Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

On-line

+1 neviditelných
Ebenová Lula
datum / id29.09.2016 / 472550Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno575x
počet tipů10
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Ebenová Lula

Ebenová Lula

Jela tramvají číslo 5, ze Smíchova do Hlubočep. A měla tvář afrických rituálních masek, vlasy vyčesané, oči z hlubin a plnokrevná ústa k drobné radosti. Mívá ta holka někdy starosti? napadlo mě. Cosi ustaraného ale v ní bylo. Snad že podzim padal unaveně na krajinu a v jejím těle se přitom krev pořád vařila. Nabídl jsem jí pohledem, co nemohla odmítnout: poušť. Odmítla.


Láska v olivových žemlích

K Italovi do Opletalky přivezli olivové žemle. „Buongiorno. Tutto bene?“ ohlásil se závozník, snědý středomořec. Holka od kávy nemá náladu, a tak odpovídá stroze a česky. A možná jim jen překážím já v rohu nad sklenkou espressa. Svědek jim není vhod, zvlášť když není vázán sicilským zákonem mlčení. Asi by dali přednost prosluněnému háji, ale snad by, nebýt té drobné chyby, skončili i v olivových žemlích.


Malý ráj

Přes krk má foťák, snad kdyby se jí do cesty připletl Goťák. Američanka se zájmem o populární hudbu? Těžko. Holka s básnivýma keckama. Toulá se poledními Vinohrady, na tváři hollywoodský úsměv a pod pletenou hučkou kučeravé vlasy biblické Evy. Přišla nalézt svůj malý ráj ve středu Evropy. A vyžene ji z něj až začátek školního roku v Cincinnati.


Gastronaut Pavel

Noční rozhlas. Mluví gastronaut Pavel. O tom, jak čekal půl roku na stůl ve španělské restauraci a jak ho do leckterých dalších ani nepustili. Nakonec přirovná zážitek z večeře k zážitku z Leonardovy fresky Poslední večeře. A aby se vyhnul pobouření, alibisticky zalije svou reportáž vtipnou omáčkou. Možná by měl příště navštívit některý z tichomořských ostrovů lidojedů. To by byl teprve zážitek, panečku! Pavlova žebírka na divoko. A v noční relaci by zbylo více prostoru pro písničku. 


Cesta po hřebenech

Jede zasněženou krajinou s obzorem plným vrcholů. Míjí homole stromů, sníh se třpytí v přímém slunci. Den se pomalu mění v noc, mráz je nekonečný. A zase ten krystalický třpyt sněhu. Vše je uklidňující a nejvíce jízda sama. Jízda? Hory? Sedí nad svým displejem s výrazem děcka zkojeného teplým mlékem. Třicátník obrostlý vousem. Tu cestu po hřebenech mezi dnem a nocí urazil za pouhé čtyři stanice mezi Andělem a Můstkem. Co až mu tu digitální láhev vezmou?

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

30.09.2016 08:03:06blacksabbath

5x........5 hvězdiček..........*****

30.09.2016 06:35:04Gora
redaktor poezie a prózy

Pavel vede:-)   Movsar vede:-)

30.09.2016 00:06:03bříza bělokorá
Prdlajs.
Všechny jsou pro movsara... a první je nejlepší.
29.09.2016 23:32:19R. L.
každá pro něco jiného.../***
29.09.2016 22:06:57Movsar

kdyby se jmenoval mauer, sedělo by mi to víc. mohl by to být newbezpečný brat sester mauerových

29.09.2016 21:31:04aleš-novák

Pavel Maurer - guru snobů...:o)


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.