Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+14 neviditelných
O zaseknuté kouli
datum / id29.08.2016 / 471699Vytisknout |
autorDelectatio
kategoriePovídky
témaErotické
upřesnění kategoriePorno, co jiného :)
zobrazeno1233x
počet tipů8
v oblíbených2x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

A jsme zase u toho, co nás baví ;) Mladistvým vstup zakázán!

O zaseknuté kouli

Jakmile se za mámou zabouchly dveře, stáhla jsem si kalhotky. Jenom v tílku jsem odcupitala do její ložnice.

Bylo to vzrušující! Jen to pomyšlení, že by se mohla vrátit…

Schovaná za záclonou jsem ji pozorovala. Vycouvala z příjezdovky a odfrčela do centra. Byla jsem sama, a byla jsem nahá… osvobozující pocit.

Prohlédla jsem se v zrcadle. Tehdy mě pohled na vlastní nahotu strašlivě vzrušoval, nyní chápu, že mě vlastně vzrušovalo samotné ženské tělo, ale k tomu jsem teprve měla dospět.

Natáhla jsem se na břicho a sáhla pod postel. Vyndala jsem mámin růžový kufřík. Otevřela ho a přemýšlela, čím dnes začnu. Přehrabovala jsem se v barevných silikonových pokladech.

Bylo perverzní používat stejné hračky jako máma? Nevím, nepřemýšlela jsem nad tím, jen jsem se nechala unášet…

Popadla jsem trojici koulí spojenou provázkem. Od nejmenší po největší, přičemž i ta malá byla pěkný macek. Přetočila jsem se na záda a koule si v natažených rukách prohlížela.

„Kam s váma, holky?“ zašeptala jsem.

Řešení se nabízelo – byly to vaginální koule. Jenže mě už od mládí vzrušovalo něco jiného. Roztáhla jsem nohy a pod hlavu si strčila polštář, abych se viděla v zrcadle. Prohlížela jsem si vlastní vagínu a cítila, jak z toho vlhnu. Zvedla jsem pánev a roztáhla si půlky.

Moje krásná kakaová dírka.

Tahle část mého těla mě nejvíc fascinovala. Vyndala jsem gel a rozetřela si ho na prstu. Začala jsem si dráždit análek, prst mi jaksi samovolně zajížděl dovnitř. Pak jsem dostala ten stupidní nápad, od kterého se později vše odvíjelo.

Zkusím tam narvat jednu z těch koulí, řekla jsem si. A proč nezkusit rovnou tu největší, že jo?

Omatlala jsem ji gelem a přiložila k zadečku. Pro začátek jsem s ní jen tak kroužila v dírce a pomalu roztahovala svěrače. Funěla jsem u toho jako bych běžela maratón, do očí mi stékal pot a srdce bušilo, že jsem se bála, že mi prdne.

Bylo to tak vzrušující! Pohled na sebe sama v mámině posteli. Ta perverze, které jsem se dopouštěla…

Už jsem cítila, že se koule propadává stále hlouběji. Byl to silný slastný tlak. Přidala jsem. Koule už tam zajela z dobré třetiny.

Tu tam přeci nenarvu celou, děsila se jakási moje opatrná část. To se tam nemůže vejít!

Moje druhá ruka se vznášela nad vyholeným venušiným pahorkem, ale k dílu se ještě nepřidala. Ten den jsem to prodlužovala, máma se měla vrátit až večer a já si to chtěla užít.

Koule už tam zajela do půlky, použila jsem trochu násilí a cpala ji tam i přes odpor mých slastně zmučených svěračů. V nejširším bodě to opravdu zabolelo a ten fantastický tlak jsem cítila až v hlavě. A najednou tam zajela, rozšířenýma očima jsem sledovala, jak se za ní moje kakaové oko zavřelo. Ven koukala jen šňůrka, na které visely zbylé dvě koule.

Mít něco takového uvnitř sebe byl nevýslovný pocit, točila se mi z toho hlava, připadala jsem si jako na centrifuze…

Tak, teď si to konečně udělám.

Nenacpeme tam ještě jednu?

Nech toho ty blázne! Okřikla jsem se v duchu a jala se propracovat k orgasmu.

Jenže v tom okamžiku bouchly dveře.

Na vteřinu jsem naprosto zkameněla. Pak převzaly vládu instinkty. Gel jsem hodila do kufříku, zaklapla víko, jediným pohybem se překulila na břicho a zasunula ho pod postel. Skutálela se dolů a po špičkách vyběhla z ložnice. Kam se na mě v tu chvíli hrabal Jason Bourne!

O vteřinu později jsem slyšela na schodech mámu: „Ančo?“

Cupitala jsem do svého pokoje a ty debilní koule mě pleskaly do zadku. Chvilku před tím, než vyšla schody, jsem za sebou tiše zavřela. Plavně jsem skočila do postele a přetáhla přes sebe přikrývku. Hmátla jsem po knížce… a dveře se otevřely.

„Ančo? Ty mě neslyšíš?“

„Hm, promiň, začetla jsem se do… Institucionální ekonomie.“ To jsem nemohla popadnout něco zábavnějšího?

Máma si přisedla ke mně na postel. „Není ti nic, jsi celá rudá,“ sáhla mi na čelo.

Mezi stehny mi klouzaly koule upatlané od gelu.

„Nemáš horečku?“

„Ne, trochu jsem cvičila…“ Což byla svým způsobem pravda.

„Šéf odjel, takže dneska už zůstanu doma,“ máma vstala a uhladila si sukni. „Co si dáš k večeři?“

Třeba pečený brouky, hlavně už běž!

„Je mi to jedno,“ zabručela jsem a předstírala zaujetí institucionální ekonomií.

Máma za sebou konečně zavřela dveře. Sáhla jsem pod deku a popadla šňůrku. Musím tu kouli dostat ven a nějak ji propašovat do mámina kufříku.

Napadla mě děsivá myšlenka: co když bude chtít večer masturbovat? Co když je bude hledat?

Zatáhla jsem za šňůrku, ale koule se ani nepohnula. Kaďák jsem měla úplně stažený.

Ne ne ne ne… tohle prosím ne…

Tahám a nic. Tlačím, a stále vůbec nic. Koule vězela v konečníku, jako by tam byla přirostlá. Začala jsem mít opravdový strach.

Klid, to půjde. Snažila jsem se dovnitř dostat prst, ale svěrače byly jako z kamene. Měla jsem na krajíčku.

Budu muset na pohotovost. Ta potupa! Viděla jsem hihňajícího se doktora, kterak se mě ptá: Jak se vám to stalo, slečno?

Radši skočím pod tramvaj, než abych něco takového dopustila! A co řeknu mámě? Že se mi v prdeli zasekla jedna její koule? To už jsem regulérně brečela a stále se marně tahala za šňůrku. Čím víc jsem se snažila, tím hůř to šlo…

Pak jsem dostala onen spásný nápad. Peťula! Moje kamarádka ze základky je teď na zdrávce. Ona byla vždycky jediná, které jsem se se vším svěřila.

Už jsem se oblékala naprosto upnutá na myšlenku záchrany. Ani mě nenapadlo, volat ji k nám. Musím já za ní.

Vzala jsem si na sebe volnou skládanou sukni pod kolena. Byla naprosto hnusná a už jsem ji pár let nenosila, ale zaplať pánbu, že stále visela ve skříni. Nic jiného jsem si kvůli visícím koulím vzít nemohla.

Natáhla jsem si polo a vypadala jako hastroš. Nebo jako nějaká figurka ve školní uniformě z laciného porna… Na mámu jsem jenom houkla, že jdu za Petrou a vypadla dřív, než mě v tom outfitu mohla spatřit.

Musela jsem autobusem. Pochopitelně jsem byla na ostro a při každém kroku jsem cítila pohupující se koule, klátili se mi pod zadkem jako ocas čertice.

Autobus pojede za pět minut. Stála jsem na zastávce a mé vystrašené já mi namlouvalo, že na mě každý čučí. Každou chvíli jsem si přejela přes zadek, abych se ujistila, že mi koule vzadu nedělají bouli.

Bus přifrčel a já si sedla až dozadu. Pozorovala jsem lidi, jak nastupují, a stres ze mě opadával. Vlastně jsem se začala docela bavit. Mám tajemství, o kterém nikdo z nich neví. Například támhleti kluci netuší, že jsem pod sukní na ostro a chladný vzduch mě začíná vzrušovat. A támhleta paní s pěknou kabelkou nemá ponětí, že mám v zadku kouli, jejíž tlak cítím při každém zhoupnutí autobusu.

Bože můj, začínám vlhnout! Asi jsem přeci jen prase… Sáhla jsem si do rozkroku, nikdo to nemohl vidět. Zadkem jsem se třela o sedačku a pohyby koule uvnitř mě vzrušovaly stále víc.

Teď by možná šla ven, ale přece to nebudu zkoušet tady?!

Ostražitě jsem sledovala spolucestující a sáhla si tam zezadu. Zatáhla jsem za šňůrku a koule povyjela. Snažila jsem se ovládnout vzrušující tlak v hlavě, a vytahovala ji ven.

Zastávka!

Doprdele!

Do busu se nahrnula tlupa školáků, která se usadila vedle mě. Vzrušení bylo to tam a šance vytáhnout zrádnou kouli také.

Musela jsem se držet plánu, na příští zastávce jsem vystoupila. Zvoním, seshora mi automaticky někdo otevírá. Jedu výtahem spolu s nějakou důchodkyní. Neexistuje spolehlivější zabiják erotického vzrušení!

Konečně jsem stála před dveřmi a mačkala zvonek. Otevřela mi Petřina máma – sportovní blondýna s krátkým sestřihem, jejíž eleganci jsem vždy obdivovala.

„Dobrý den, je Péťa doma?“

„Ahoj, Aničko, tebe jsem neviděla ani nepamatuju. Péťa jela na víkend pryč…“

Dopadlo to na mě jako balvan.

Od čeho jsou telefony, idiote? Ptala jsem se v duchu. Moje jediná šance na vyléčení je pryč. Zbývala už jen doživotní potupa, posměšky za zády, možná svěrací kazajka… nebo skok z Nuseláku.

Rozbulela jsem se jako želva.

„Copak se stalo?“ chtěla vědět Pétina mamka.

Jen jsem bezradně vrtěla hlavou, nudlala a něco nesrozumitelně kňučela.

„Pojď dovnitř,“ zatáhla mě do bytu a zpečetila tak můj osud.

Udělala mi kakao, sedla si naproti mně a čekala, až přestanu hysterčit. Snažila jsem se vymluvit, že už musím jít. Čekala mě totiž vlastní poprava, a nechtěla jsem to zbytečně odkládat…

„Tak to vyklop, co se stalo?“ naléhala. „Ty jsi těhotná!“

Nevím, proč mi to přišlo komické. Vyprskla jsem kakao. Ano, potřebovala bych porodit, ale z trochu jiné díry…

Chytila mě za ruku. „Uklidni se, ano.“

„Paní Formáčko –„

„Říkej mi Lenko.“

„Tak, Lenko… Já mám takový problém, nejsem těhotná, ale budu muset asi na chirurgii nebo kam…“ zase jsem začala nabírat. Hladila mě po vlasech a utěšovala. „Pověz mi, co máš za trápení. Jsem zdravotní sestra, znám doktory ze všech oddělení. Jestli potřebuješ vyřešit něco důvěrně…“

Horlivě jsem přikyvovala.

„Potřebuješ na gynekologii? Nebo se bojíš, že jsi chytila nějakou pohlavní nemoc?“

„Nee… nic takovýho. Já…“ Ach jo! Jak mám něco takové vůbec říct?!

Lenka dál držela moji ruku a trpělivě naslouchala.

„Já jsem dneska to… masturbovala,“ špitla jsem.

„Ano?“ pobízela mě Lenka.

„A asi trpím nějakou anální fixací nebo co.“ Čekala jsem, že se Lenka zhnuseně odtáhne a doporučí mi, ať okamžitě odejdu a cestou ke dveřím na nic nesahám. Jenže ona jen zvědavě pozvedla jedno svoje dokonalé obočí a dál se povzbudivě usmívala.

„Občas si tam strkám… věci.“

„No a?“ usmála se. „Zadeček je velmi silná erotogenní zóna, to je v pořádku.“

Dodalo mi to kuráž. S pohledem na ubrus jsem ze sebe vysypala: „Strčila jsem si tam kouli a ona nejde ven.“ Tak, a další slzy byly na cestě…

Lenka říkala něco uklidňujícího, ale sotva jsem ji vnímala. Taková hanba! Odvedla mě do ložnice. „Klekni si,“ ukázala na postel.

Poklekla jsem na postel a opřela se o lokty, se zavřenýma očima jsem čekala, co bude. Lenka si ke mně klekla a vyhrnula moji staromódní sukni.

„Tak šup, pořádně vyšpul a nedělej z toho žádnou vědu,“ mrknula na mě. „Nikomu to neřeknu, my holky musíme držet při sobě, ne?“

Zabořila jsem čelo do matrace a prohnula se v zádech. Oběma rukama jsem si roztáhla půlky.

 „Tak ukaž…“ mumlala a sklonila se k tomu nadělení. Cítila jsem, jak tahá za šňůrku, koule o sebe tlumeně cinkaly. Pak jsem ucítila její prst přímo na díře. Zkoumala pevnost sevření, která byla v tom okamžiku opravdu značná.

„To uvolníme,“ řeka nakonec a ze zásuvky vyndala lubrikační gel. Vytlačila si na prst a začala s ním kroužit po mém análu.

Z počátku to nijak příjemné nebylo.

„Uvolni se,“ řekla tiše Lenka a volnou rukou mě pohladila po vlasech. Prstem kroužila po vnitřní straně mojí anální díry a přitom tahala za šňůrku. Koule trochu povyjela, ale zdaleka ne tolik, aby prošla ven.

Bojovaly jsme společně, Lenka tahala a kroužila, a ve správný okamžik mi poradila, ať zatlačím. Ale tlačte, když máte u zadku cizí obličej!

„Už ji vidím, ale pořád jsi hrozně křečovitá. Překul se na záda.“

Poslechla jsem. Lenka mi bedra podložila polštářem a prsty smetla nějakou nit, která se zachytila v mém strništi.

Roztáhla jsem nohy s koleny až u uší. Moje oblíbená poloha, mimochodem. Otočila hlavu do strany a ostentativně pozorovala tapetu. Snažila jsem se uvolnit.

Začínala jsem se vzrušovat, ale bránila jsem se tomu. Je to čistě lékařský problém, žádný lesbický sex!

Já přeci nejsem lesba!

Jenže Lenčiny prsty na mém kaďáku začínaly dělat divy.

„Zatlač.“

Poslechla jsem a cítila, že koule vyjela dobře z třetiny. Pak zase zahučela zpátky.

Zaslechla jsem bzučení. „Musíš se prostě vzrušit, jinak to nepůjde,“ oznámila mi Lenka a na klitoris přiložila měkkou chvějící se hlavici vibrátoru.

Unikl mi vzdech.

„Nebraň se tomu, zlato,“ usmála se na mě. „Je to přirozené a lidské.“

Vzrušení stoupalo a prdel se uvolňovala. Ale pokaždé, když už to vypadalo, že koule vyklouzne, se svěrače vzepřely a zatlačily ji zase zpátky. Přestože se mi vzrušením třásla stehna a vzdychání už jsem se nesnažila skrývat, nedokázala jsem se před Lenkou takhle otevřít.

Jako by to pochopila, podívala se mi do očí a dál tahala za šňůrku. Její přímý pohled mě neskutečně rajcoval. Začala jsem jí jít pohyby naproti a kundou jsem se třela o vibrující hlavici.

„Třeba by ti pomohlo, kdybych se taky svlékla…“ nadhodila s nevinným výrazem.

Já na ni oněměle zírala.

„Čistě z psychologickýho hlediska by to mohlo zabrat, budeme si naprosto rovný. Co ty na to?“

Polkla jsem. „Oukej,“ nic duchaplnějšího jsem ze sebe nedostala.

Lenka mi předala vibrátor a svlékla se. Nemohla jsem z jejího opáleného těla spustit zrak.

„Tak jak jsme na tom?“ ptala se s pohledem na moji kundu.

„Jsem úplně mokrá,“ špitla jsem.

Lenka si vylezla ke mně na postel. Po kolenou došla až k mému obličeji a obkročmo si nade mě klekla.

„Nemusíš nic dělat,“ poradila mi. „Jen se dívej.“ Její vyholená kunda se mi vznášela deset centimetrů nad ústy, její pěstěný prst zajel mezi pysky a začal dráždit poštěváček. Její nádherné tmavé pysky se chvěly, občas zajela až do kundičky a prst vytáhla celý mokrý. Táhly se od něj provazce šťávy.

Ona je vzrušená?! Nějak jsem si celou dobu namlouvala, že to dělá kvůli mně. Ale já ji vzrušovala! Dodalo mi to úplnou horu sebevědomí.

Kroutila jsem se pod ní jako žížala a nahlas sténala. Pak jsem nedokázala odolat a přisála jsem se na její poštěváček. Překvapeně vzdychla. „To nemusíš…“

Musela jsem.

Lížu cizí ženskou. Jsem teda lesba nebo ne?

Nechala jsem tyto filosofické úvahy na později, teď jsem si jen užívala.

Cítila jsem, jak ze mě vytahuje kouli a blížila jsem se k orgasmu. Dosáhla jsem ho v okamžiku, kdy byla koule na půl cesty a můj kaďák se roztáhl do obřích rozměrů.

Skučela jsem s ústy přitisknutými na její klitoris. Čekala jsem, že Lenka kouli konečně vytáhne, jenže ona ji strčila zpátky.

Co blbne? Kvůli tomu jsem přeci přišla, vzpomněla jsem si najednou. Lenka vstala, seskočila z postele.

„Zůstaň,“ poručila mi. A já ji jako štěně ve výcviku poslechla.

Přešla k mým roztaženým nohám a vyšpulila na mě zadek. Téměř se dotýkala toho mého.

Co chce dělat? No bylo to jedno, opět mě to vzrušovalo.

Lenka uchopila poslední kouli a zkušeně si ji strčila do vlastního análku. Zajela tam jako po másle.

„Přebírám štafetu,“ usmála se na mě přes rameno. „Drž si půlky roztažené, teď ji vytáhnu,“ zavrtěla svým kulatým zadkem. Pak se její dokonalé hýžďové svaly stáhly a Lenka udělala krok vpřed.

Šňůrka se napnula a koule ze mě vyjela jako nic.

S bušícím srdcem jsem se posadila. Lenka si klekla na koberec a vyšpulila na mě zadek. Od země se na mě potutelně usmívala. Z díry jí visely dvě zbývající koule. Lenka tu prostřední vzala do prstů a zatlačila ji k té první.

S úžasem jsem to pozorovala.

„Asi bych potřebovala pomoct,“ zaševelila Lenka. „Můžeš mi je vytáhnout?“

Hádejte co? Vrhla jsem se na ni jako hladová vlčice :)

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

09.10.2016 12:47:53Księżyc

Vtipné téma a dobře promyšlené vyprávění, spolu s Áčkem Tvá nejlepší. :-)

14.09.2016 10:04:29Vigan

Já vím..)

14.09.2016 09:01:53Delectatio

Děkuju Vigan, jsi milá :)

12.09.2016 19:22:41Vigan

Píšeš super, však už jsem ti to dávno říkala..)

08.09.2016 13:21:26Lakrov
redaktor prózy

Bez ohledu na poněkud kontroverzní obsah mohu říci, že napsané je to docela  dobře. Nálada při čtení  (vlivem vět typu ...Vzrušení stoupalo a prdel se uvolňovala...  balancuje mezi pornografií a komedií.  Některým slovům (nemyslím prdel) by se ovšem dalo vyhnout.  Ke konci se to přiostřuje až na hranici toho, co ještě mohu číst, o absurdnosti nemluvě.  A nevím, kdo je Jasoň Bourne, ale to je asi moje chyba.  

31.08.2016 12:54:40Zdenda
Zatim slabota, doufam, ze je to jen takovej trashtalk pred vlastni akci.
31.08.2016 12:49:10Delectatio

careful: Ty tomu vážně věříš! Že lidi sledují hlavně tvoje komentáře! Neuvěřitelné… :D Jsi stále lepší ve své aroganci, nikoli ve svých komentářích, zlato, to je rozdíl.

Jako „redaktorka prózy“ bys měla v komentářích pisálkům radit a vést je, ale ono moc nejde, když sama psát moc neumíš, viď? A tak ti zbývá jen ta arogance a agresivita… Ale nebudu se opakovat z minula, bylo by to mlácení prázdné slámy. Ty prostě nesneseš, když ti někdo říká pravdu, brouku.

Zdendo: zatím dobrý? :)

31.08.2016 11:25:20Zdenda
Polovinu te sledovanosti delam ja. Hltam kazde sluvko, ktere tu padne. Jdete po sobe, devcata, nic si nedarujte, strhejte si saty, kousejte, skrabejte!
31.08.2016 11:18:35careful

1. já se tím, že jsem v jádru spíš chlap moc netajím

2. jestli ty ses chovala slušně, tak já jsem čínskej papež

3. s těma komentama ses trefila...zatímco jiní svou grafománii směřují spíš k často nesmyslným povídkám (viz třeba ty) a básničkám, já píšu komentáře... a jsem v nich stále lepší:)...takže ano, trénuji... a všimni si, jak ti díky mně vzrostla sledovanost... takže čekám děkovné dopisy.Dík.

31.08.2016 11:02:43Delectatio

Jsem se divila, kde ta Careful je? Ta přeci musí být všude vidět a všechno komentovat :) (koneckonců, na tom si postavila svoji zdejší kariéru). Jsem ráda, že ses zastavila, zlato. Trénuješ, trénuješ? Nemyslím s koulema, myslím psaní.

PS: tys na mě minule ječela, že mám vyšukanej mozek, a já jsem obhroublá?? :D Mrkni na naši poslední diskuzi a zjistíš, že jsem se narozdíl od tebe chovala slušně. Dokonce jsem se ti snažila pomoct s tvými pokusy o povídku ;)


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.