Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+10 neviditelných
Třetí parta
datum / id27.10.2016 / 473398Vytisknout |
autorGogin
kategoriePovídky
témaKaždodenní
zobrazeno505x
počet tipů2
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Třetí parta

 

Návštěva u kámoše sice příliš efektivně nedopadla, ale k stavu rozladění bylo pořád ještě daleko. Byl příjemný letní den, zvolna jsem směřoval směrem k domovu. Nedlouho po poledni je na ulici ještě klid, chodce zaskočí leda přesouvání produktů a materiálů...

Okolní čtvrť mám celkem v oblibě. Jednou jsem v místním krámku ukončil vlekoucí se nákupní blamáž a objevil artikl přesně podle očekávaných představ. Navíc v ceně výprodeje. A povzbuzující popíchnutí mě přistihlo v tomto kousku města ještě víckrát. Možná právě proto jsem se rozhodl, provést dnešní základní nákup už tady.

Před pokladnou stála menší fronta, akorát na přípravu peněženky, zatímco svůj nákup může nerušeně nabalit předcházející zákaznice. Přitom koukám, ona je mi dost povědomá. V rozpoložení, když už jsem nepočítal s ničím mimořádným -  mě čekalo o to větší překvapení.

A už zazněla povědomá intonace...

No né? Blanka.

To už je let co se konala poslední voda...Tenkrát mě vlastně o tu řeku na prvním místě ani nešlo. Jo, vzpomínám, že jste kupovali barák, jenže jsem netušil, že zrovna tady. Já tak na půl plynu. Práce? Taky na půl. A to myslím doslova...

Tak jsme na ulici jistou chvíli  s Blankou probírali, co nějaký ten roček dal a vzal. Bylo to zrovna v období, kdy se snížil počet přátel se kterými jsem byl ve styku. První parta zklamala, druhá byla k nepoužití – a ona je tu ještě jedna skupina přátel. Parta, na kterou jsem už úplně zapomněl...

A oni zrovna zhání někoho na výpomoc při dokončování bydlení. Samozřejmě, přijdu. Zrovna teď něco takovýho sháním, když to s prací mám v podstatě na levačku.

 _

Sobotní, ještě plně letní ráno, kdy se obvykle příliš nespěchá. Ani prostranství před nádražím nepřekypuje žádným velkým ruchem, nanejvýš se občas projeví příjezd a odjezd vlaků. Sluneční den jako by se nechtěl nechat rušit ani křižující silniční estakádou, jejíž strohý betonový řád je přece jen poněkud kompenzován přilehlým parkem, vzdáleným nástupcem bývalých klášterních zahrad. Je právě hodina, kdy tady ponejvíce probíhá venčení psů.

Kus dál parčíkem a na opačnou stranu pod kolejištěm se lze přesvědčit o účincích železničního náspu jako hradby oddělující město od venkova. Venkovskou tvářnost těch pár ulic - přesněji uliček - za tratí ještě zdůrazňuje fakt, že část domků byla zbudována pod skalou jako nouzová kolonie. Ale časy se mění, tak i tady se přestavuje, dostavuje a modernizuje.

Mou dočasnou základnou se stala garáž, kde jsem se převlíkal a přezouval. Jako pracovní boty mi posloužily poměrně luxusní boty King of Strets, ke kterým jsem přišel kdovíjakou cestou, pro něž jsem ale neměl pasentní využití. Opravdu chceš pracovat v těhle botech? -  ptá se Svaťa - Blančin manžel a neoficiální lídr naší bývalé vodácké party. Výmluvně jsem pokrčil rameny.

Jo – vlastně je to docela fajn, tahle fuška u Blanky se Svaťou. Každá koruna se počítá a navíc jsem si jako bonus odnášel krabičku s večeří, kterou připravovala Blanka. Prý si sám vařím, sám peru... No. Takže zase příští víkend...

_

Uplynulo sedm dnů a opět na značkách. Mezi harampádím, co vyklízelo na dvorku, se našlo i dost kusů vhodných na spálení. A protože, co se může udělati dnes, není třeba odkládati na zítřek, byl zažehnut táborák.

Tedy táborák bez písní. Přikládá se nepotřebné dřevo a na přetřes se dostávají příhody z vod, lesů a strání... Je ale jasné, že voda je více o pádlování, než o vyprávění.

A protože takové posezení u ohně má v sobě náboj jisté nostalgie, přidávám z hloubky paměti nějakou zděděnou, jemně nostalgickou historku. Jejími hrdiny jsou rozjívení kluci v krátkých kalhotách a jevištěm krám, kde je přítomen koňský řezník - pověstný výbornými klobáskami - k němuž platí zákaz chodit. Ano, o téhle čtvrti jsem toho už něco slyšel navyprávět.

A vždycky v takové nějaké neobvyklé chvilce, třeba, když jsme se vrátili odněkud ze zimy do vytopeného bytu. Můj strýc byl prostě skvělý vypravěč. Dobře vládl i perem, či psacím strojem...  ovšem svou stylistiku uplatňoval hlavně v úředních dopisech. Musel. Vždyť byl svýho času šéfem sekretariátu slušně velkýho podniku. Škoda , že nezkusil psát paměti, nebo alespoň deník. Dneska bych si to docela rád přečet.

Nu – ohýnek doplápolal, je čas se zvednout. Obvyklá trasa, jenom mě napadlo zabočit k lesnímu hřbitovu. Snad tím, že jsem před chvílí vzpomněl na strýce. A hřibitůvek byl oblíbeným cílem jeho nedělních vycházek. Podle fotek, co jsou ve starým albu, mohu soudit, že se tam scházel i se svým bráchou. Strejda v ruce věnec, brácha cigáro...oba sveřepý výrazy. Byla jiná doba.

Kdy se vlastně mění doba. Možná je to jako s počasím. Někdy je třeba čtrnáct dní pořád stejně, až to nudí...jindy se počasí mění každou minutu. Sluníčko, zataženo, deštivo.

_

Čeká jedna z posledních větších akcí. U Svati a Blanky je už připraven pro mne cizí mladík. Kdo by normálně řekl, že je to zedník. Jenže kluk se nezdá, za chvíli jeho tempo sotva stíhám. Mladej, šikovnej, cihly mu jenom hrají.

A už pokládá poslední řadu. Jeho úkol končí. Za to pro mě má Svaťa namyšlenou ještě nějakou další práci. Zedník odchází, já zůstávám. Tak hodinku, možná hodinu a půl. Padla.

Vracím se obvyklou cestou, vcelku v dobré náladě. Na stromech se už chvěje zežloutlé listí. Krajina se teď mění každý týden. Rychle projdu tunýlkem a už se blížím k nádraží.

Uvelebím se v hospodě a objednám pivo. Sotva stačím upít, když ucítím poklepání po ramenou. A hele! On zde ten kolega dnešního dne, kluk, co před chvíli na hoře stavěl zeď.

Záhy se ukazuje, že vyzná nejenom v zedničině, ale i jinak... Prostě dokáže využívat příležitosti. Mohl se třeba pochlubit takovou nevídaností, jako let na jeden den do New Yorku.

Pochvaluje si dnešní fušku. Já mu objasňuju, jak jsem se kdysi seznámil se Svaťou a Blankou na jedné vodácké akci. A voda se pak opakovale ještě několik let za sebou.

A tak se provykládáme až k hodině Há. Odcházím příjemně rozehřátej na zastávku trolejbusu, v hlavě ještě zbytky dnešního dialogu.
_

Z kabátů a bund některých cestujících už prosakoval chlad. Jo jo. Zima se hlásí. Ale u Svati a Blanky bylo v podstatě splněno.
_

Konečně jaro. I deštík je už takový příjemný, vlažný.  Co kdybysme udělali nějakou akci – my parta – co jezdila na vodu? – ptám se. Třeba u nás na chatě. Jo, to by bylo fajn – přitakal Svaťa. Některá slova můžou prostě mít opačný význam.

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

03.11.2016 12:21:59Gogin

L: tak díky žes to nevzdal - je to deníkový záznam jistého období - chápu, že význam to má hlavně pro mě

03.11.2016 11:59:42Lakrov
redaktor prózy

Dočteno, ale smysl téhle povídky mi unikl. Omlouvám se. Snad se najdou lepší čtenáři.  

27.10.2016 20:55:43careful

shánět...

 

..nechápu to se slovy, co mají opačný význam...jinak už je děj pochopitelný...

...dám ti i tip, i když některé ty věty se mi zdají takové až příliš efektní...přešroubované, nebo jak bych to řekla...je z nich prostě znát, že ses moc snažil a je to občas takové umělé...příště zkus psát trochu civilněji...

27.10.2016 18:31:24Gogin

tak jsem se s tím pokusil něco udělat...tento text je vlastně takový slepenec z deníkových poznámek z doby před X lety

- přímé řeči se z principu nevyhýbám, a u tohoto textu mi prostě nepřijde pasentní

- přeskakování z místa na místo a v časech si asi úplně odpustit nemůžu, to by z tohoto příběhu zbyla tak polovina a bylo by to už úplně o ničem

- jinak díky za konstruktivní připomínky - to už je myslím po třetí, cos mi poradila :)))

27.10.2016 17:57:06careful

...to není ani tak o jménech...možná bys neměl přeskakovat z mista na místo a z času do času...víc vysvětlovat a dialog vést přímou řečí, než zkoušet umělecké pokusy...zvlášť když začínáš...

27.10.2016 17:43:48Gogin

myslíš, že bych to měl upravit?...například konkrétní jména účastníků...jinak díky za přečtení

27.10.2016 17:36:51careful

Mi to připadá, že ses soustředil na jednotlivé věty, nálady a popisy míst a trochu zapomněl, že by to čtenáři mělo dávat smysl...já vůbec nechápu posloupnost, vztahy a tak.


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.