Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Unaveni holocaustem

08. 01. 2017
0
0
696
Autor
Movsar

Unaveni holocaustem

Vystavěli si své zdi nářků všude, kde to bylo možné. V ulicích, na náměstích, v galeriích, v televizním programu, ve školních osnovách a – v knihkupectvích. Jedna taková zeď stojí v knihkupectví uprotřed Václaváku. Regál plný totožných titulů. A vycházejí další a další. Výpovědi pamětníků, varovná exempla, dojemné příběhy o vlacích. Už to známe zpaměti, měli bychom se z toho i kývat?  


Doba mění tvář

V čase existovala různá tíhnutí: jednou to byl intelekt, jindy tělo, pak zase souhra obojího. Patrně žádná doba ale tak výrazně nepřilnula k tělesnosti jako tato. Postačí malý terénní výzkum, jehož jedna část proběhne v digitálním, druhá v reálném světě. Fotografie je víc než slovo; tam, kde ještě je zapotřebí něco sdělit, použije se symbol – emotikon. A venku? Boom posiloven, stravy, zdravého životního stylu a sportu přehlušil jakýkoli jiný volnočasový zájem. Anebo můžeme odečítat, vydat se cestou negativního zjištění: kolik času člověk stráví čtením knih ve srovnání s tím, kolik času stráví sportem? Jak moc se zhoršil průměrný školák v gramatice? Atp.


Svět v lupínku

Jednou bude všechno někde uloženo. Na věcičce velké jako kukuřičný lupínek bude celý svět. Já, ty, sousedka, Kalousek, zvířata z cirkusu Berousek, všechny knížky, filmy, zákony a taky všechny nahé ženské, pane, to zabere polovinu paměti. A taky zubní karty, otisky prstů, rejstříky trestů. A fotky z dovolených, i ty naskenované ještě z Jugoslávie. Tak to všechno tam bude. A a až to všechno přečteš, tak to spal.


Bábovka a nenávist

Už se všichni známe. Propojili jsme se na síti, té nebo jiné. A zjistili jsme, že máme společné přátele. Ne, vskutku, pojem přátelství ještě ze světa nezmizel! A tak si vyměňujeme dojmy z dovolených, už je nemusíme sdílet v přítmí obývacího pokoje u promítačky, teď je máme ihned na promítacím plátnu high definition displeje. A ukazujeme si děti, jak rostou, protože ony rostou každý den. Vyměňujeme si recepty na bábovku a někdy taky na nenávist. Zkrátka, jsme spolu v dobrém i ve zlém, jako praví přátelé.  


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru