Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+2 neviditelných
Stejný a jiný
datum / id13.01.2017 / 475679Vytisknout |
autorDanny
kategoriePovídky
témaMysteriózní
zobrazeno738x
počet tipů12
v oblíbených0x
zařazeno do klubůPovídka měsíce,
Stejný a jiný
Ležel jsem na posteli a převaloval se. Snažil jsem se brzy usnout, abych mohl dobře vstát ráno do školy: ale přitom jsem stále myšlenkami narážel na jeden balvan: jinakost.

"Arne, ty nezapadáš." řekl jsem si. Už to jméno. Máma mi ho dala po nějakém literátovi nebo co: takové jméno skoro nikdo nemá.

Chovám netopýry: baví mě to. Ale nějak se mi nedaří najít nikoho, s kým bych si o tom mohl povídat. Ach jo. Zkusil jsem si upravit polštář, aby se mi leželo lépe.

Chtěl bych hrát curling, ale nepodařilo se mi sestavit tým. Stejná písnička, nikoho to nezajímá.

Co bych nejradši po škole dělal? Kreslil mapy. Nejlépe nějaké, kde jsou fjordy, jako v severní Evropě. Ve třídě chtějí všichni být programátoři nebo ekonomové. Zívnul jsem. Konečně snad přichází spánek.

* * *

Probudil jsem se nečekaně v nemocniční posteli: ale takové nějaké divné. Vzduch tu měl zvláštní příchuť a skláněl se nade mnou lékař v bílém plášti.

"Ahoj, vítám tě na tvojí domovské planetě. Nyní bys měl být už stabilizovaný. Dříve jsme měli instrukce připravovat nově příchozí na situaci postupně, ale ukázalo se, že náhlé uvedení subjektu do celé věci je efektivnější."

"He?" náhle jsem netušil, co se děje.

"Kdysi byly ve vesmíru strašlivé války mezi různými civilizacemi: civilizace se vzájemně nechápaly kvůli své jinakosti. Poté se představitelé všech hlavních kultur dohodli, že založí něco jako testovací laboratoř, aby bytosti našly společnou řeč. Tento neúspěšný projekt se nazýval planeta Země: bytosti z různých kultur se na nějakou dobu staly různými národy a odlišnými zájmovými skupinami. V oblasti byla rychlost omezena na rychlost světla, aby bytosti ze Země nekontaminovaly zbytek vesmíru. Bohužel: projekt nebyl úspěšný, války a hádky pokračovaly i na Zemi. Tak se nyní každá duše vrací do svého světa, do světa, kde žijí lidé stejní jako je ona. Už nebudeš limitován svojí jinakostí! Pojď, tady Arne tě uvede do nového světa."

Hubený kluk (sám jsem také hodně štíhlý) náhle vykoukl zpoza lékařova pláště:

"Ahoj, jak se jmenuješ?"

"Arne." hlesl jsem.

"Taky?" zeptal se, "no jo, nejpoužívanější jméno na planetě, to jsem si mohl myslet. Co bys chtěl dělat?"

"Chtěl jsem být kartografem!" zvolal jsem nadšeně.

"A kdo ne?" obrátil můj jmenovec oči v sloup, "to bys musel být opravdu, ale opravdu hódně dobrý! A co teprve kdybys chtěl dělat třeba v oblasti Xomska, kde jsou fjordy: to je, panečku, úzký profil! Jak to tak vidím, tak z tebe nakonec bude nějaký ten programátor nebo ekonom: to nechce skoro nikdo dělat, tak tam není takový nával."

"Já... já chovám netopýry!" pokusil jsem se ještě o něco.

"A kdo ne?" povzdechl si druhý (a asi ne poslední) Arne: "asi nejnudnější téma k hovoru které znám, protože to dělá opravdu každý."

"Mohl..." zkusil jsem ještě štěstí, "mohl bych jít do curlingového týmu?"

"To těžko, kluby praskají ve švech. Musel bys hodně, fakt hodně vyniknout, abys prošel konkursem."

Tady jsem prostě tuctový. Jeden z mnoha. Myslel jsem, že zapadnu, ale tak nějak mi to stírá identitu...

Vtom začal jeden stroj vedle mé postele blikat.

"Pole duše nestabilní!" vyhrkl doktor. Začal jsem omdlévat a celá místnost se pohroužila do tmy....

* * *

Probudil jsem se ráno ve své staré dobré posteli v normální České republice. Země.. experiment.. že by sen?

Za chvíli přišla do pokoje máma: "Ahoj Arne! Vylez z pelechu, ať nepřijdeš pozdě do školy! Jo: málem bych zapomněla: moje nová kolegyně z práce má dceru a tu děsně zajímal ten tvůj chov netopýrů: že o tom ještě nikdy neslyšela!"

Jo, jo: ono to má i své výhody, být "jiný".
Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

07.05.2018 22:51:16Diana

Každý je jedinečný, je originál, jen si mnohdy neuvědomuje, že je to dobře, že je to výhoda. Vtipná, užitečná a objevná povídka. ****

11.05.2017 17:24:18korloid

Převelice děkuji.:-)) Jo, to byly časy, přes půl pracovní doby na netu, to už dneska nejde...já si z té doby vybavuji akorát wopiho, wiki, Akiho, a z těch pozdějších pak vesuvanku, ale teď a tady je Danny. S heslem z Magorixu a Písmáku se snad ani odejít nedá.:-)

11.05.2017 17:05:58Danny
super, tak ty seš Materula, tebe si ještě pamatuju ze starejch zlatejch časů původní komunity... srdečně vítej zpátky :)
11.05.2017 16:56:44korloid

Jdu na něj. :-)) Jsem se bála, abych Tě moc neobtěžovala, ale když Ti to nevadí, tak jdu číst dál. Působí na mě nostalgie: o Písmáku mi řekl společník František brzy po mém rozštípnutí, takže to muselo být někdy v červnu 2001, ale já byla spokojená na diskuzi, kde jsem zrovna byla, tak jsem se ani nešla podívat. Pak v září jsem se tam rozčílila, a vzpomněla jsem si na Františkovu radu, a zapsala jsem se a tvořila jako materula. Pak jsem si všimla, že ostatní mají víc profilů, tak vznikl ASHB, maskot a různé další. Pak jsem měla období, kdy jsem chtěla, aby po mně nezbyla ani stopa v přílivu, a tak jsem všechno smazala. V průběhu let jsem se sem pak ještě párkrát vrátila, a zase všechno napsané smázla. A letos jsem se jakožto dobrej holub vrátila zase, ale tentokrát s rozhodnutím, že už nic mazat nebudu.:-)) Takže když jsem objevila, že jsi tady déle než jsem kdy byla já, a stále jsi, máš můj obdiv, a možná i lehce chytám inspiraci, jak vydržet. Díky, že jsi.:-)

11.05.2017 16:41:06Danny
korloid: pokud máš teorii psychiatrické léčebny a virtuální reality, to jsem rovněž rozpracoval :) o něco dříve, ale rovněž to mám v Doporučovaných dílech a má to celkem dost Tipů (tím se dělí zrní od plev) - to dílko se jmenuje Magorix a mohlo by se ti rovněž líbit
11.05.2017 15:53:10korloid

Nemusíš být smutný, že jsi s podobným myšlením sám, tohle téma je u spisovatelů sci-fi poměrně oblíbené. Ovšem Ty jsi originální myšlenkou, že Země je středisko pro vyvrhele, aby nekontaminovali zbytek vesmíru. Ano, pro tuhle variantu mluví kosmické záření, které nám zatíná tipec na cestování. Výkřiky do tmy pana Hawkinse, aby lidi vesmírem cestovali, jsou u tak vzdělaného člověka zvláštní, i když vlastně pochopitelné (fyzicky je spoután do nemohoucnosti, tak si to vynahrazuje superrebelstvím psychickým). Další asociací by mohla být varianta blázince pro duše (aspoň by byli uspokojeni příznivci teorií, že jsme zde na Zemi, abychom se něco naučili). Osobně zastávám variantu, že jsme ve VR (virtuální realitě), ale možná je to jen proto, že jsem lepší přirovnání, které by odpovídalo mým prožitým zkušenostem, zatím jen nenašla (tohle mám ze Star Treku = ten díl, jak přemísťovali nějaké lidičky, a aby cestu líp snášeli, vytvořili jim v simulátoru jejich prostředí. Prekérka byla, že po cestě vypadl proud nebo jeho ekvivalent (nemám tuchu, čím je to napájeno), takže si toho křováci všimli. Vlastně už ani nevím, jak to dopadlo. Na youtube je kde co, ale takhle důležité věci (český překlad Star Treku) jsem tam nenašla.

11.03.2017 14:59:17Android
"Já... já chovám netopýry!"
"A kdo ne?"
LoL
Chudák Arne. Teď mu možná začne hlodat v palici, že jeho máma není jeho máma.
Hezký počtení!
05.03.2017 19:53:42zvedavec

super! 

21.02.2017 07:13:12StvN

Myslím, že tahle povídka by hodně lidem mohla pomoci odpovědět na otázku, proč ráno vstávat z postele. Jinak super nápad s lokálním omezením rychlosti na rychlost světla. 

19.02.2017 16:19:04Zdenda

takova celkem hezka pohadka pro deti, mne se docela libi


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.