Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dělení

20. 11. 2016
18
27
868
Autor
Markel

dělení je věc zajímavá

dělí se děti, táta, máma

 

   Nechci mluvit o dělení jako o matematickém úkonu, ale o dělení úplně jiném. Když jsem chodila do základní školy, nebyly rozdíly mezi dětmi tak markantní, jako dnes. Ale když se přenesu v čase, tak přece jen nějaké byly. Děvčata ve škole například vytvářela různá uskupení podle oblečení. Dvě spolužačky, které měly v zahraničí příbuzné, nosily tehdy nedostatkové rifle a nám dosud neznámé mikiny s obrázky. Tím pádem se o jejich přízeň přetahoval zbytek třídy, kluky nevyjímaje. O přestávkách dostávaly tyto privilegované dívky od chlapců zamilované dopisy. My, ostatní plebejci v manšestrácích, jsme pilně tyto písemnosti zachytávali a četli veřejně o přestávkách před celou třídou.

   Pokud mohu soudit, dnes se žáci dělí dle jiných kritérií, neboť oblečení se mezi dětmi základních škol vesměs příliš neřeší. Kalhoty s rozkrokem u kolen oslňují mládež obojího pohlaví. Módní slušivé svršky si mohou za přispění rodičů zakoupit i školáci méně movití, kupříkladu v různých výprodejích nových i obnošených textilií. Jak tedy probíhá to dnešní dělení? Kdo je nejvíc obletován ve třídách základních a někdy už i mateřských? No přece ten, kdo má suprovej mobil, co umí spousty věcí, focením počínaje a luxusními hrami konče.  Byla jsem svědkem zvláštního výstupu před základní školou, kam jsem i já kdysi chodila. Skupina chlapců, tipla bych si, že druháků, se posmívala malému klukovi, že má starý hnusný mobil a nebudou si s ním proto hrát. Nevěřila jsem vlastním očím a sluchu. Odstrčený nešťastník se slzami v očích odcházel se skloněnou hlavou a já jsem si říkala: tak dítětem z nemajetné rodiny bych být asi nechtěla. Nebo snad dítětem rozumných rodičů? No, možná, kdybych patřila mezi ty rádoby bohaté a měla rozum školáka- záklaďáka, kdo ví…

   Ale když to vezmu z gruntu, tak to rozdělování se netýká jen dětí. I nás, dospělců se může dotýkat jakási nerovnost. Vzpomínám si, že asi před týdnem, když jsem pilně babičkovala, to znamená, že jsem vozila spícího vnoučka po náměstí, ohlížely se za mnou dvě maminky. Já zprvu nevěděla proč. Zkontrolovala jsem svůj oděv, pak boty a paruku, zda mi nejde šejdrem. Stále si ty dámy cosi šeptaly, hlavy důvěrně nakloněné k sobě. Pak jsem dle směru jejich pohledů odhadla, že pomlouvají náš starý otlučený kočárek bez různých moderních hejblátek a vychytávek. Takových, co mívají moderní kočárky. Nesleduji nejnovější trendy, ale už jsem vypozorovala, že díky našemu vozítku, který okupovala již pěkná hrstka dětí, nejsem v řadách maminek a babiček  příliš vyhledávaná. Možná mne mají za socku. Vůbec mne to nemrzí, malá bílá a černá vajíčka, ve kterých má robě nepřirozeně skrčené nožičky, mne nechávají v klidu. Náš náklaďáček s malými kolečky odvedl a ještě odvede hezký kus práce, je bytelný a téměř nerozbitný. A barevně k němu také není co dodat.  Ladí s oblohou, po které táhnou bouřkové mraky. No, není to krása? Žádná špína na něm není vidět, nevytahuji každou chvíli navlhčený ubrousek a neleštím bílou korbičku. Možná, kdybych byla holčička, tak bych kamarádce záviděla pěkný umělohmotný kočárek. Vzpomínám si, ten obraz vidím jako dnes, že jsem se za svůj proutěný ušpiněný kočárek s panenkou, co nebyla mrkací, kdysi hrozně styděla.

Takže proces dělení, jak vidíte, stále probíhá, je to zkrátka úkaz nesmrtelný. Maminky si závidí oblečení, děti mobilní a jiné přístroje, tatínkové vzájemně okukují svá auta a dělí se na tatínky fotbalové a golfové. Také babičky se dělí podle slušivých kloboučků a kabelek od babiček v teplých čepicích a s ruksáčkem na zádech. Patřím k druhému typu babiček. Někdy, těsně před spaním, se opájím představou, že mám schopnost se rozdělit na libovolný počet autentických jedinců. To znamená, že k mé maličkosti se přidruží ještě čtyři klony a tak každý z mých pěti vnoučků bude mít svoji babičku jenom pro sebe.


27 názorů

Markel
30. 03. 2018
Dát tip

gabi: jsem ráda, že líbilo. Musím zase začít něco psát, už zakrňuji, měj se krásně, téměřjarně


rada som si prečítala, aj komentáre*


Markel
09. 12. 2016
Dát tip

srozumeni: díky za navštívení a ***

Kolobajda: jsem ráda za tvou návětěvu, no, myslím si, že lidstvo bude muset tvrdě padnout na hubu, aby došlo k nějakým smysluplným změnám, měj se pěkně


Kolobajda
05. 12. 2016
Dát tip

Pravdu díš - a nezměníme to, což je v podstatě spíše otřesné, než cokoli jiného   /***


srozumeni
04. 12. 2016
Dát tip
Úplně mi mluvíš z duše...*****

Markel
21. 11. 2016
Dát tip

Lnice: ano, záleží na každém z nás, dá to ale někdy fušku a hlavně čas a trpělivost, přesvědčit nejen děti :-)), máme v Jihlavě několik středních škol a docela se bavím, vždy poznám, kam kdo nejspíš patří- poslouchám ty řeči i neverbální komunikace napoví, to víš, že se můžu seknout :-)), díky za nákuk

aleš-novák:: no, já na vysvětlování čehokoli cizím lidem moc nejsem, díky za návštěvu a pochopení mé nostalgie :-))


nostalgický citový vztah ke kočárku se dá pochopit - vždyť pochází z dob,kdy sehnat vůbec nějaký kočárek bylo celkem těžké... to dnešním maminkám lze jen obtížně vysvětlovat...


Lnice
21. 11. 2016
Dát tip
Zajímavé...navodí přemýšlení, ale myslím, že to není tak černobílé, že záleží na každém z nás, jak se do toho necháme zatáhnout:)) a ty asi ne, podle typu kočárku:)))

agáta5
21. 11. 2016
Dát tip

avízko můžeš poslat dodatečně, i když jsi už odeslala komentář... označíš toho, koho chceš a odešleš, nemusíš psát nový komentář :))


Markel
20. 11. 2016
Dát tip

klidně nám jednu vrazí

jsou to malí vrazi

taky trochu psychopatí

dospěláci jim to zhatí :-)), dobrou noc přeji :-)) chjo, zapomněla jsem avizo


Markel
20. 11. 2016
Dát tip

klidně nám jednu vrazí

jsou to malí vrazi

taky trochu psychopatí

dospěláci jim to zhatí :-)), dobrou noc přeji :-))


agáta5
20. 11. 2016
Dát tip

nenapadlo? Mrkni někdy na úplně malé děti, klidně ti jednu vrazí... :)))


Markel
20. 11. 2016
Dát tip

blacksabbath: díky, že ses zastavila, koukám, že jsme tady klub podobně smýšlejících babiček :-)), takže naděje neumírá

Evženie: já ty manžestráky trochu řešila, ale bylo nás takových většina, takže jsem to přežila ve zdraví, jsem ráda, že jsi u mně byla :-))

ägáta5: to mne nikdy nenapadlo, že jsou děti psychopati :-)), zase nový poznatek, jsem ráda, že líbilo :-))


agáta5
20. 11. 2016
Dát tip

jj, děti jsou vlastně psychopati a je jen na nás, jakou cestu jim ukážeme a jestli se týhle vlastnosti zbaví nebo ne... osobně nejsem materialista, ale mám ráda pěkné věci jako snad každej.. jen je nemusím nutně vlastnit :)) a takhle jsem vedla svý děti a teď svý vnoučata. samozřejmě je ovlivňuje i okolí... je to na nich.. čas ukáže :)

dobrý fejeton, k zamyšlení jak jinak :))


Taky jsem babka s baťůžkem. Miluji levné oděvy a dětské věci v Lídlu.

Jaké jsou děti, to vídám dnes a denně a jsou to obrázky jejich rodičů.

I za nás bylo rozdělení  tak podobné, jak jsi to popsala. I já měla manšestráky a nikdo mi nepsal. :-))))     /T Ale já to neřešila.


v zámku a podzámčí....bylo a bude.........ale hrdě.......napíšu z tlačítkového mobilu sms......a vnučku si provezu v kočárku po dceři.......jsem prostě retro babička........


Markel
20. 11. 2016
Dát tip

Alexka: máš pravdu pravdoucí, dospěláci by se měli zamyslet, jsem ráda, že jsi u mne byla :-))

Vigan: prototyp správného tatínka, jak jen ho naklonovat, nevěděl by někd:

Díky za milou náštěvu

Diana:  jsem ráda, že líbilo a zaujalo, pěkný den


Diana
20. 11. 2016
Dát tip

Tak tohle dělení bylo, je a bude. Nikde však není napsáno, že tomu musíme podléhat. Květoň má pravdu. Je třeba děti vychovávat k pěstování hodnot, které jim nikdo neukradne: Poctivost, fair play, vědomosti, pracovitost, zodpovědnost - inu, je toho na tucty. Není většího a škodlivějšího omylu, než zakládat sebevědomí na věcech - na penězích.

Výborné téma pro dnešní dobu! *********************


Alexka
20. 11. 2016
Dát tip

To, že si děti závidí věci a že se kvůli tomu různě seskupují a dělí, to bych ještě pochopila..., že tohle dělení  a hodnocení přetrvává i u dospělých svědčí něco o jejich duševním vývoji

 

Pěkně jsi to napsala :-)


Markel
20. 11. 2016
Dát tip

Vigan: zapomněla jsem avi, tak ještě jednou: to je dobrá odezva, to se mi líbí :-)), hoši to mají v hlavě pěkně srovnaný, tak ho pěkně srovnali :-))


Markel
20. 11. 2016
Dát tip

to je dobrá odezva, to se mi líbí :-)), hoši to mají v hlavě pěkně srovnaný, tak ho pěkně srovnali :-))


Markel
20. 11. 2016
Dát tip

Vigan:  ano, je to o lidech, chvílemi mám pocit, že to někteří mladí rodiče začínají chápat, jen houšť, vidím to ve svém okolí, díky za milou návštěvu

Gora: ano, je to smutné, pokud bude vše jen o ekonomice, půjde to s námi do kytek, měj se krásně :-))

Květoň Zahájský: moc bych chtěla tvé úvaze věřit, díky za kukýnka a optimistický den přeji :-))


Děti jsou bezohledně kruté a bezcitné bytosti. Jen z takto nevlídného prostředí může vzejít jedinec, který pochopí, že morální převahu ( na rozdíl od mobilu) mu nikdo nevezme.


Gora
20. 11. 2016
Dát tip

Nejvíc souzním s tvojí představou o dělitelné babičce, ostatní je smutné...


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru