Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+10 neviditelných
Holubí hnízdo
datum / id01.11.2016 / 473572Vytisknout |
autorHerpes123
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno183x
počet tipů0
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Holubí hnízdo

Studený vítr se usadil do starého, houpacího křesla, vrzajícího na ztrouchnivělé verandě. Právě přestalo pršet. Ve vzduchu je cítit pryskyřice, jehličí a vlhká hlína. Na střeše verandy využil díru v okapu pár holubů, který se v ní rozhodl vybudovat hnízdo. Holub odlétá na okraj smrkového lesa, prohrábne párkrát pařáty hlínu, zakývá vesele hlavou a opět se vznese ke slunci, jež před malou chvílí vykouklo zpoza šedého mraku. Tentokrát s malou větévkou, kterou hrdě a jistě svírá v zobáku. Holubice ho mezitím s obdivem a pýchou v očích sleduje. Holub ladně přistane na tenkém okraji okapu, obtáhne kolem něho své prsty a jakmile si je svou stabilitou jistý, natáhne krk. Holubice od něj opatrně přebírá klacík, který pečlivě a s láskou ukládá na okraj hnízda. To se již za okamžik stane jejím středobodem života. Každý den v něm bude trpělivě sedět a opatrovávat ten největší a nejdůležitější poklad, jaký jí matka příroda dovolila kdy vlastnit. Tentokrát se holub vydává hlouběji do lesa, ve snaze nalézt ten nejideálnější klacík na zpevnění celé konstrukce. V tu chvíli přichází na řadu kočka, která do té doby vše pozorovala zpovzdálí v bezpečném úkrytu mezi kořeny vyvráceného stromu. Míří k němu s upřímným úsměvem, v tlamě drží trs zářivě zeleného mechu. Neboj se mě , jen mi dej tu tvou větvičku" řekne. Holub se pouze otočí a cupitá za stálého ohlížení se směrem k hnízdu. Sojka prý tvrdí, že viděla druhý den kočku, jak sedí na vajíčkách. Nikdo jí ale nevěří.  

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

02.12.2016 13:02:12Lakrov

Nadbytek přívlastků, napadá mě při čtení několika úvodních vět, ale pak  to nějak přejde a klidná nálada vystřídá (mé) neodmyslitelné zápolení  s jazykem. Už už to vypadá na happyend, který se však v několika posledních  větách promění v absurdní, překvapivou bajku, možná s nádechem anekdoty.  P.S. ...nejideálnější...   Přídavné jméno ideální bývalo zvykem nestupňovat, ale časy se holt mění...  

02.11.2016 15:08:05Adriana Bártová

Naštěstí to má ironický konec, což je dobré, jen bych tu kočku neuváděla do děje větou a teď přichází na řadu...


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.