Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Sunt mala quae libas. Ipse venena bibas.

04. 01. 2017
9
5
882
Autor
Lyrae

J.V.

Já sokolnice snů

s tváří vyvrácenou

očima vzhůru k oblakům

procitám hluboce

 

V kostelním kůru hor

přestávám být tvou ženou

a trpkost spasení

probíjí mi ruce

 

Vichr jak Krédo mrazí

hysterii křiku

V tiku se prohne duše

a přestane se prát

 

Hle, rudá krůpěj zkázy

našeho okamžiku

se v relikvii chvěje

Nehřeje

Nedýchá


5 názorů

Patric
19. 02. 2017
Dát tip

Dlouho jsem mlčel, děvče. Ale ještě žiju. Ta poslední je skvělá. Pár vět. Ale sílu mají na román. Jako vždycky držím palce. Opatruj se.Patric


Alenakar
12. 01. 2017
Dát tip

Nemohu říct,že by se mi ta báseň líbila až tak jako celek,ale jsou tam velmi silná místa : "Já - sokolnice snů"  ... "Vichr jak Krédo mrazí" - to si můj tip zaslouží.   


Honzyk
05. 01. 2017
Dát tip

*


Diana
04. 01. 2017
Dát tip

Krásná báseň! Velmi působivá. Zajímavé metafory.*


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru