Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

hopík

27. 10. 2016
6
7
525

jako malá jsem měla hopíka, co svítil ve tmě.....

hopík

 

volnost smíchu

 

a pod dveřmi nasvícený

hopík

 

snad abychom se nebály

(světýlko naděje)

spánek v prostoru dvou lampiček

 

11:53

za chvíli půlnoc (?)

 

a po té chvíli leze pavouk

a po té chvíli

 

stejně jsme se bály

 

 

 

jedno slovo

 

v přímce dvojjazyčnosti

uvězněná

jednoduchost bez přetvářky

 

za ranní úzkosti

procházím tou temnou chodbou

a každý krok pečlivě tvoří

jedno z písmen slova

schizofrenie

 

 

 

má řeč

 

k snídani vzduch

a k obědu vítr

 

nejradši bych měla

 

těla obarvená smutkem

zvláštní rozverností

 

v ruce neudržím vlastní

dlaň

 

když si nemůžu vzpomenout

na slova

 

má řeč

plná trhlin

překročila vlastní stín

 

 

 

 

 


7 názorů

4U
31. 10. 2016
Dát tip

líbí *


děkuju vám všem za zastavení :o)



Lnice
27. 10. 2016
Dát tip

má řeč...*


agáta5
27. 10. 2016
Dát tip

ný řeč se mi moc líbí... myslím, že jsi to dobře vystihla


Kočkodan
27. 10. 2016
Dát tip
Po dvou teckách nad sebou odhalím svoje nejoblíbenejsí místo: "v ruce neudržím vlastní dlaň"

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru