Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+17 neviditelných
Kdo jsi?
datum / id07.02.2017 / 476395Vytisknout |
autorEvženie Brambůrková
kategorieMiniatury prozaické
témaHorror
upřesnění kategorieKde s to jen v člověku bere?
zobrazeno465x
počet tipů9
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

O snech, jako obrazech našich myšlenek, jsem slýchala mnohokrát.



Netuším, jaká má myšlenka by mohla být předlohou tohoto snu.

Kdo jsi?

 

 

Je zimní večer a je tma. Ve městě nebývá taková tma, ale na kraji města, tam je černočerná.

Sejdu po schodech ke sklepu a do kotelny. Je tu teplo a krásně mi schne prádlo.

Posbírám, co je suché a ještě skočím zavřít slepice. Kuna je prevít, jednou bylo peří až o ulici níž.

Otevřu prosklené dveře do zahrady a vyndám do kapsy klíč, aby nebyl zvenku. I když je branka i vrata zamčená, 

jeden nikdy neví.

"Copak to tu máme za divné hadry? Ty jsem nikdy neviděla? Že by to Mája někde našla?" povídám si

je tak, sama pro sebe.

Ale co, šup s tím do košíku, však se to vyřeší později.

"Tak, holka, ještě ty slepice a je hotovo." vykročím ke dveřím a ke svému odrazu.

Natáhnu ruku ke klice a zůstanu stát jak přimražená.

Ze tmy se proti mně pomalu vynořuje mužská postava.

Nevím, kdo to je, neznám ho.

Je mohutný.

A za ním ještě jeden.

To není dobré.

Mám strach.

Vím, že se stane něco zlého.

Otvírám ústa a křičím: "Májo, pomoc!!!!! Májo!!!!"

 

Nevím, jak je to možné, ale opravdu jsem křičela. Křičela jsem ze snu. 

A pak, že to prý není možné.

Vzbudila jsem všechny.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

14.02.2017 20:04:45Evženie Brambůrková

Ne, leknout se můžeš, když na tebe vyskočím zpoza rohu. 

Toho, co se pomalu blíží ze tmy se můžeš prostě jen bát, přestože ještě nevíš, co se stane. Ta hrůza je vespod. Ta se teprve stane skutečnou. Ale to já už nevím.....

14.02.2017 12:58:23Lakrov
redaktor prózy

> ...nápsáním vzpomínka bledne...

Takže smyslem bylo "vypsat se z leknutí"?

13.02.2017 19:36:04Evženie Brambůrková

Vysvětlení ne, ale spíše jde o sdílení.  Ten, kdo má podobné zkušenosti,  ví o čem to je.  Tím nápsáním vzpomínka bledne.

13.02.2017 14:54:52Lakrov
redaktor prózy

Sen to musel být hrozný, jeho literární zpracování v sobě ovšem tu hrůzu nenese,  spíš jen tak oznamuje. Jako bys chlěl(a) po čtenáři, aby ti poskytl  vysvětlení. Doufám, že se tu takový čtenář najde :-)  

09.02.2017 19:45:47Evženie Brambůrková

Díky za zastavení.

Sny jiných lidí mně také nepřipadají děsivé. 

A s tím křikem?  Prý to ve snu nejde, stejně jako běžet nebo létat či lyžovat.

I to už umím. A není to špatné. :-)))

09.02.2017 19:03:39Jarrda

Dzravím,

Tak nevím zda okomentovat sen či jeho literární podání. Nenahnalo mi to mráz po zádech, ale mrzí mne to křičení ze snu. Není zřejmé, kdo to byl.

Příště nekřičet.

09.02.2017 15:26:08jejdavilda

To byl Okamura *

09.02.2017 14:24:47Petr333

Jj  mám také své dva, až tři sny (nepravidelně se opakující se noční můry), ale odvahu o nich psát jako Ty tedy nemám. :-)

08.02.2017 20:04:28agáta5

jj, někdy taky nemůžu najít cestu domů... zvláštní :)

08.02.2017 20:02:48Evženie Brambůrková

Občas se vracím ve snech na známá místa. Někdy se i dokáži rozhodnout kudy se vydám.  Nejhorší je, když držím své děti a nemůžeme dojít domů. 

Díky za tvé vyprávění o snech.


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.