Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+11 neviditelných
#Ranní Candi dasa
datum / id15.10.2016 / 473078Vytisknout |
autornascheanou
kategorieVolné verše
zobrazeno233x
počet tipů1
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
#Ranní Candi dasa

 

 

 

 

 

 

 

#Ranní Candi dasa 

 

Nad ránem Balijci vystrkují ze dveří čtverečky z trávy plné papírových květů, rýže, pár zrnek si lepí mezi mandlové oči, zapalují vonnou svíčku : dary Bohům. 

 

Ženy zametají dvorek, dětí odvazují v malých uličkách zabahněná kola. Dívky nosí spletené černé vlasy do copů, bílé podkolenky, lámané modré sukně ke kolenům. Chlapci v bílých košilích, modré trenýrky na kšandy, černé polobotky.

 

V džungli za domem doutná oheň, ve výšce na palmě se pohupují nezralé kokosy, po úzké silničce pobíhá pes s jedním uchem přetočeným, stařecké bílé fousy pod bradou. 

 

V prázdném chrámu zní ohm z reproduktoru. 

Na pláži vylezájí krabi ruzných velikostí z vykutaných děr.

 

 

 

 

 

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

17.10.2016 07:12:23nascheanou

Jolano, díky, ono se to pořád nějak vyvíjí. S tim odstupem je to pro mě životní téma - být u toho, "pozorovat", analyzovat, hledat souvislost, hodně z toho pak leze ten "suchý" popis, strohost. 

16.10.2016 22:09:50jolana.

líbí se mi, jak je možné vidět návaznost mezi tvými novými texty, nejen ten stejný prostor, ale že se i jednotlivé motivy objevují znovu. Líbí se mi, jak pozoruješ s odstupem, je to taková zdánlivá chladnost jazyka, přitom jím často nacházíš zábavné souvislosti. Zároveň jsi v tom světě ponořena, máš k němu vztah. Tahle přítomnost "já" uvnitř i venku je dobrá, vede texty od zbytečného patosu a přitom jsou pořád důvěryhodné a prožité. Někdy je to čistě popisné -- a zdálo by se to jako směs nahodilých situací v prostředí, ale přitom mezi nimi vyvstávají nové skutečnosti, můžu to pozorovat a hledat, jak to souvisí, jak se provazují jednotlivé verše, jak rozsekáváš prostor -- a co je mezi řečeným. Myslím si, že tyhle vztahy uvnitř prostoru vnímáš, že s ním cíleně pracuješ, stejně tak s částečným zakrýváním. Pak se mi líbí, že vlastně stíráš hranice mezi prózou a poezií, ty "prozaictičtější" texty jsou plně ve tvém básnickém vidění, je to výsek skutečnosti, která se může (ve čtenáři) dál rozvíjet a měnit. Baví mě, že ti jde o přesnost vyjádření a současně toho nechceš říct příliš, nesnažíš se texty násilně uzavřít -- texty se sice nějak uzavírají, ale zároveň to není jejich konečný bod, ten text (skutečnost) pokračuje dál "za slovy".

ještě mě napadá, že se ti tam někdy mísí jakési dvě "vlny", na kterých ti vzniká svět -- jedna roztěkaného vidění, která popisuje (náznakově) svět kolem sebe, který se mění a uniká, a druhá uzavřenější, zaměřená víc na konkrétní prostor, na jeho uchování, kde potom nachází detaily a podobnost nebo rozmanitost


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.