Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Svět

13. 07. 2016
2
4
501
Autor
MAJKL65

A v mlhu změnil se do rána svět
tuším jen včerejších věcí všech stín  
a chtěl bych na cosi vzpomenout smět
pak nechat odejít všechno co vím.

V zšeřelé kuchyni zalévám kávu
pára je na okně záclona tich 
a venku mrtvý jde posíci trávu
ptáci mu zpívají smutek o žních.

Vstala jsi a kreslíš si v tváři oči
lesklé jsou rybami černé jak tůň
pak světlo pokaždé mezi nás vkročí
těla dát napospas zšedivět dnům.

A první slovo již opouští ústa
jak duše na konci času a sil 
a říkáš se mnou tu čekat zas zůstaň
než ze rtů opadá tvá chuť a jíl.


4 názory

Safián
14. 07. 2016
Dát tip

K neduhům ja třeba přidat podivné inverze, jako je třeba "a chtěl bych na cosi vzpomenout smět" nebo podivné gramatické vazby, viz "ptáci mu zpívají smutek o žních."


....mě  báseň sedla...................*/***


Ikarus
13. 07. 2016
Dát tip

Na mě málo srozumitelné, musel jsem to číst asi 3x. Název je fakt mimo, ale atmosféru to má fakt dobrou!


Tady je vidět jak moc záleží, aby byla básnička dobře nazvaná. Tohle přece není o "světě" nýbrž o životě 2 unavených lidí. Jazyk je rovněž unavený, bez pohybu, těžký, nesrozumitelný i v banálnostech, plný nucených opisů a archaismů. Jazyk také padá vyčerpáním. "V zšeřelé" nejde vyslovit. "Posíci trávu" téměř budí smích, nicméně pohřební atmosféra opravdu jaksi nedovoluje říct česky "posekat". Náznaku ironie a života jsme se dočkali snad dole ve verši "první slovo již opouští ústa" nebo "se mnou tu čekat zas zůstaň". Básnička je osobitá, hlubší, hodnotná, zda náhodou či se na ní soustředěně pracovalo, to nejsem schopný poznat a název mi nepomáhá.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru