Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+16 neviditelných
Láska Caren Fullové
datum / id06.11.2016 / 473711Vytisknout |
autorMovsar
kategoriePovídky
zobrazeno1280x
počet tipů4
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Veškeré podobnosti se skutečnými postavami Písmáka jsou čistě náhodné.

Láska Caren Fullové

Neptejme se, kdo je Caren Full. Je žena? Je muž? Ne, Caren Full je bytost budoucnosti, je nadpohlavní. A proč vlastně začínáme sexem? Protože nadpohlavní bytost budoucnosti byla zrozena ze sexuální revoluce, svou identitu vybojovala v krutých válkách. Na území vybuchujících penisů a vagín, v ohni zadnic a poprsí, v zákopech klínů a vítězných praporů z hedvábí zrodila se Caren. (Poznámka: z čistě arbitrárních důvodů namísto neurčitého „ono“ pro Caren vyhradíme ženský rod; považujeme to za nedokonalost jazyka a lidskou uvízlost v staromódní gramatice.)

Z nějakého nepochopitelného důvodu se ovšem identitární revoluce, jíž Caren prošla, nezdařila zcela. Caren se stále orientovala na pohlavní bytosti, a to jinochy, navíc homosexuálně zaměřené. Sama tomu říkala, že něco je a něco není dostatečně „gej“. Výraz „gej“ v Carenině světě fungoval jako dobrá značka, něco jako ve světě infantilních lidí symbol nakousnutého jablíčka; ostatně hřích jako hřích. Ke světu se Caren do značné míry vztahovala skrze literaturu, pokud ovšem byla dostatečně „gej“. Taky obrázkové příběhy neboli komiksy a hudba jí lahodily, internet se v tomto směru stal Caren říší bez hranic. Kolikrát si říkala: Nečeká tam někde, v temnotách japonského nebo čínského serveru, krásný mladíček s lulíkem jako uzlíček, osamělý a žíznivý po Caren, bytosti z Čech?

Jako je tomu vždy, lidské možnosti Caren v takových chvílích doháněly a stavěly zpátky na zem: ne, nelze projít Říší středu a najít perlu, navíc když je vše virtuálně zmnoženo k nekonečnu. A tak se stalo, že jednoho dne se proklikala k realitě. Nakonec se ukázala být sladká.

Dorazil večer. Byl krásný a pozorný. V ruce měl kytici a v centru města rezervovány dvě místa v dobré restauraci. Byl podzim, pršelo, za okny se světla lamp odrážela o hladinu řeky a oni dva pili víno z Argentiny a povídali. Jeho svalnatá šíje připomínala taky býka, trochu se bála, ale strach je v intimitu vpleten jaksi přirozeně, a tak jí fakt, že nebyl postavy docela efébské, nevadil. Stále se smál a ona taky. Pak odešli k němu domů.

Nerozsvěcovali, zapřeni do sebe vešli do ložnice. Zapálil svíčku, pustil hudbu. Pomalu jí svlékl košili a položil na postel. Když se jí dotkl silnýma rukama na bocích, zasténala. Chvíli nedělal nic a ona přesto sténala dál. Byl to reflex, deroucí se z nitra stále ještě trochu pohlavní bytosti. Pokračoval v chůzi prstů po jejím nahém už docela těle. Něco se ve tmě stalo, plamen svíčky se roztřepotal jak perutě nočních ptáků.

Z reproduktorů šla tlumená hudba, Karen rozeznávala slova: Jako suchej starej strom, jako všeničící hrom, jak v poli tráva… a jestl inení žádnej Bůh, tak nás vezmě země vzduch, no a potom ámen. Uslyšela cvaknutí čelisti, její milenec si něco vytáhnul z úst. Ležela na zádech, takže viděla jeho tvář jen napůl, ukratou za horizontem svého břicha. Naklonila se zvědavě víc a spatřila ohromná ústa bez zubů, z kterých šel masitý jazyk přímo proti jejímu nadpohlavnímu klínu. Bylo to jako by se k němu přisálo klubko mořských mlžů, hudbu pak přerušovalo hlasité mlaskání. Už nesténala. Křičela.

Po pár týdnech se vypravili k moři. Říkal jí, že si to zaslouží. A ona si taky říkala, že si to snad zaslouží. Psala prostřednictvím digitálních sítí, jak je to bezva: ráno snídaně šampionů, večer víno a dary moře, do úst si, jako to dělávají zamilovaní, navzájem vkládali klubka mlžů. Pak jí hrál na kytaru a zpíval své písničky, jak je ještě nikdy neslyšela. Chtěla, aby vyprávěl, jaké to bylo tenkrát na Strahově a on to netajil. A pak se s Honzou zas a znova za šumění přílivu stavěli bezpohlavní revoluci. Jejich dny utíkaly jak večerní zprávy… A to je láska.   

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

17.11.2016 14:54:17bříza bělokorá
Je to dobrý, teda, osobně doufám, že má movsar skleněný oko, to by totiž bylo stylový. Odprostim li se od hlavních postav, zaujalo mě movsarovo: není to o hudbě, je to o lásce. To je totiž otázka, jestli se vůbec lze zamilovat do člověka s takhle extrémně odlišnými hudebními preferencemi. Těžko říct, každopádně by třeba careful měla na honzu pozitivní vliv a on by do těch svej stánků a podobnejch klenotů zaclenil prvky metalu a klasiky.
15.11.2016 11:54:09Lakrov
redaktor prózy

Je možné, žo tohle čtu už podruhé, napadá mě po prvním odstavci,  nebo je to inovovaná verze již dříve užitého námětu?  Je to totéž, z nějakého důvodu to zůstalo v mém seznamu nepřečtených,  a když to čtu teď, podruhé, připadá mi, že text ani nemusel obsahovat  tak konkrétní údaje, aspoň z oblasti jména protagonisty. Mohl být i víc  "hádankovitý", a přesto by si v něm pozorní ("zasvěcení") čtenáři našly smysl  i onu popíranou podobnost.  

12.11.2016 08:17:04Zdenda

Ha, cereful chybí Zdenda... no tak to je jasné... komu by nechyběl... ale pozitivní je, že s sebou vzal k čertu i toho otravného okoloidúcího - kus za kus - parita zachována.

Tohle dílko je skutečně roztomilé, blešatá zpěvačka mi to vzala z úst. Tipuji.

08.11.2016 17:36:43blešatá zpěvačka

To je ale rozmilá kousavost.

Inspirativní, vyvolalo mi námět.

08.11.2016 12:22:50careful

..aha..takže impotence je urážka (já mám spíš za to, že nemoc)a psát o tom, že šukám s hnusným, tlustym, debilním dědkem abstrakce...

...asi bych ještě Movsara musela abstraktně rozdělit třebá na Moua Vosára... aby to bylo abstraktnější a byla to literatura na úrovni:DD

08.11.2016 12:09:58Movsar

vyšší to je v míře abstrakce. zatímco ty si vymýšlíš konkrétní urážky, můj text pracuje s abstrakcí. odpoutej se od země, která tobě není s to napovědět nic výjimečného, jen stará klišé o "impotenci" atp. se zemí se to musí umět, jinak je lepší brát z fantazie nadzemské. 

to by ovšem muselo být skutečně psaní o literatuře, inteprteace, která už je sama dílem. 

08.11.2016 12:03:17careful

..počkej..ty jsi impotentní a máš skleněné oko?:D

...nevidím v tom, cos napsal ty o mně, nic vyššího...

komentář a diskuse o díle, nebo autorovi, se týkají psaní a "literatury" stejně jako dílo samotné... a OT jsi zrovna ty (na procenta) snad ještě častěji než já:P

08.11.2016 11:40:57Movsar

ale tohle je především literární a ne diskusní server. třeba je kultivovanost spatřována v tom, že se zdržuji faktických a nízkých útoků, jaké navrhuješ pro svou reakci ty, ale držím se fikce a řekněme relativního nadhledu. 

08.11.2016 11:16:49careful

Včera jsem v dtogerce náhodou našla celkem slušnou voňavku (EDP)...většina mi jich totiž nevoní...natož v drogerce ale tahle mě zaujala od pohledu  flakonem a názvem James Bond...vybavily se mi totiž Brány iluze ...Alex (chtěl jednou hrát Jamese Bonda)... navíc ta mrcha i drží a to jsem se koupala:D

...no, tak teď koukám na net, kde bych ji sehnala levně a ona to je docela novinka, tak přemýšlím, že to chvilku nechám, než cena klesne...

...každý má o kultivovanosti jinou představu...já si teda, pokud to jde, radši všechno řeším v diskuzi, než abych sepisovala něco o tom, že je Movsar impotentní a když to přehnal s viagrou, tak mu vystřelilo skleněné oko, které se zakutálelo pod gauč... no holt asi nejsem dost kultivovaná:DD

08.11.2016 09:12:04Movsar

díky, lakrov. právě pro vedení sporů v čistě literární rovině jsem taky. a čekal jsem od caren fulové reakci. ale třeba přijde a počteme si.  


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.