Horký sad

Za červnových odpolední se město mění v horký sad. Některé nechávají své ovoce nadivoko, jiné je ukládají do košíčků, z nichž ty krajkové jsou nejlepší. A ty chodíš a kontroluješ úrodu, často se zastavíš, abys pokýváním hlavy vzdal hold zralosti: Ano, tady již sládnou do plnosti. Jen chutnat není dovoleno. Co je to pak za sad…

Horké pole

Ta prsa, to je tutti frutti, melouny povalující se líně v rozpálené hlíně. A když se dá do běhu, padají a snadno bys pod nimi našel smrt. Ne smrt anticky heroickou, ale sladkou jistě. 

Holky pod Václavem

Holky pod Václavem. Skončila jim škola, a tak lelkují. Je mezi nimi taková, co by se nebála vyprat prádlo chudým? Možná je. A třeba tam taky bude jednou stát celá z bronzu a holky, co jim v červnu končí škola dřív, budou právě pod ní spřádat nedospělé plány léta.

Zelinář z Hanoje

Vietnamský zelinář se mlsně otáčí za dívenkou sotva dvanáctiletou. Zkrmil by ji okurkou hadovkou ten smyslník z Hanoje. Ona ale nastoupí do tramvaje a, je navždy pryč. Zelinář hladí jednu z vystavených broskví a v očích má temný žal.

Obrázková holčička

Je krásná jako obrázek. A ještě teprve bude, říkají si malíři, jsou-li na světě ještě nějací. Maminka ji vzala na výlet poledním autobusem od Podolí k Brumlovce. Pro takovou holčičku je to světa kraj. A tak se k sobě tisknou, protože na cestách číhá nebezpečí. 

V usnulé chvilce

V usnulé chvilce rozpouštíš všechno kamení dne. Spory, nespravedlnosti, strasti, každou minutu marného provozu. A měsíc přichází pravidelně, jako toulavá kočka z žízně a zvědavosti. Díváte se na sebe, za usnulé chvíle.