrovnají teploty. Postavu po mé pravici registruju jen periferně, neboť nemám žádný důvod věnovat jí svoji pozornost. Podívám se na ni, až když se pohne. 

Asi pětadvacetiletý útlý muž hbitě vykročil a s pohledem upřeným na horizont, se ponořil až po ramena, jakoby se chystal plavat. Místo toho udělal ještě jeden dlouhý krok a dobře vyměřeným pohybem mi prohrábl bobra. Zároveň se prudce odrazil od dna a plave pryč.

Nečekaný útok na moje intimní partie mě konsternoval na nejvyšší míru. 
Cítím, jak se mi po tvářích rozlévá horký nach. 
Bože, já se ještě umím stydět? 

Nejraději bych okamžitě zahučela pod hladinu, jsem ale příliš rozpařená na to, abych hned skákala po hlavě do vody a tak jen mlčky stojím a udiveným pohledem hodnotím úchylákův styl. Jeho záškolácká prsíčka ve mně vzedmou vlnu mateřské něhy. 
Jak to myslel?

Pomalu se nořím stále hlouběji a přemítám. Ještě před nedávnem by mě takováhle nehoráznost rozzuřila do běla, ale dnes … nemohu popřít, že se v koutku své duše, cítím být polichocena.
Je to už dlouhých pár let, co se naposledy mužská ruka dotýkala mého těla ...

Ježiš, to je horko … 
Co blázním?! 
Vzpamatuj se! Takhle to určitě nemyslel. 
Tohle masíčko už dávno není pro mě ...

Anebo ... co kdybych ... mu třeba ... 
... pomohla ... ?
Řekl si o to, ne?

Pak vyrazím.
Mám pro tebe překvapení, chlapečku. Když budeš chtít, postarám se, abys na tenhle den nikdy nezapomněl!

Dostihnu ho po pár tempech. Není moc zdatný plavec a tak raději přibrzdím, abych ho nevylekala. Pomalu k němu připlavu tak blízko, abych na něj nemusela křičet. 
Zaskočeně ke mně otočí hlavu. Provinilost se vzdorem na jeho tváři hrají nerozhodný mač.

„Mladý muži,“ usmívám se přívětivě, „ vy ani nevíte, jak jste mě potěšil. To vaše pohlazení bylo tak pěkný.“
Zatváří se užasle.
„Ráda bych vám to nějak oplatila. Nepoplavem spolu támhle na ten ostrůvek?"  

.