Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+11 neviditelných
panoptikum
datum / id02.07.2016 / 469837Vytisknout |
autoragáta5
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno529x
počet tipů16
v oblíbených0x
do výběru zařadilLyryk, a2a2a,
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Flaubert přirovnal lidský jazyk k prasklému kotli, na nějž bubnujeme k tanci medvědům, a přitom chceme dojmout hvězdy k slzám

panoptikum

Na holým břiše zase ty hvězdy
a tak si stáhla tričko přes pupík
schovala rodící se tanec a hrábla prsty do vzduchu
byl studenej a olizoval hranu rozpálených paží
oblékla svetr a polkla chuť tančit
kdo by asi tak tančil sám?
ve slabinách muže otevřela oči rozkoš
zacloumala silným tělem a rozplakala se úlevou
lítost zrovna listovala albem zažloutlých fotek
nasliněný prst sušila okrajem růžového županu
slzy sbírala do míšenského porcelánu s něžnou láskou
a míchala tu směs svým lítostivým úsměvem
dokud její ruku nezastavil čas
hotovo, řekl všeznale
láska vykoukla celá zmatená
už? 
uvolnila piercing z pupíku a hodila ho do ohně
trochu to prsklo a bylo po parádě
z kouře jak z Aladinovy lampy vystoupalo stáří
rozkoš sklopila oči, lítost pookřála

začala tančit se znovu odhaleným břichem
hvězdy se přibližovaly
nebe hrálo
a stáří vyťukávalo rytmus holí v latexových rukavičkách

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

18.07.2016 09:04:08Umbratica

Kolobajdo,

ty máš takové rodově nevyhraněné jméno podle vzoru předseda, a tak se nediv,že ten ,kdo tě nezná,by tě mohl považovat i za ženu.

12.07.2016 17:02:13Kolobajda

Je zvláštní, že toto dílo komentují jenom samé ženy. Snad já - Kolobajda mám v sobě také dřímající ženu, ale mi se ta báseň moc líbí.    /***

07.07.2016 10:19:23agáta5

jj

07.07.2016 09:56:37Umbratica

Nikdo z nás neví,jak za pár let dopadneme. Znala jsem osobně jednoho agilního staříka,který jezdil ještě v devadesáti letech lyžovat do Alp. A když vidím,jak se pořád ještě činí Jiří Suchý,nestačím se divit. Stáří je strašně individuální záležitost.

07.07.2016 09:54:31qíčala

někdy jsem tak stará, že by se stáří mohlo učit ode mě ...:)

05.07.2016 18:36:26agáta5

Umbr, jééé tak to jsi mě potěšila, teď budu spát spokojeně .. dvaašedesát.. je přede mnou .. supééér! :)))  díky  ( o tom 80+ připravuju báseň... jen ale nějak pořád nevím.. jen mé doměnky a je to hrozně smutný, tak se v tom šťourám a piluju slova :) tak snad...

qíčalko i já se pilně učím!!!! a myslím, že mi to docela jde :)

04.07.2016 10:40:58qíčala

pak jsem v té nejlepší společnosti ... to teda! :D*

04.07.2016 10:29:58Philogyny

Ty ho přece nikdy neuvidíš, patříš mezi ty šťastné, je Ti doufám jasné, že myslím nás... :)

04.07.2016 10:00:07qíčala

:) já už se stáří pilně učím ... nikdy nevíš, kdy budeš potřebovat ... asi začnu tím piercingem  ... jj, stáří je skvělé (ale nesmím  se nechat chytit, určitě by mě zavřeli  do ústavu pro choromyslné:))) Agátko, prosím, promiň spam, nedalo mi:)

04.07.2016 09:36:56Umbratica

Tak zajímavou báseň o "stáří" jsem tady ještě nečetla. Asi myslíš to "stáří" 50 +,ve kterém se ted´nacházím já . - Nic k popukání,ale člověk by měl tančit dokud mu to nohy dovolí.

Když píšu o stáří já,mám na mysli stáří 80+ - a to už je něco jiného.

O tom většinou platí průpovídka "Stáří je krásné,ale je lepší se ho nedožít".

A ještě jedna povzbudivá připomínka nazavěr : Janáček prorazil jako skladatel teprve v ve dvaašedesáti. Takže ještě máme šanci.


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.