Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+10 neviditelných
A my, jak udivené děti svítání
datum / id18.02.2017 / 476700Vytisknout |
autorkvaj
kategorieVolné verše
zobrazeno634x
počet tipů3
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
A my, jak udivené děti svítání

A my, jak udivené děti svítání

přicházející z města,

usedli jsme do zelené trávy.

(Stůl, židle, ruce a nohy

v jedné rovině.)

Ještě nikdy

nebyla obloha tak blízko.

Snědli jsme housky

(se salámem)

a pak

dýchali už jenom

hořkou a trpkou,

opojnou

vůni země.

(Možná nám dnes nikdo neuvěří,

že

spřízněni s krajem,

krajinou obejmuti,

nechtěli jsme

žít

jen poezií,

a bude nás mít za pozéry,

což se zdá být přirozené.)

Když na to však teď,

s odstupem času

vzpomínám: To víno

čiré radosti v nás bylo.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

24.02.2017 17:55:14kvaj
redaktor prózy

A do třetice děkuji.

24.02.2017 17:39:28R. L.
Když na to však teď,

s odstupem času

vzpomínám: To víno

čiré radosti v nás bylo./****

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.