Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+13 neviditelných
#mutiara
datum / id15.10.2016 / 473081Vytisknout |
autornascheanou
kategorieVolné verše
zobrazeno215x
počet tipů0
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
#mutiara

 

 

 

 

 

 

#mutiara 

 

speed boat na volném moři

vlny cintají na tisickrát ošahané okénko

 

nad sedadlem vykukuje malá černá hlava

pár mandlových očí

 

dlouhé řasy, malý nos, úsměv a zkažené přední zuby

mutiara líže z dlané bílý cukr

 

 

 

 

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

20.10.2016 10:26:24dark matters
redaktor poezie

to je pekná myšlienka pre umelecký projekt.

20.10.2016 09:46:10nascheanou

Je to celá knížka od Antoine Moutona, která se jmenuje "Où vont ceux qui s'en vont" (kam jdou ti, kteří odcházejí). Soubor vznikl, když jel Mouton ve vlaku a na analogickej fotoaparát cvakal, cvakal, cvakal za jízdy. Vzniklo několik set fotek míst, na kterejch Antoine nikdy nežil a nikdy žít nebude. Fotky doprovází text úvah. 

19.10.2016 21:48:36dark matters
redaktor poezie

to video v linku je pekné. premýšľam, čo odlišuje to video s postupnosťou fotiek od fotoalbumov otravných turistov z autobusu - či ten efekt robí to, že je to celok s nejakým zámerom, alebo som proste snob a stačí mi francúzsky obkec a spracovanie:-)

18.10.2016 13:41:11nascheanou

Díky. Dál a hloubš jít nešlo. Nebyl prostor. Tudíž podle toho ty texty vypadají. Letmé záznamy z cest. Nic míň a ani nic víc. Pro autora úsek důležitej.

18.10.2016 13:35:26nascheanou

http://www.dailymotion.com/video/xiimm8_ou-vont-ceux-qui-s-en-vont-antoine-mouton_creation

 

 

18.10.2016 12:02:54dark matters
redaktor poezie

trochu mi to pripomenulo, ako turista, čo sedel v autobuse predo mnou a aj ten pred ním - nepretržite fotografovali každý úsek cesty po pobreží frekvenciou 60 záberov za minútu. Navyše si ani nevypli zvuk. 

táto séria básní z Indonézie ukazuje momentky s peknými detailami, výborné pozorovacie schopnosti.  pôsobí to akoby písané za pochodu, narýchlo, priamo na mieste - vďaka tomu je séria autentická, ale zároveň textom chýba nejaký hlbší rozmer. sú to pozorovania občas s nejakým fyzickým momentom, občas s banálnou pointou "sme ti bílí" alebo "milosrdný spánek". Občas mi to trochu pripomína tým náhľadom a spôsobom poínt/záverov tomasa transtromera (ktorý ma kedysi dosť bavil) - napr. text borobudur.

ono grafománia má mnoho podôb a občas je to proste kvantita na úkor kvality a ten pocit, že z obrazov zapísaných a zaznamenaných sa automaticky stáva čosi viac - ale nestáva, pokiaľ sa do nich čosi viac nevloží. čitatelia sa však nájdu a asi ani neexistuje taký text, ktorý by ozaj nikoho (nikoho na tom svete!) nepotešil.         


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.