Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+15 neviditelných
Sleduj nit
datum / id09.06.2016 / 468975Vytisknout |
autorAmale
kategorieSmíšené verše
zobrazeno321x
počet tipů0
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Sleduj nit

Zkus sledovat nit slov a citů,
Co předou tlapky někde v dáli.
Piknik u Pramene - v pažitu
Prostřeme ubrus našich žalů.
Odchází jaro v slzách deště.
Ještě však žijem. Píšem ještě.
Dokud nás anděl hýčká v noci,
Ještě jsou Klíče v naší moci. 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

10.06.2016 01:14:44Amale

Chápu. Pro mě je poezie proces. Ne výsledek mého snažení pro tebe jako čtenáře. Já jdu před tebou (dokonce někdy i před sebou) a ty vidíš jen stopy.  Můžeš je sledovat přesně, ale nemusíš. Ale pořád je vidíš. Když se ztrácím (přestáváš chápat první nejbližší obrázek/obsah), pak slyšíš mé kroky nebo trávu, jak se ohýbá pod mýma nohama - to už je vyšší úroveň - pokud já a ty jsme na stejné vlně. Podle stop odhaduješ, kdo jsem. Podle hlasu - kam asi tak jdu. Rozumíš mi?

10.06.2016 01:06:06Kyijna

Já to chci po tobě, a ty to chceš po mě (nás/všech/čtenáři). Otázkou je, co je životu příjemnější.

Osobně vnímám poezii ve všem a nepotřebuji mapu, ve které můžu jít, kam chci. To je můj normální život, tam můžu jít, kam chci. V básních chci mapu, podle které někam dojdu. Podle člověka, který mě tam zavede a něco mi ukáže. To je pro mě poezie.

10.06.2016 01:01:06Amale

Tohle je improvizace na cízí báseň. Máš pravdu, že bez textu prvotního impulsu je to kapku nesrozumitelné. Ale zase, sakra, vytvoř si něco svého v téhle mlze na mým palouku... Mě třeba cizí verše píchnou a unesou, i když jim nerozumím dokonale. Ba možná ještě víc, protože tam mám prostor.  Prostě jen pluju po cizí řece a pak najednou cítím, že už mě nese jiný proud - můj. Ale voda je tak trochu společná... A ty po mě furt chceš nějaké posloupné dění/myšlení a závěry a klíče od bytu a bůhvíco ještě...))

10.06.2016 00:36:30Kyijna

Forma asi jo, i když je to místy složité a místy jednodušší jak kdyby sis nevyjasnil, pro koho píšeš.

Obsah asi ne, protože v tom vidím jen, že subjekt jako jakž tak žije, ale je to prázdný a smutný no, protože se vzdálily city a slova. Proč? Jak? A co bude dělat? 


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.