Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+12 neviditelných
Mateřský pud?
datum / id04.02.2017 / 476277Vytisknout |
autorMovsar
kategorieÚvahy
zobrazeno759x
počet tipů3
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Mateřský pud?

Nikdy jsem nevěřil tomu, že existuje něco, čemu se lidově říká „mateřský pud“; že je v ženách nějaká organicky daná tendence otěhotnět a vychovat dítě. Považuji dítě spíše za odpadní produkt intimní lásky, pohlavního styku, řečeno jazykem méně poetickým. Lidé si ale rádi vyprávějí pohádky, a pohádky se mohou odehrávat kupodivu i v kulisách vědy.

Je sobota, krátce po poledni a křižovatkou v Lidické, jednou z těch rušných a nejméně přehledných utíká s kočárkem mladá maminka. Na červenou. Je dojemné sledovat tu péči a strach o dítě v přímé akci. Tak tedy mateřský pud. Patrně tím výrazem má být vyzdvihnuta a učiněna nediskutovatelnou vazba matky k dítěti. Exemplář z Lidické je nejspíš jen omyl přírody, žena na křižovatce evoluce. Opravdu?

Pokud jde o city, biologii nevěřím. Bližší je mi vysvětlení kulturní, a pokud jde o příklad onoho mateřského puzení k dítěti, rozhodně nejde o kulturu vysokou. Možná je na vině ta nejnižší možná forma kultury, totiž prostý efekt sdílené touhy, hluboce popsaný na příkladu literárním René Girardem v knize Lež romantismu, pravda románu. Člověk touží po tom, po čem touží druhý, ve zkratce vyjádřeno. Někdy taková touha může svrbit „jak uhry pod mýdlem“, a přesto si toužící není vědom toho, že je falešná. A může být i těžko identifikovatelná: je „mateřský pud“ více touhou po mateřství, nebo touhou po dítěti? Pravdě bližší bude první možnost, neboť žena ani tak netouží po dítěti samotném, jako spíše po tom vyrovnat se ostatním ženám – matkám a další – nematky překonat. Začlenit se do systému sdílené touhy jako privilegovaný subjekt: ten, který nabyl právo určovat touhu druhým. Podobně si muži kupují mercedesku ne proto, že by měli slast ze samotného auta, ale daleko spíše proto, že mají slast z role předáků touhy. A protože nutnou podmínkou mnoha slastí je jejich nerozpoznaná pravá povaha, je třeba je chránit za pomoci nejrůznějších prostředků. Někdy přímo zákonem (legalizací drog by se nepochybně docílilo do značné míry jejich odkouzlení), jindy se vystačí s železným pojmem. Ostaně jak pevně to zní: mateřský pud! A jak lživě..   

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

07.02.2017 19:23:47upupa

Myslím ekonomicky. Nad každou kauzou, nech je spoločenská alebo politická, vždy hľadám, kto má z toho prospech. Z rozvracania rodín má jednoznačne prospech bankový sektor.

07.02.2017 19:19:44upupa

V tomto smere existujú odpovede, ale v praxi sa abvsolútne nerealizujú. Čiže kto by mal vychovávať deti: rodič-amatér alebo profik psychológ? Je to divné, ale na výchove detí záleží najviac, ibaže sa to úplne ignoruje. Vizitka 21. storočia, stále vychovávame deti ako v kamennom praveku.

 

05.02.2017 23:23:10Movsar

já mám za to, žes to zase velmi pregnantně vyjádřil ty, bl. zpěvačko. připojuji se, je to poučený vhled. dobře žes upozornil na to až sektářství, uzavřený kruh, v němž se vládne soukromým jazykem a pravidlo pro vstup je jediné a nelítostné..

upupo, zaujala mě zmínka o profitu bank na krizi rodiny. takto jsem o tom nepřemýšlel, ale přijde mi to velmi trefné.

nekompletnost (člověk, ženy), asi i tak závažnou výtkou se může maskovat prostá pravda touhy. díky břízo za další motiv a všem za čtení.

05.02.2017 20:49:34blešatá zpěvačka

Mě by zajímalo, jestli ženy-matky počítají s budoucností, nebo vidí jen v horizontu (maximálně) několika let. Nevím, co je horší: jestli dítě jako produkt omylu, na který partneři přistoupí a přistoupí i na to, že jsou šťastní, nebo dítě jako produkt sobeckého plánu a s tím související pocit viny dítěte (jak se necítit vinné, když se dozví, nebo cítí, že je na světě proto, aby do smrti plnilo očekávání). Pak si taky všímám změn, kterými procházejí mladé matky, jako by se jim úplně přestavěla osobnost a zúžil obzor. Možná tím chce příroda zajistit, že zůstanou u dětí, dokud to bude zapotřebí, já nevím. Každopádně mi to přijde skoro děsivé, včetně "sektářství maminek", ta jejich soukromá řeč a pocit výjimečnosti. Netuším, jestli to jejich sesterství je skutečné, nebo je to pokrytecké sondování, jak to vypadá v jakože "konkurenčních rodinách" - a jestli to nedělají s cílem ujistit se, že "jen jejich děti" jsou jedinečné a že ony jako matky plní svůj úkol dobře. Ať je to, jak chce, vidím v tom všem nějaké zoufalé volání, jak dát svému životu smysl - když to nejde jinak, pořídí se dítě. To je taky děsivé - jako by dítě bylo křeslo.

Myslím si, že hlavní nátlak na mladou nematku má její rodina (matka). Chce vnouče. A když už má odrostlejší vnouče, chce další vnouče. Není prostě žádná naděje, že dojde k porozumění. Pokud to nematka nehodí za hlavu, tak se asi bude cítit pořád provinile.

Omlouvám se za nepříliš souvislé myšlenky. Na tvých úvahách se mi líbí kultivovaný jazyk a pregnantnost vyjádření, jsou pro mě ukázkou toho, jak si zachovat odstup a současně zůstat věrný sám sobě. To není rozpor. A možná to vypadá jako samozřejmost, ale není.

05.02.2017 15:32:11Pan Cau

Nebýt toho pudu, tak lidstvo (a nejen lidstvo) vymřelo. Navzdory tomu, čemu věříš, či nevěříš, příroda si vždy umí poradit i bez filozofie, či rádoby chytrých řečí kohokoli. Rozmnožovací pud je základ pro zachování rodu a je jednoznačně vědecky popsán, opět navzdory tvé víře, či nevíře. Každopádně je hezké číst v jednadvacítém století tmářské texty o společenském fenoménu sdílené touhy zrovna v souvislosti s mateřstvím.

Jen tak dál.

05.02.2017 08:45:06R. L.
Podobně si muži kupují mercedesku ne proto, že by měli slast ze samotného auta, ale daleko spíše proto, že mají slast z role předáků touhy./***
05.02.2017 08:15:28upupa

Téma je oveľa rozsiahlejšia. Ver mi, že biologické vysvetlenie je komplexné, v dnešnej dobe už nemá trhliny a je iba chybou nepopularity vecnej vedy, že je pre verejnosť nezaujímavá. Materstvo je základný pud a ak ťa udivuje správanie sa matiek s kočíkmi, nie je to absencia onoho pudu, ale stav spôsobený výplachom mozgu z televízie. Ženy viac ako muži podliehajú kampani (o tom svedčí prevaha reklám oslovujúcich najmä ženy, a tiež deti), moderná žena je taká, ktorá sa REALIZUJE, nech už je pod tým myslené čokoľvek. A tak dieťa podvedome považuje za príťaž. "Kde som mohla byť, keby...!" Obrovská rozvodovosť, hmotné statky hneď v tejto chvíli (dlhy) atď. Niekomu to totiž vyhovuje. Že ženy rozvracajú rodinu, a teda štát. Hádaj komu. Predsa bankám!

A sme doma.

05.02.2017 02:46:23bříza bělokorá
Zajímavá úvaha. Těžko říct, co z toho, po čem člověk touží, je nějaká manipulace okolí k tomu, jak by se mělo žít a co je "spravne". Vztáhnout to i na mateřství mě nikdy nenapadlo, možná jsem taky zmasirovana pohledem na mateřství, jako na nějakou božskou záležitost. Jako by žena, která nemá dítě, nebyla kompletní. Znám ovšem několik žen, které se rozhodly na tohle nepristoupit a jednu, která už v snad v pubertě věděla, že dítě nikdy nechce. Ovšem ta masáž, kterou prochází, je neuvěřitelná a dokážu si představit, že kdyby v tom jejím rozhodnutí byl jenom stín pochybnosti, že ten nátlak nevydrzi a to dítě má jen proto, aby naplnila očekávání.

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.