Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Divoška

Výběr: a2a2a
26. 08. 2016
22
50
2176
Autor
Gora

Věnováno Adélce

 

 

 

Divoška

 

Jednoho dne kdosi přinesl, v krabici od bot, na farmu Zvířecí vrch pět kuřátek.  Mláďata neměla kvočnu a vyrůstala  spolu. Dostala jména Kalimero, Střapáček, Nebojsa, Pírko a Divoška. Čtyři kohoutci a jedna slepička. Z menší klece přešli do ohrádky, aby na ně nemohly místní kočky, a když dorostli velikosti holuba, přidali se k  hejnu  slepic.

Nastával čas dospělosti. Chodili s ostatními zahradou, rozhrabávali zem, schovávali před deštěm nebo horkem pod korunami jabloní. Po přeháňce se přetahovali o žížaly, které troufale vystrčily hlavu ze zvlhčené půdy.

Kohoutí kluci spolu zápasili jen tak z legrace, vždyť pocházeli z jednoho hnízda. Ze sněhově bílého Kalimera a  flekatého Střapáčka vyrostli velcí parádníci s dlouhými okrasnými perky. Nebojsa a Pírko byli tmaví a bojovnější. Jejich sestra Divoška, s peřím barvy sytě hnědé, nedržela partu s nikým. Ráno rychle sezobala zrní, které jim hospodyně rozházela po zahradě, napila se a frrr na větev oblíbené jabloně. Z  posedu sledovala, co se děje mezi zvířaty.  Kryšpín a Zrzík byli v pohotovosti. K obilí v sudu se stahovaly myši a rejsci, na které měli kocouři spadeno. Chytali je jen kvůli potěšení z lovu.  

 Divoška zahlédla za vysokým plotem výběhu zelenou trávu. Odrazila se silnými drápy od větve stromu, kde seděla, a zkusila přeletět zábranu. Byla mladá a lehká, a tak za chvilku přistála na druhé straně oplocení. Vyplašeně zakdákala. Ocitla se mimo své hejno. Zmateně pobíhala před pletivem, ale povšimla si broučka na pampeliškovém listě a sezobla jej. Ochutnala sytě zelenou trávu, kterou slepice  vyplenily do posledního kořínku. Čerstvá stébla chutnala jinak než ta posečená, kterou dostávali od farmářky. Divošku okouzlila volnost a  směs cizích vůní.

 Promenádovala se skoro do tmy. Neuměla přeletět ze země zpět a rozhlížela se, kam složit na noc hlavu. Spatřila žebřík, který vedl na půdu. Vyzkoušela, poprvé v životě, vzlet vzhůru po nášlapech, a ocitla se ve sluncem vyhřátém podkroví. Na zemi byly nepoužívané skříňky a gauč, který velmi rychle zabydlely kočky, měly tu své království. Slípka vykoukla z otvoru ven. Nechtělo se jí do tmy, a tak se přitiskla k trámu, který ji připomínal bidlo v boudě, jen byl mnohem širší. Dala hlavičku pod křídlo a usnula.

Za rozednění se rozlétla přímo ze žebříku a prosvištěla nad plotem. Byla zpátky ve výběhu. Polodivoké slepici se na svobodě náramně zalíbilo. Bráška Kalimero zkusil prchnout za ní, ale byl těžší než Divoška, tak útěkům jen zklamaně přihlížel. Uběhlo mnoho dní a slepice, již dospělá, den co den přelétala tam a zpět. Hospodyně si všimla, že i na noc zůstává na půdě a do výběhu létá jen za potravou. Nevěděla, z jakého důvodu přestala nocovat na bidle s ostatními.

 Jen Divoška tušila, co jí napovídal instinkt mámy: v několika vejcích, které postupně snesla do hnízda vytvořeného ze staré deky, byly zárodky kuřátek. Po třech týdnech sezení začaly skořápky praskat a objevilo se první kuře. Bylo mokré a bezbranné. Příští den ještě další dvě. Divoška je svým peřím osušila. První potravou pro ně byla tekutina z prasklých vajec. Kvočna začala trpět hladem a žízní. Zanechala mláďata schovaná pod trámem a rychle přelétla plot, aby v kurníku doplnila síly. Než se vrátila, objevil pípající kuřata dobrák Kryšpín. Starý chlupatý kocour si k nim lehnul a hlídal až do návratu mámy. Velké štěstí, takový Zrzík by je zadávil.

Drobečkům byly čtyři dny. Spali v křídlech kvočny, která podřimovala jen na jedno oko. Svět půdy po setmění byl pro její mláďata nebezpečnější než denní. Tvorové noci se vydávali na lov. Pod žebříkem dupal ježek. Krmil se kočičími granulemi, které mu připravovala farmářka.

Půdou zašustila křidélka. Vzlétali netopýři. Polykali hmyz a nasyceni se vraceli mezi trámoví dospat noc.

Slepice vyskočila na nohy a zbystřila. Lasice kolčava vyčmuchala přítomnost kuřat.  Strčila hlavu do díry ve štítu zdi a vousy ohmatávala terén. Větřila. Úzké tělo s bílou náprsenkou se vplížilo na půdu. Procitly také kočky a naježily se. Lasička byla nebezpečný soupeř. Koček si nevšímala a zamířila neomylně ke slepičímu hnízdu. Divoška roztáhla bojovně ocasní perutě a vyběhla proti nepříteli. Lasici tekla od tlamy vzrušením slina.  Prosmýkla se kolem slípky. Popadla jedno kuře a utíkala pryč, pronásledovaná bojovnou slepicí, která jí klovala do zad. Lasička pustila kuřátko a zavřískla zklamáním. Divoška si stoupla do vchodu, kde začala hlasitě kdákat.

Farmářka Zvířecího vrchu uslyšela dupot na půdě a zvuky, které Divoška vydávala. Mláďata byla v ohrožení života.  Hospodyně s baterkou v ruce vylezla po žebříku. Spatřila kvočnu a kuřata, i to třetí, které předtím skoro odnesla lasička. Pak se vrátila domů pro přepravku na kočky a pochytala do ní celou rodinku. Divoška, která na sebe nechtěla  nechat sáhnout, trochu klovala do rukou, ale nakonec byli všichni čtyři přestěhováni do chlívku. Do bezpečí.

 Pyšná máma pobývá s kuřaty zatím v ohrádce, ale později se vydají za ostatními na dvůr. Jen aby je nenaučila přelétávat plot!


50 názorů

Gora
15. 02. 2018
Dát tip

Díky, jsi hodná, že jsi vážně četla:-)


Gora
06. 09. 2016
Dát tip

To napsal Kolobajda asi jen jako fórek...když lasice je kolčava:-)))


Lakrov
06. 09. 2016
Dát tip

Pro Kolobajda: nepocházel Nikola z Koločavy?  (možná se ale jedná o nářečí nebo rozdílný zápis téhož názvu :-)) )


Gora
06. 09. 2016
Dát tip

Kolobajda: Pavle, díky moc...no Adělka je asi na dovolené, i její taťka, neukazují se tu:-) ale oni jednou přijdou...


Kolobajda
06. 09. 2016
Dát tip

Jak chytré slepice, Kryšpín a Divoška přelstily lasičku kolčavu. A to přeci z Kolčavy pocházel Nikola Šuhaj loupežník. Zkrátka - v jednotě je síla.  (P.S.: A dostalo se to k Adélce?)     /***


K3
03. 09. 2016
Dát tip

:).


Gora
03. 09. 2016
Dát tip

K3: Karle, mám radost, že se ti to líbí...zatím jich mám asi šest, od začátku, co jsem tady, třeba Lnice prý všechny četla svým dětem,  to je pro mne to nejhezčí ocenění. Díky moc za čtení a přízeň.


K3
03. 09. 2016
Dát tip

Tychle střípky ze zvířecího života, cos posbírala na farmě a třeba i jinde, by zasloužily shromáždit je do sbírky pro děti. Hned bych to koupil vnučce, třeba i s předstihem. Zatím ji jsou tři. Když vydím jaké pro ně vycházejí slátaniny, jaké hloupé verše, je mi z toho nanic. Na klasiky se zapomíná a na pultech jsou zkomoleniny napůl moderní napůl staročeské. V tomhle máš velkou šanci. A já ti ji přeju. Karel.


Gora
31. 08. 2016
Dát tip

Stázka: děkuji, Stázinko:-)


Gora
31. 08. 2016
Dát tip

Lakrov: děkuju moc! No na půdě jakožto útočišti koček je nepořádek stejně, Kryšpín je opravdu takový dobrák, že rok co rok hlídá kuřata a většina příběhu je reálná:-)


Lakrov
31. 08. 2016
Dát tip

Milé, skoro trochu pohádkové povídání o zvířatech. První dojem je, že je ten  příběh napsán s idealistickou nadsázkou. Když se ale zamyslím, které momenty  ve mně ted dojem vyvolaly (že selka nechala slepici spát /a dělat "nepořádek"/  na půdě, že kocour nezakousl kuřata /vím, i takové chování je možné/,  že kvočna zahnala lasičku), docházím k závěru, že ten příběh může být  (a nejspíš je) skutečný a (ze slohu zřejmý) fakt, že se jedná o vyprávění  pro děti, v nichž má vzbudit kladný vztah ke zvířatům, mi velí dát  tip.  


Glomma
30. 08. 2016
Dát tip

jojo, holka jedna mazaná... :D :)


Gora
30. 08. 2016
Dát tip

Glomma: no, děkuju, ale ta Divoška je výjimkou mezi ostatními, je velmi chytrá:-)


Glomma
30. 08. 2016
Dát tip

Pěkné čtivo o drůbeži ;) *


Gora
27. 08. 2016
Dát tip

cikorka: u nás se na pekáči nekončí, užívají si později slepičího výminku:-))) a děkuji ti


Gora
27. 08. 2016
Dát tip

a2a2a2: děkuju!  Ty nešikovnosti možná vychytám, pokud je v mých silách nalézt je:-)

Aktualita od slepic: k Divošce se připojila stará černá slepice a vypomáhá s výchovou:-)


cikorka
27. 08. 2016
Dát tip

:-) no taky by se mivíc líbilo, kdyby se osamostatnili - takový slepičí úlet v malém:-) Já už je teď vidím na tom pekáči, ale jako pohádka moc fajn a dobře napsané!


okoloidúci
27. 08. 2016
Dát tip

a2a2a, pekná real-time ukážka uvažovania a rozhodovania redaktora so správnou (podľa mňa) koncovkou :)


a2a2a
27. 08. 2016
Dát tip

 Dal bych i výběr, kdyby tam nebylo několik stylistických nešikovností. V každým případě jde o hezký příběh,  navíc z reálného prostředí, a o to bude pro malé děti srozumitelnější. Velmi pěkná je i idea celého povídání, a vlastně, když to vezmu kolem a kolem, si výběr právě pro tu ideu zasloužíš.


Gora
26. 08. 2016
Dát tip

IQ nick: Blanko, děkuji, mám jich tady už více, o Pávíkovi, Kryšpínovi a td.  Já mám úctu ke zvířatům a oni mi ji oplácejí láskou...ale nejsem sodomita:-))) díky!


IQ nick
26. 08. 2016
Dát tip
Moc pěkný čtení. b:-) Na první pohled to vypadá jako pohádka pro děti, ale je to ze života a je z toho cítit tvoje láska, úcta k zvířatům.

Gora
26. 08. 2016
Dát tip

blackie: tvé souhvězdí mne těší, moc:-)))


Teda páni......krásné čtení........děkuji za pohádku na dobrou noc....*/***********************


Gora
26. 08. 2016
Dát tip

Evženie: děkuju za pochvalu, nemám příliš fantazie, tak základ je vždy reálný:-)

Lasičky a kuny a tchoři a lišky slípkám nesvědčí:-(((


Mám ráda tvoje příběhy. Jsou prostě opravduvé. /T

K nám jednou přišly kuny a naše tři slepičky si odnesly. Peří bylo po celé ulici jako by nasněžilo. Od té doby se slepičí domek na noc zavírá.


Gora
26. 08. 2016
Dát tip

Kočkodane, díky...no klovala jak blázen, Divoška jedna:-))


Kočkodan
26. 08. 2016
Dát tip
Převelice, nejen trošku někoho chválím, a sice směřuji uznání na Divošku, že zhatila plány lasice. A dokonce se přemůžu a pochválím i tebe, Irčo, aby ti to nebylo líto. (mrk) Mimochodem – kdyby mne chtěl někdo nacpat do přepravky na kočky, tak mu jeho ruce taky zrovna líbat nebudu...

Gora
26. 08. 2016
Dát tip

Čudla: děkuju ti!


Gora
26. 08. 2016
Dát tip

Di: děkuju mockrát:-)


Čudla
26. 08. 2016
Dát tip

Moc hezky napsané. /*


Diana
26. 08. 2016
Dát tip
Jéje! To bylo pěkné čtení! Tak nějak to bývalo u mé babičky na Jižní Moravě....***

Gora
26. 08. 2016
Dát tip

Horác: zažívám se svými zvířaty hodně veselého i smutného, děkuji, Horáci, za čtení, i když jsi pravděpodobně odrostl dětským střevícům:-)))


Horác
26. 08. 2016
Dát tip

Brehmův Život zvířat...hadr. Dobrý.


okoloidúci
26. 08. 2016
Dát tip

Goro, priezračná čistota duší zvierat možno plynie z toho, že žijú podľa svojej prirodzenosti a neriešia žiadne morálne dilemy :)


Gora
26. 08. 2016
Dát tip

Okolek: je to dobrý smysl života...jejich duše jsou průzračně čisté:-) díky


okoloidúci
26. 08. 2016
Dát tip

... a práve vďaka tomu tak dobre vidíš do ich zvieracích duší :)


Gora
26. 08. 2016
Dát tip

Okoloidúci: víš, částečně jsem vyměnila život svůj za jejich...


Gora
26. 08. 2016
Dát tip

aleš: drůbeží tematika jest Bejbymu zapovězena po jeho četných extempore kachních:-)


okoloidúci
26. 08. 2016
Dát tip

Goro, že kde? nauč zvieratká sebaobsluhe :)


Gora
26. 08. 2016
Dát tip

okoloidúci: děkuju, mám plný kopec příběhů, jen kde brát čas na napsání:-)))


Gora
26. 08. 2016
Dát tip

agáta5: agát, jsem ráda, že se líbí: v předchozích mám ze své farmy tak čtyři, pět povídek pro děti /Matěj, Bertíkův Silvestr atd./, děkuju moc!


Hlavně to nedávej číst MK Babymu...ten si jí zas bude představovat na pekáči...:o)


Gora
26. 08. 2016
Dát tip

aleš: no, takovou jsme  ještě neměli: nikdy nevíš, co se v líhni vylíhlo:))) a děkuju!


okoloidúci
26. 08. 2016
Dát tip

... nádherný zvierací príbeh :) ***


agáta5
26. 08. 2016
Dát tip

paráda!! s chutí jsem přečetla a přečtu i vnukovi, super počin, Goro!


kdo by to řekl do slípky...:o)

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru