Podvržené město II

Krása. T*

Super!

jednu poznámku: ten záver pekne vrcholí, ale toto už považujem za zbytočnú dopovedávku : obraz / odraz / mělké, klamné zdání. " presnejšie: to klamné zdání. ešte presnejšie: klamné.

 ...a pre mňa ako čitateľa je dosť veľký rozdiel, či to tam je, alebo nie je. je rozdiel, či mi to vyplynie z básne ako dojem, ako niečo, čo som tam pre seba našla, alebo mi to niekto nakoniec naservíruje a už to nie je môj objav, ale daná vec. 

mě fascinuje i samotné "to bych se nenadál", nadát, nadít, naděje, děje.. jediným z mnoha (předtím jedinou z mála) -- tahle tvá práce s dosahem slova a s jeho návraty, kdy vezmeš i jakási skoroklišé a věčné symboly jako vykladače a zrcadla nebo malebnou lyriku jako "noc světlo dojídá k večeři" a zasadíš to jinam a jinak, a přitom aniž by se narušila sourodost toho světa. -- to vrstvení má až hypnotický efekt (a můžu vnímat, jaké vznikají provázanosti uvnitř i mezi jednotlivými částmi) -- jako by se tady přijímalo i riziko tříštění čtení (v odrazech, v asociacích) a zároveň z toho tou pevnou stavbou vznikalo východisko. -- je klamné zdání pravda? atd.

oprava: síla je konstantní, ta se nestřídá, to bych slovům křivdil.

deziluze je, zdá se, na postupu. Viz Jakubova sbírka. ale každý na to jdete jinak, ty trpíš dostředivě. líbí se mi, jak se nostalgie míchá s krvácením a odhodláním udržet svět pohromadě navzdory trhání.

ještě technická: na několika místech (např. "napadený maskovaným zrcadlem", "Jak jsem měl vědět, / že potopa začíná kapavkou listů.", nebo "jaké je to všechno klamné zdání" – zde už tedy okatě) vypadává verš z rytmu a prozaizuje se. může to být zajímavý záměr. u některých starších básní mám pocit, že se držíš pravidelného rytmu občas až křečovitě.

strofa s masopustem je na první pohled sbírka jakéhosi "balastu", u nějž si člověk říká, co to tam všechno dělá, proč tolik, co je mi do značek foťáků, než se dostanu k verši v kurzívě; a přesto bych si netroufl něco vyškrtnout. asi je ta výplň v toku básně nezbytná. vůbec se napříč textem střídají místa s různým záběrem, různé síly a hustoty, což se hodí.

pak mě ještě napadá jedna věc, ale tu si nechám pro sebe. zkrátka jen, že ji vnímám.

("krimi" – k tomu chci poznamenat zcela nemístně: to se zas bude dobře prodávat. ale je to fakt. :) )

toľko abstrakcie, skoro esej ;-)

Báseň tentokrát skvělá. Jedinou výhradu mám k tomu, že vedle canonu, nikonu jso opomněl můj oblíbený sony .)