Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+10 neviditelných
Babička?
datum / id23.08.2016 / 471547Vytisknout |
autorEvženie Brambůrková
kategorieMiniatury prozaické
témaRodinné
upřesnění kategorieNení vždy vše v pořádku
zobrazeno315x
počet tipů8
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Rodinné vztahy jsou pozoruhodná záležitost.

Babička?

 

Moje vnučka má opravdu velkou rodinu. Už se v ní docela dobře vyzná. Zná nás podle jmen i fotek v mobilu svých rodičů.

Má tři prababičky a jednoho praděda.

Má mnoho tet a strýců, ale u nás se jim říká jen jmény a pokud jsou stejná, odlišíme je místem, kde žijí.

Má mnoho pratet a prastrýců, sestřenic a bratranců z prvního i dalších kolen.

Náš klan je veliký a pospolitý.

Také má jednoho dědečka a dvě babičky.

A zde začíná náš, ne zrovna veselý, příběh.

 

Můj zeť jel popřát své mamince k svátku, a protože jeho žena Tina s miminkem nestíhali dopolední návštěvu, jel s dcerkou Elenkou, které jsou dva a půl roku, sám.

Dopolední posezení u babičky a prababičky probíhalo v pohodovém duchu, Elen se zřejmě dobře vyspala a smířila se s tím, že si nemá s čím hrát, možná tak s psími hračkami, ale pes jí je nepůjčil.

I vzpomněla si babička, že musí pro nějakou maličkost do svého bytu a pozvala vnučku, aby šla s ní.

Tatínek Petr pravil: "Tak běž, Eli, to je tvoje babička."

Holčička se usmála: "Babička."

Babička potěšeně konstatovala: "Vidíš, že ví, kdo jsem." ( Vnučku viděla po šesté v jejím životě)

Petr se ušklíbl a dodal: "Kdybych jí řekl, že jsi KYBORK, řekne ti kybork".

A Elenka se s úsměvem otočila k té celkem neznámé paní a řekla: "KYBORK !"

Nechtěla bych být na jejím místě a muset to zažít.

 

Je mi to líto.  Nás je mnoho. Jsme prý výstřední, bohémští a hlavně hluční. Ale ctíme rodinné tradice a máme se rádi.

A tu lásku dáme dětem svých dětí. Protože je milujeme a ony budou vědět, kdo jsme.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

24.08.2016 20:19:46Evženie Brambůrková

Děkuji vám všem za komentáře a názory.

24.08.2016 07:49:42agáta5

hihi, já myslím, že je to velmi veselá příhoda :)))   babička kybork  muhehehe, jsem se pobavila

nepovažuju za špatný, když se část rodiny tak úplně nestýká s ostatními.... někdy je to spíš lepší než horší

já mám dědu Koblihu, kterej je už na pravdě boží třicet let. Můj vnuk ho zná dobře, přestože ho nikdy nespatřil ani na fotkách (dřív těch fotek tolik nebylo a někam se i těch pár zatoulalo)  

když jsem na něho jako pes, říkám mu, že to nejsem já, ale děda Kobliha, co je ve mně :)))  a když se on vzteká, říkám mu, že ho mám ráda, protože za to vzekání tutově může děda Kobliha... :)  a hned je klid ... vždycky toho dědka uspíme a je to!

 

 

24.08.2016 04:33:43Čudla

Hezky popsané. /*

23.08.2016 23:33:44Pečený medvěd

Rodinné vztahy jsou opravdu někdy spletité... :) Tak si vybavuju, že když jsem se vdávala, měla jsem tři tchyně. :D

*

23.08.2016 22:26:17Kočkodan
Proti mně je babička u Elenky dušená smažená, já ji neviděl ještě ani jednou...

Ten název mi mimochodem připadá nějaký povědomý...
23.08.2016 22:16:01okoloidúci

... dávať deťom svojich detí lásku je nepochybne výborná a chvályhodná stratégia, len ktovie, či to stačí na to, aby vnúčata vedeli, kto sme :) 

23.08.2016 22:01:17Evženie Brambůrková

Babičky a i ostatní určitě porozumí. Díky.

23.08.2016 21:35:24blacksabbath

babička z Budějc rozumí.......lásku předávat láskou......*/***

23.08.2016 21:18:27Gora
redaktor poezie a prózy

Dobře to děláte, Evži:-)


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.