Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+18 neviditelných
Co jde srdcem skrz
datum / id11.08.2016 / 471189Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno624x
počet tipů6
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Co jde srdcem skrz

Co jde srdcem skrz

Taková ta holka, co jde srdcem skrz. Potkáš ji všude možně, v tramvaji nebo metru, na ulici, v bufetu. A když je to právě tam, dáš si záležet, aby ses na ni podíval sytým pohledem. Jenže ona ten hlad pozná. Usměje se a řekne: „Tady nás hlad spojuje.“ A do vůně hovězího na hříbkách se položí její parfém. Jak říkám, je z těch holek, co jdou srdcem skrz.


Karen je ráda

Půlnoční program. Na trávníku se holky perou o šišatý míč. Kanaďanky s Angličankami, svádějí ragby v Riu. A utrží při něm mnoho ran. V šatně si je pak olížou, jsou to drsné holky. Jen Karen náhle sykne a řekne kamarádce zapřené do jejích zpocených stehen, že tahle ranka k ní patří odnepaměti. Brittany jen zdvihne své mandlové oči, je v nich cosi nesdělitelného, a zase je sklopí. Karen je ráda. 


Zapeklitý svět žen

Sice neroztřese stěny z panelů, ale tělo se jí tím smíchem jistě dobře třese. U sousedky mají dívčí dýchánek. Na stolku káva a vanilkový bochánek, propriety nedělního odpoledne. Co je pobavilo? Rozumíme tak trochu nedělním rituálům a snad i smíchu samotnému, jen těžko ale můžeme rozumět zapeklitému světu žen. A tak i tady zůstává tajemstvím těch čtyř sousedních stěn.


Několik dnů

Bývaly doby, kdy se lidé i několik dnů těšili, že si nechají v rádiu zahrát písničku. A těšili se, aniž by vůbec měli jistotu, že se dovolají. To je pryč. Stačí stisknout jediné tlačítko a přehraješ písničku i té nejzapadlejší kapely, třeba odněkud z garáže v Novosibirsku. Rychle jsme té možnosti uvykli. A těch několik dnů nám teď chybí. (Jak zvláštně vlastně působí jedna ze základních figur milostného diskursu „chybíš mi“ psána online s nárokem na bezprostřední odpověď.)    

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

11.08.2016 21:46:15blacksabbath

 a pan Kolbaba rok nosil psaníčko ....aby ho doručil nešťastné Mařence....*/***

11.08.2016 20:32:02Evženie Brambůrková

Mám ráda dopisy, jsou i dnes tím krásným a osobním.

A svět žen? Tam raději nelez.   :-))) /T

11.08.2016 17:06:11Stázka
Copak obyčejný dopis...:)
11.08.2016 16:52:10Movsar

třeba nejde někde v tatranském podhůří nějakého kamaráda, co ho takto potěší. a nebude muset vylévat frustrace.

11.08.2016 16:50:06Kočkodan
Karen zřejmě pocítila více radosti než Karolko... zapeklitý svět čtenářů... ?-)
11.08.2016 16:34:09Movsar

a čo nám eště zahútoríš tuná?

11.08.2016 15:17:15Karolko

plytké kusovité bláboly, snažiaci sa na silu niečo povedať, no márne.. bohužial bez tipu

11.08.2016 10:19:34Gora
redaktor poezie a prózy

Ten pohled a parfém k tomu...vzácná chvíle:-)    Olympiáda v šatně:-) Nepochopitelný svět...pro muže:-)   Mít vše hned...bez napětí a teď:-(

11.08.2016 10:16:37aleš-novák

Několik dnů... i taková obyčejná věc, jako je dopis, papírový dopis v obálce se známkou, se během pár let stal vzácností... 

nicméně: všechny díly dnes velmi vydatné... 


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.